Hradská brána stála v místech dnešní třídy 1. máje nedaleko hotelu Palác do roku 1876. Před více než 140 lety zmizela při bourání olomouckých hradeb. Zůstaly po ní historické fotografie a zmínky v literatuře, nyní badatelé konečně odkryli i její pozůstatky.
„Základy brány jsou velmi dobře zachované a kvalitně udělané - zatesané do více než metrové hloubky ve skalním výběžku,“ přibližuje Richard Zatloukal z Národního památkového ústavu, který v centru Olomouce vede záchranný archeologický výzkum spojený s opravami třídy.
Dělníci za zhruba 80 milionů korun mezi náměstím Republiky a průčelím hotelu Palác od začátku letošního dubna pracují na nové tramvajové trati. V plánu jsou na zhruba čtyři sta metrů dlouhém kusu ulice také nové troleje, samotná silnice, chodníky, veřejné osvětlení a také kanalizace či vodovod. Práce skončí začátkem listopadu.
Základy Hradské brány Zatloukal označuje za doposud nejvýznamnější objev, který nynější výzkum přinesl. Pocházejí ze 14. století, z doby lucemburské. Šlo o místo, kde v minulosti na východní straně končila Olomouc. Ještě předtím tady stával kostel, který právě kvůli budování dnešní třídy 1. máje a také Hradské brány zmizel.
Nejprve byla zřejmě pouze dřevěná, její založení Zatloukal spojuje s takzvanou lokací města, tedy samotným založením Olomouce ve 40. letech 13. století.
Hradby bránily Olomouci v rozvoji, brána padla jako první
Archeologové ze základů brány odeberou vzorky kamenů a malty. Zjistí díky tomu, co do ní stavitelé před staletími zamíchali.
Základy zbořené brány |
„Památkový ústav má laboratoř, která se specializuje na analýzy složení malt,“ podotýká Zatloukal.
Významné místo v dějinách Olomouce má Hradská brána trochu paradoxně i díky svému zbourání. Právě zde padl první kus hradeb, které Olomouc do 19. století izolovaly od tehdejší průmyslové revoluce a obecného rozvoje (více o jejich bourání čtěte zde).
Okolní města se totiž mezitím rozrůstala, dokonce i sousední obce jako Hodolany či Holice, se rozvíjely rychleji. Pokrokovější byla také Litovel a Prostějov, který spolu se Šternberkem dnešní krajské město málem překonal v počtu obyvatel.
Hradská brána se v té době dělila na vnější a vnitřní, kde byla i strážnice. Obě části brány spojoval padací most. Demolice začala v pondělí 5. června 1876.
„Velké množství lidu se dostavilo a za slavnostní nálady provedl starosta Josef von Engel první kopnutí do hradeb. Pro Olomouc a jeho vývoj byl to opravdu slavný a historický den,“ popisuje dlouholetý prvorepublikový starosta Olomouce Richard Fischer v knize Olomoucká pevnost a její zrušení, vydané v roce 1935. O zbývající brány Olomouc přišla do poloviny 80. let 19. století.
Archeologové zřejmě narazí i na pozůstatky hřbitova
Další zajímavé nálezy na archeology pravděpodobně čekají v místech, kde se třída 1. máje přibližuje k náměstí Republiky.
„Zčásti pod dnešní knihovnou a zčásti pod současným parkovištěm jsou základy kostela Panny Marie na Předhradí. To už je ovšem mimo nynější rekonstrukci. Ale kolem tohoto kostela byl hřbitov, jehož zeď sahala až pod nynější třídu 1. máje,“ popsal před časem Zatloukal.
Naopak v místech, kde do třídy 1. máje ústí Dómská a Wurmova ulice, na žádné velké objevy podle všeho nedojde. Olomoučané tady ve 13. století o více než metr prohlubovali ulici. Všechny možné nálezy tak zmizely.
