Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Parkinson muži bránil živit se focením, nadějí je unikátní operace

  11:24aktualizováno  11:24
Větší naděje pro lidi trpící Parkinsonovou nemocí. I to je náplň práce olomouckých chirurgů z místní fakultní nemocnice. Při unikátní operaci, kterou nyní zdokonalili, pacientovi přímo do mozku za jeho plného vědomí vloží elektrody. Pomohli tak i fotografovi Jiřímu Juráskovi.

Proti Parkinsonově chorobě bojují olomoučtí chirurgové unikátní operací, při které pacientovi za plného vědomí voperují do mozku elektrody. Pomohou tak zmírnit příznaky, na které již léky nestačí. (23. ledna 2014) | foto: Petr Janeček, MAFRA

Nadějí na normální život pro pacienty trpící nevyléčitelnou Parkinsonovou nemocí, která způsobuje neovladatelný třes rukou i nohou či těžkosti při pohybu, je metoda hluboké mozkové stimulace, při níž lékaři za plného vědomí pacienta voperují do jeho mozku elektrody.

Snímky z unikátní operace

Lékaři Fakultní nemocnice Olomouc metodou NexFrame, která je mnohem šetrnější a rychlejší než dosud používané postupy, v úterý operovali už dvacátého pacienta. Moderní přístup při vložení speciálních elektrod do mozku využívá zatím jen asi desítka specializovaných center v Evropě.

Metodu používají olomoučtí specialisté k léčbě pacientů, u nichž už na zmírnění projevů Parkinsonovy nemoci nestačí běžně užívané léky.

Parkinsonova nemoc

Neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Nemoc je známá již od starověku. Poprvé byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.

Větší riziko výskytu je u mužů a žen nad 50 let. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. V České republice touto chorobou trpí zhruba 15 tisíc lidí.

"Zlepšení po operaci je velmi výrazné. Pacienta sice jeho nemoci nezbavíme, protože současná medicína ji bohužel vyléčit neumí. Umíme ale odstranit projevy pokročilého onemocnění," řekl přednosta Neorologické kliniky olomoucké nemocnice Petr Kaňovský.

Díky operaci se muž bude moci dál živit focením

Jedním z nemocných je i Jiří Jurásek, který svůj osud vložil do rukou týmu olomouckých neurochirurgů a neurologů v čele s Davidem Krahulíkem právě v úterý.

"Dosud jsem užíval léky, ovšem v poslední době se výrazněji začal projevovat svalový třes v pravé ruce a noze a ztuhlost těla. Musím tak chodit v mírném předklonu, což je pro mě velmi nepříjemné a v běžném životě mě to hodně limituje," popsal čtyřiačtyřicetiletý Jurásek, u něhož se první příznaky nemoci objevily před osmi lety.

"Dříve jsem pracoval ve speciálních složkách státu, ale příznaky Parkinsonovy nemoci se u mě začaly projevovat," dodal Jurásek.

V posledních letech se věnuje fotografování a zhoršující se příznaky nemoci mu jeho práci komplikovaly.

"Při této závažné chorobě, kterou jsem onemocněl jako poměrně mladý, mi to psychicky velmi pomohlo. Kvůli třesu ale všechno musím fotit ze stativu a s dálkovou spouští," poznamenal.

K samotné operaci se odhodlal poté, co ji podstoupil jeho kamarád. "Když jsem viděl, jak mu v Olomouci pomohli, v jakém stavu byl před operací a jak teď funguje po ní, rozhodování netrvalo dlouho," dodal Jurásek.

Speciální elektrody zatím v Olomouci lékaři voperovali osmdesáti lidem, pro dvacet posledních však díky novému postupu byla operace mozku při plném vědomí mnohem příjemnější.

Díky nové metodě už lékaři totiž pacientům nemusejí na hlavu připevňovat nepříjemný titanový rám. Ten nahradilo několik titanových šroubů, s jejichž pomocí lékaři elektrody do mozku s přesností na desetinu milimetru zavádějí.

Lékaři s pacientem mluví, ověřují polohu elektrod

Pacient je během operace většinu času při vědomí pouze s lokální anestezií, lékaři s ním v jejím průběhu mluví a ověřují si umístění elektrod.

"Stimulátor vysílá slabé elektrické impulsy, které stimulují mozková jádra a zmírňují projevy onemocnění. Patří k nim především neovladatelný třes rukou i nohou, zpomalené nekoordinované pohyby či svalová ztuhlost. Při operaci spolupracují neurochirurgové s neurology," popsal neurolog Martin Nevrlý, který v úterý po celou dobu kontroloval pacienta na sále.

Díky novému postupu pak lékaři stihli i druhou operaci, pří níž napojili elektrody na stimulátor, který implantovali do podkožní kapsy v oblasti klíční kosti.

"Dříve jsme tento výkon prováděli až další den, aby pacient nebyl tak zatížen nejprve tří a půl hodinovou operací s elektrodami a pak ještě další při umisťování stimulátoru. Teď nám voperování elektrod trvá necelé dvě hodiny, takže obě operace hned navazují a nemocný tak jde na sál pouze jednou," vysvětlil neurochirurg David Krahulík, který operaci vedl.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.