Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nerušte klíčovou železnici přes Polsko, prosí v petici stovky lidí

  7:25aktualizováno  7:25
Na dvanáct set podpisů shromáždili během několika dnů tvůrci petice za zachování železniční trati mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem. Proti rušení klíčové "severní" spojnice vedoucí přes polské Glucholazy se postavili lidé nejen z Jesenicka.
Trať je nejvíce vytížená v pátek a neděli, kdy se studenti přesouvají ze škol domů a naopak. Ilustrační snímek

Trať je nejvíce vytížená v pátek a neděli, kdy se studenti přesouvají ze škol domů a naopak. Ilustrační snímek | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Autoři petice vyzývají ministerstvo dopravy, ať celou situaci neprodleně řeší i s polskou stranou tak, aby vlakové spojení mezi Jeseníkem a Krnovem zůstalo zachováno.

Za dráhu chtějí dál orodovat u ministerstva i zástupci kraje, první jednání už mají za sebou. "Petice za zachování železnice přes Glucholazy vznikla poté, kdy o problému napsala MF DNES. Mohu říct, že má extrémně silný ohlas, jaký jsme rozhodně nečekali. Je vidět, že tato záležitost trápí hodně lidí," uvedl Tomáš Jakal ze serveru e-petice.cz.

"Nevím, jestli je správné chudým a odstrčeným brát, aby zbylo více na bohaté v centru," přidal pod svůj hlas v petici například Stanislav Orel z Písečné na Jesenicku.

(Ne)vytíženost tratě

Spěšné vlaky přes Polsko jsou nejvíc využité v pátek a neděli, kdy se jimi přesouvají studenti ze škol domů a naopak.

Desítky lidí je také využívají na cesty do zaměstnání.

Přes týden jsou téměř prázdné.

Ministerstvo dopravy už před dvěma lety odmítlo dál hradit Českým drahám mnohamilionové ztráty z provozu vlaků a nechalo vše na regionálních samosprávách. Olomoucký a Moravskoslezský kraj platí v součtu téměř 25 milionů ročně, aby zde jezdily alespoň čtyři páry spěšných vlaků denně.

Dotace stopnou možná už v pololetí

Otázkou ale je, jestli se podaří provoz na trati zachovat. Moravskoslezský kraj totiž zvažuje, že v pololetí už přestane platit. To by zřejmě znamenalo konec, protože Olomoucký kraj by všechno neutáhl. Už nyní platí zhruba 11 milionů ročně.

Náměstek olomouckého hejtmana pro dopravu Alois Mačák petici vítá. "Lidé dávají jasně najevo, že trať je pro ně důležitá. Taková podpora nám při dalších jednáních určitě pomůže," věří Mačák. O trati mluvil s novým ministrem dopravy Antonínem Prachařem v pátek na jednání Asociace krajů.

"Nebyl čas tuto věc probrat podrobně, problematiku jsme ale nakousli. Ministra jsem už předtím informoval dopisem a nejpozději do měsíce bych s ním chtěl probrat otázky kolem trati detailně a přesvědčit ho, aby ministerstvo vzalo financování dopravní obslužnosti na této trati znovu pod sebe," vysvětlil náměstek.

To sousední region budoucnost železnice tolik netíží. Je to zřejmě dáno i tím, že trať je důležitá především pro Jesenicko, odkud jezdí na Ostravsko lidé za prací a do škol.

"Platit dál dopravní obslužnost na této trati je nad naše možnosti," sdělil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík. Zda kraj přestane trať dotovat už v pololetí, zatím jednoznačně neřekl.

Nejméně využívaná trať v Česku

Stejně jako ministerstvo dopravy argumentuje nízkým počtem cestujících, vlaky totiž průměrně vozí jen asi 20 až 40 lidí denně.

"Co se týká využitelnosti, jde o nejhorší a nejméně využívanou železniční trať v republice. Průměrná obsazenost není ani kapacita jednoho autobusu. Že by ji ministerstvo znovu převzalo, není příliš pravděpodobné," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Ivan Rašťák.

Náměstek Mačák chce přesto v jednáních pokračovat. "Na tuto trať nelze nahlížet jen periskopem ekonomické výhodnosti. Tady logicky nebude nikdy jezdit tolik lidí jako ve vnitrozemí. Rozhodně ale není správné veškerou dopravu směřovat na silnice," argumentuje. Kromě petice se může opřít také o tlak Euroregionu Glacensis a obcí Jesenicka, které chtějí spojnici rovněž zachovat.

"Tato trať je jistá forma přeshraniční spolupráce, i když to tak v současnosti nevypadá. Proto je potřeba domluvit se s Poláky, protože jinak nemá budoucnost," sdělil starosta Bílé Vody na Jesenicku a předseda Euroregionu Glacensis Miroslav Kocián.

Problematiku otevřel při jednání špiček společného česko-polského euroregionu s polskou velvyslankyní. "Je vidět, že jí problém na hranici není lhostejný a má chuť a snahu pomoci," dodal Kocián. "Dokud se nepokusíme trať zatraktivnit, nemůžeme vědět, jestli po ní nebude nakonec jezdit víc lidí. Musíme to zkusit," uzavřel.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.