Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cesta přes Červenohorské sedlo vede už tisíce let. Silnici čeká oprava

  14:48aktualizováno  14:48
Obávaná horská cesta přes Červenohorské sedlo v Jeseníkách už brzy bude bezpečnější. Vláda totiž kývla na rekonstrukci jižní, šumperské části silnice, začít se má ještě letos. Důležitá spojnice Jesenicka se zbytkem republiky, která lidem sloužila už v době bronzové, by mohla být opravená do tří let.

Severní část silnice přes Červenohorské sedlo po dokončení oprav a rozšíření v roce 2008. | foto: Libor TeichmannMAFRA

Oprava jižní části silnice, která v současnosti místy připomíná spíš tankodrom, naváže na severní úsek rekonstruovaný před šesti lety.

"Jsme rádi, že vláda udělala zásadní kroky, aby se mohlo začít s rekonstrukcí tohoto důležitého úseku," pochvaluje si šéf olomoucké správy Ředitelství silnic a dálnic Martin Smolka. Vítězná firma se bude moci pustit do práce na osmikilometrovém úseku už o prázdninách.

"Je nepříjemné, že je oprava silnice přes sedlo roztažená na více než deset let. Jesenicko trpí špatnou dopravní dostupností a nekvalitní cesta to ještě zhoršuje," míní šéf Sdružení měst a obcí Jesenicka Lubomír Žmolík. Státu dlouho trvalo, než dal dohromady potřebné stamiliony.

Po stezce přes sedlo chodili už v době bronzové

Spojnice přes Červenohorské sedlo je životně důležitá pro celé Jesenicko. Náročným horským terénem se přibližně v této trase pohybují lidé už tisíce let.

"Pravděpodobně již v době bronzové v letech 2000 až 750 před naším letopočtem vedla údolím Desné přes Červenohorské sedlo do údolí Bělé stezka využívaná našimi prapředky. Dá se tak usuzovat z nálezů bronzových srpů a sekyrek," píše v publikaci Pravěk Šumperska historik Vladimír Goš.

Až do poloviny 19. století šlo ale pořád pouze o úzkou stezku, po které by neprojel ani vůz. "Teprve s rozvojem průmyslu a podnikání bylo začátkem 40. let 19. století rozhodnuto postavit silnici, která by umožnila lepší spojení mezi Moravou a Slezskem," uvedl Roman Bednář, dlouholetý šéf Správy a údržby silnic Šumperk. Nyní je v důchodu a věnuje se silničářské historii.

O vybudování cesty se zasloužil především proslulý podnikatelský rod Kleinů, do stavby se pustil v letech 1844-1846.

"Červenohorská silnice byla tehdy štěrkovaná, necelé tři metry široká. A taky velmi strmá. Stoupání přes Sedlo činilo od necelých 17 do zhruba 20 procent. Pro koňské povozy byl tento úsek leckdy téměř nesjízdný," přiblížil Bednář.

Stavbyvedoucí se zastřelil

Sedm let po dokončení silnice nechal baron Klein postavit na Červenohorském sedle dřevěný zájezdní hostinec. Sloužil hlavně formanům k odpočinku, ale také poště a prvním turistům. Později tam vyrostl kamenný hotel.

Zájem na úpravě a dalším rozšíření silnice měli tentokrát hlavně jeseničtí podnikatelé a obchodníci, kteří potřebovali své zboží dostat do vnitrozemí. Stavba byla schválena v roce 1872 a začala o dva roky později. Jenže ji provází tragédie.

"Mezi stavbyvedoucím jednoho úseku Václavem Knorrem a jeho nadřízenými došlo k neshodám kvůli překročení nákladů. Knorr tlak neustál a zastřelil se," vypráví Bednář.

Zřejmě první dopravní nehoda se na silnici stala v roce 1906, kdy plně obsazenému automobilu selhaly brzdy. Všichni cestující naštěstí přežili.

Na další zásadní rekonstrukci čekala spojnice až do konce padesátých let. Teprve v roce 1959 vznikl projekt její generální přestavby.

"Z původní pětimetrové šířky se silnice rozšířila na 6,5 metru a zvětšily se i oblouky zatáček," popsal Bednář. Závěrečná kolaudace se konala roku 1967. Silnice tehdy nebyla čistě asfaltová, zatáčky byly dlážděné žulovými kostkami a teprve později dostaly asfaltový povrch. Projektanti tehdy navrhli úpravu tak, aby zvládla předpokládaný nárůst dopravy až do roku 2000.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.