Kořeny sporu, v němž proti sobě nyní stojí u soudu kvůli půl milionu korun olomoucký hokejový klub a Olomoučan Petr Krejčiřík, sahají do roku 2011. Krejčiříkův syn Vojtěch tehdy hrál ve svých 13 letech za Olomouc a jeho otec stál před rozhodnutím, zda s klubem uzavřít hráčskou smlouvu.
„Předložili nám ji s tím, že pokud nepodepíšeme, tak už v Olomouci nebude hrát a končí s hokejem,“ uvedl Krejčiřík již dříve pro MF DNES, která o případu letos v březnu informovala jako první. Hovořil tehdy o tlaku na rodiče.
Smlouvu podepsal, tlačil ho čas. Jeho talentovaný syn podle jeho slov potřeboval být stále na hřišti. Pro jeho rozbíhající se kariéru bylo nutné, aby pořád trénoval a hrál. Krejčiřík navíc spoléhal i na své právníky. Ubezpečili ho, že smlouva nebude platná.
„Bylo už po přestupním termínu, cesty do ostatních klubů byly zavřené. Pokud bychom nepodepsali, syn by půl roku nemohl nikde hrát mistrovská utkání. A to nepřicházelo v úvahu. Řekli jsme si, že až to budeme potřebovat, tak to rychle vyřešíme přes soud,“ popsal před časem Krejčiřík.
A na ten nyní skutečně došlo. Ve hře je zhruba půl milionu, peníze Krejčiřík u olomouckého okresního soudu požaduje po společnosti HC Olomouc. Její advokát Michal Zahnáš tvrdí, že neoprávněně. „Navrhuji soudu, aby žalobu bez dalšího dokazování zamítl jako absolutně nedůvodnou,“ odmítl ve středu Krejčiříkova tvrzení Zahnáš.
Mladý hokejista se podle otce přestal objevovat na ledě
Spor se naplno rozhořel poté, co Krejčiřík loni v únoru chtěl, aby syn z Olomouce odešel. „Vypuklo doslova peklo,“ řekl.
Zástupci klubu podle něj přestup syna podmínili neúměrně vysokou částkou, neodpovídala jeho věku a hodnotě jako hráče.
„Žalovaná strana vyjádřila souhlas s přestupem, ale s tím, že rodiče uhradí částku 605 tisíc korun. To nebyli ochotni akceptovat,“ podotkl u soudu Krejčiříkův advokát Jaroslav Brož. Sám Krejčiřík tehdejší hodnotu svého syna vyčíslil na 150 tisíc.
Ani jedna strana nechtěla ustoupit. Právě tehdy se Krejčiříkovi do cesty postavila smlouva, kterou s klubem podepsal.
„Ten podvod stojí na tom, že lidé z HC Olomouc počítají, že to rodiče musí dokázat u soudu. Je jasné, že to bude trvat roky, navíc to bude stát další desetitisíce korun. A až když Nejvyšší soud definitivně třeba za tři roky rozhodne, že máte pravdu, je to už jedno. Dítě je sice konečně z klubu venku, mezitím však už s hokejem dávno skončilo,“ zlobil se Krejčiřík.
Za základ této hry totiž označil fakt, že se syn při handrkování s klubem přestal objevovat na ledě. Advokát Zahnáš to ale už dříve za HC Olomouc odmítl.
„Syn je ve věku, kdy potřebuje hrát, zdokonalovat se. A právě s tím počítají. Na zimák jsem ho vodil od čtyř let, rodinu to stálo statisíce. HC Olomouc moc dobře ví, že kluk potřebuje co nejdřív zpátky na led. A tím, že mladého hokejistu klub blokuje, vytváří tlak na rodiče, aby zaplatili,“ vylíčil pro MF DNES Krejčiřík.
Situaci podle svých slov nakonec vyřešil dohodou s hokejovým klubem PSG Zlín. Ten za jeho syna Olomouci šest set tisíc zaplatil, Krejčiřík je však zlínskému klubu dodnes splácí. Z dluhu již umazal zhruba půl milionu. Teď ho chce získat žalobou od HC Olomouc, jenž se dle advokáta neoprávněně obohatil.
„Rodiče, aby zajistili sportovní rozvoj nezletilého hráče, byli nuceni situaci řešit dle diktátu žalovaného. Museli přistoupit na jakýsi právnický trik, založený na tom, že platil klub PSG Zlín. De facto však tady platili rodiče,“ zdůraznil advokát Brož.
Cílem olomouckého klubu je tak podle něj vyvolat dojem, že došlo ke standardní dohodě mezi dvěma kluby. „Skutečnost je ovšem jiná,“ upozornil. Proces, na jehož začátku stála podle něj neplatná hráčská smlouva, označil jako řetězec vadných právních úkonů.
Advokát společnosti HC Olomouc Michal Zahnáš má na věc opačný pohled: „Kategoricky odmítám, že by ze strany HC Olomouc byl vytvořen nějaký právní trik.“ Zdůraznil, že klub se se Zlínem zkrátka domluvil na smluvní ceně za Krejčiříkova syna. „Jednalo se o řádný právní úkon,“ doplnil Zahnáš.
Upozornil, že olomoucký klub za Krejčiříkova syna dostal dle smlouvy peníze právě od zlínského klubu. „Tedy od někoho jiného, než je pan žalobce. Ten tak není oprávněnou osobou, která nyní u soudu může nějaké finanční prostředky požadovat,“ argumentoval Zahnáš.
Soudkyni Sylvě Teličkové navrhl, aby bez dalšího dokazování a výslechů svědků Krejčiříkovu žalobu zamítla jako nedůvodnou. V tom mu ale soudkyně nevyhověla. V závěru jednání prošla listinné důkazy, termín dalšího jednání stanovila na leden 2015.
