ČSO provedla průzkum pro společnost Cemex, která štěrkopískovnu v Nákle provozuje.
„Cílem bylo zmapovat biodiverzitu organizmů a navrhnout opatření, která zvýší její biologickou hodnotu. Na poměrně malé ploše se podařilo najít unikátní stanoviště, která vznikají právě těžbou. Jsou to na živiny chudé a obnažené substráty, které vznikají po vytěžení písku ukládáním velice jemného materiálu, který zbude po vyprání písku,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Těžba písku tak podle něj částečně supluje přirozenou činnost řek, kdy se řeka volně rozlévá do krajiny a tvoří takzvané meandry se štěrkopísčitými sedimenty. „Voda vytváří zátoky, slepá ramena a tůně, což jsou fenomény, které v dnešních, člověkem uměle narovnaných a vybetonovaných tocích najdeme jen stěží,“ dodal.
Zajímavé srovnání přitom poskytly údaje získané při průzkumu nedalekého lesíku a pole, kde vědci našli jen běžné druhy. Naopak území štěrkovny hostilo druhově mnohem bohatší složení brouků, motýlů, plazů, obojživelníků i rostlin.
Mezi 329 nalezenými zvířaty a rostlinami se objevila například kriticky ohrožená přeslička různobarvá, kterou lze v Česku nalézt pouze na čtrnácti místech, ohrožený svižník písčinný či nebo majka obecná, jejíž larvy parazitují na blanokřídlém hmyzu.
Firma bude živočichy chránit, vytvoří jim jezírka
Součástí projektu byl i návrh opatření chránících a podporujících druhy nalezené ve štěrkopískovně.
„Podle doporučení ČSO vytvoříme soustavu jezírek, která jsou nezbytná pro rozmnožování obojživelníků a vodního hmyzu. Aby nedocházelo k zarůstání a zastínění unikátních stanovišť, budeme pravidelně technikou narušovat plochy s písčitým podkladem, kosit hustou vegetaci a prořezávat náletové dřeviny,“ shrnul ředitel divize kameniva Cemexu Luboš Merunka.
