Výrobci předpovídají, že budou muset zareagovat na růst cen energií a základních surovin. Ceny by podle nich mohly jít nahoru zhruba do deseti procent. Třeba pekaři zažívají jeden z nejvyšších růstů nákladů za posledních deset let.
"Kvůli neúrodě vzrostla výrazně cena obilí, což se logicky promítlo do cen mouky, nahoru šla elektřina, plyn, pohonné hmoty. Pro nás vedle mouky další důležitá surovina, rostlinné tuky, vzrostla za jeden litr z dvaadvaceti na dvaatřicet korun. Když spočítám všechny náklady, došlo k jejich zvýšení zhruba o dvacet až pětadvacet procent," sdělil majitel Pekařství Leština na Zábřežsku Jiří Chlebníček.
Podle něj je nemyslitelné promítnout do ceny výrobků celý nárůst nákladů. "To řekne trh, ale zdražit nemůžeme o víc než deset procent. Hranice patnácti procent už není příliš reálná. Logicky se to musí promítnout do ekonomiky," řekl Chlebníček.
Jiný pekař z jižní části regionu, který si přeje zůstat v anonymitě, si jenom postěžoval na neúprosný tlak obchodníků. "Nízká cena není příliš výchovná - a my si tak nemůžeme vytvořit žádné rezervy. Pořád se pečivo na rozdíl od západu nekupuje tak, aby s ním lidé šetřili. Pořád jde kromě jiného o doplňkovou potravu pro hospodářská zvířata. Tak to být nesmí," řekl pekař.
O kolik zdraží maso a mléko se zatím přesně neví
Jeden z největších producentů masných výrobků v regionu, společnost Váhala z Hustopečí nad Bečvu na Přerovsku, počítá s nižším zdražením. "Nárůst cen vstupů se zákonitě musí projevit na cenách výrobku. Nechci teď mluvit o procentech, protože ještě nemáme zpracované kalkulace, ale zdražení bude pouze v řádu korun," uvedl obchodní a marketingový ředitel společnosti Váhala Ladislav Daněk.
Podle něj má neúprosný ekonomický tlak na co nejnižší ceny jeden pozitivní účinek. "Pořád nás nutí k úsporám nákladů. Mohu ale říct, že neslevíme z naší filozofie, kterou je nepoužívat v žádném případě při výrobě levné náhražky," podotkl Daněk.
Růst cen výrobních surovin, energií a dalších vstupů se zřejmě projeví i zvýšením cen mléčných výrobků. Nevylučuje to mlékárenský gigant OLMA Olomouc, jedna z největších společností vyrábějících produkty z mléka v České republice.
"S ohledem na růst nákladů nelze vyloučit, že i výrobci mléčných výrobků budou nuceni v této situaci přiměřeně upravit své ceny. Společnost OLMA proto rovněž zvažuje v rámci své cenové politiky pro letošní rok odpovídající reakci na zmíněný nárůst. V jakém rozsahu ke změnám dojde, není v současné době stanoveno, neboť nejsou ukončeny příslušné finanční analýzy," uvedla mluvčí společnosti Lenka Příkazská.
O cenách musí přemýšlet také farmáři
O cenách mléčných výrobků přemýšlejí také farmáři, kteří vedle dodávek mlékárnám vyrábějí své vlastní produkty a dodávají mléko například přes mlékárenské automaty. Patří k nim například Zemědělské družstvo Jeseník, které jako jedna z prvních firem v regionu začalo v automatech své mléko prodávat.
"Rozhodli jsme se, že cenu mléka v automatech ani ceny našich sýrů zatím zvyšovat nebudeme. Pořád to pro nás nepředstavuje takový objem, že by šlo o významné položky z pohledu produkce firmy," řekla předsedkyně družstva Marie Bubíková. Svou roli hraje pro zemědělce i to, že prvotní velký zájem lidí o mlékomaty už opadl a řada z nich tak stěží vydělá na svůj provoz (více čtěte zde).
Pro jesenickou zemědělskou společnost tak pořád zůstává stěžejním produktem mléko dodávané do mlékáren k dalšímu zpracování. "Odběratel nám oznámí v úterý, za kolik od nás vezme mléko. To pro nás teď bude nejdůležitější informace," sdělila předsedkyně družstva.
Podle ní firma potřebuje dostávat alespoň o korunu za litr mléka více než loni. "Jenomže to nám ale nikdo nedá, stejně jako to nikdo nedá jiným zemědělcům. Je to spíše jen naše společné zbožné přání," doplnila Bubíková.
