Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velká města Hané se opět dusila, na zlepšení budou lidé čekat ještě roky

  13:18aktualizováno  13:18
Polétavého prachu bylo v uplynulých dnech v ovzduší Olomouce, Prostějova a Přerova opět více, než je zdrávo. Scénář, jenž se v posledních letech často opakuje, se jen tak nezmění. Podstatnou část viny nesou výfuky aut a na řešení v podobě obchvatů či odstavných parkovišť si města roky počkají.

Pohled na město Přerov během inverzního počasí, které výrazně zhoršuje problémy se smogem. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Ve třech největších městech Olomouckého kraje se v uplynulých dnech nedýchalo při pobytu venku lehce. V neděli dokonce meteorologové kvůli překročeným limitům v celém regionu vyhlásili smogovou situaci, a ta platila až do úterního rána.

V Olomouci, Prostějově a Přerově byl navíc v posledních letech několikrát překročen limit počtu dnů za rok, v nichž smí být dle norem Světové zdravotnické organizace koncentrace prachu větší, než stanovují limity. Mezi hlavní viníky patří doprava a i když recepty na čistší vzduch radnice znají, řádově roky zůstanou pouze na papíře.

Například náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec sází na Plán udržitelné městské mobility. Součástí dokumentu bude studie věnovaná plánům na odstavná parkoviště kolem Olomouce. Měla by krajské město od výfukových plynů ochránit.

„Auta by zůstala mimo město, do něj by se dojíždělo hromadnou dopravou,“ přibližuje Jakubec, zodpovědný za životní prostředí. Nebránil by se ani tomu, aby například při smogové situaci v Olomouci jezdila MHD zdarma. Je ale otázkou, zda by to rozpočet ustál. Město proto nyní o bezplatné hromadné dopravě neuvažuje.

„Už teď na ni doplácíme kolem 210 milionů korun ročně,“ upozorňuje Jakubec.

Radní: Nízkoemisní zóna teď nemá smysl, nemají ji nikde

Také budování odstavných parkovišť je zatím v nedohlednu. Jen samotné vypracování plánu mobility má město rozvržené na dva roky - a teprve ten určí, zda se do stavby parkovišť pustit, či nikoli. Ještě několik let si Olomoučané počkají i na dokončení - z hlediska emisí čistší - tramvajové trati na jih města anebo na elektrobusy, které by Jakubec rád viděl ve flotile dopravního podniku.

„Za dva tři roky bychom chtěli do elektrobusů jít. Dnes ujedou 150 až 200 kilometrů, což není moc. Počkáme, až se jejich kapacita zvýší,“ uvedl před časem.

Jako lék pro města přeplněná auty by posloužilo také zavedení nízkoemisních zón. Z center by vyhnaly staré vozy. Olomoucká radnice však se zónami nepočítá.

„Dokud nebude hotový obchvat Olomouce, nemá nízkoemisní zóna příliš velký smysl,“ míní Jakubec a upozorňuje, že ji nezavedlo žádné město v republice.

Situaci zhoršují také lidé, kteří si v kotlech topí odpadem

Kromě dopravy škodí Olomouci a okolí i komíny domácností, jimž je jedno, co v kotlích pálí.

„Lidé se bohužel vrátili k nekvalitnímu palivu, v horším případě i k pálení všeho možného včetně odpadu,“ potvrzuje Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí na magistrátu.

Netrpělivě proto čeká na novelu zákona, která obcím od příštího roku umožní kontroly v domech, které budou ze zamořování vzduchu podezřelé. Navzdory očekáváním je nicméně Loyka zatím k nové pravomoci spíše skeptický. Neřeší podle něj akutní situaci, kdy ze sousedova komínu stoupá černý škodlivý kouř.

„Lidé si od toho slibují, že nám zavolají a my budeme vše okamžitě na místě řešit. Kontrolovaný subjekt ale bude předem písemně vyzván k nápravě. Pokud tedy někoho vyzvu a napíšu mu termín kontroly, tak předpokládám, že poté uvidím jen vyčištěnou a uklizenou kotelnu,“ říká Loyka.

Prostějovu škodí i sousedé, Přerovu nedostavěná silniční síť

Dopravu jako hlavní příčinu znečištěného vzduchu vidí v Prostějově. Velké zlepšení by mohl podle náměstkyně primátora Ivany Hemerkové přinést nový obchvat města. Stát ale může nejdříve až za několik let.

„Prozatím se vykupují pozemky,“ doplňuje Hemerková. Město nyní proti prachu bojuje vysazováním zeleně, častým čištěním silnic a autobusy MHD na plyn.

Hemerková přesto připouští, že limity prostějovský vzduch v budoucnu opět překročí. Na vině jsou podle ní i škodliviny, jež do kraje přináší vítr z průmyslu v Polsku či na Ostravsku.

„V Prostějově se to pak zadrží, ležíme v kotlině,“ vysvětluje.

Se znečištěním odjinud se potýká i Olomouc a Přerov. Tamní náměstek primátora Pavel Košutek označuje za největšího znečišťovatele dopravu. Vyčistit vzduch by ale v Přerově mohly především velké a roky plánované stavby: poslední kus dálnice D1 v úseku Říkovice-Přerov, nová silnice od Hulína a takzvaný silniční průpich městem.

„To vše je ale v horizontu let,“ krčí rameny Košutek. Teď má město v souboji s prachem po ruce vyhlášku, díky níž může při nedodržení limitů nechat jezdit MHD zdarma.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.