Vřesová studánka je známým poutním místem, už v 17. století zde stával dřevěný kostelík. Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka by tam chtěl postavit kapli i chatu pro turisty.
Ochranáři ovšem chtějí zachovat lokalitu v současném stavu. Argumentují negativním dopadem na mimořádně cennou lokalitu. Stavba objektů a jejich následné využívání podle nich povede k zániku evropsky významné přírody a klidu v unikátním místě.
Hnutí Duha Olomouc ve spolupráci s dalšími organizacemi chce proto přesvědčit lidi, že výstavba v oblasti Vřesové studánky je nevhodná.
„Měli bychom si vážit těch posledních ostrůvků divoké přírody, které nám tady zůstaly. Příroda na Vřesové studánce a v okolí je skutečně mimořádná a má i svůj jedinečný duchovní rozměr,“ sdělil předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Podle něj je v místě příroda sama chrámem a není potřeba tam znovu stavět kapli a turistickou chatu.
„Zajít si na pivo a jídlo můžeme o kousek dál na sedle, ale zažít klid a duchovní harmonii hor můžeme právě tady,“ vysvětluje Bačík.
Ve správních řízeních protestovalo proti plánu osm organizací
Jaroslav Podhorný z Českého svazu ochránců přírody Hořepník zase říká, že v některých případech je třeba přijmout rozhodnutí, která se povýší nad obecný zájem.
„Mimořádné přírodní dědictví v lokalitě Vřesová studánka s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin by bylo výstavbou degradováno a ohroženo. V nynější době, kdy klesá biodiverzita v krajině, není jiná možnost než se proti takovým snahám postavit,“ řekl Jaroslav Podhorný.
Do správních řízení se zapojilo celkem osm protestujících organizací, které požadují zastavení projektu a zachování místní výjimečné přírody v současné podobě. S výstavbou nesouhlasí ani Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí v úřednické vládě Jana Fischera.
„Přírodní a spirituální hodnoty přírody hlavního hřebene Jeseníků patří mezi to nejcennější, co v naší přírodě máme. Jsem přesvědčen, že komercionalizace tohoto místa nenávratně poškodí zdejší přírodu i kvalitu krajinného rázu,“ říká Miko.
Podle něj vírou motivovaný zájem o krásné a duchovně významné místo by neměl být zneužíván pro podnikatelské záměry, které jsou s místem neslučitelné.
„Věřící jsou na hřebenu jistě vítáni. Výstavba sem ale podle mého názoru jednoznačně nepatří,“ doplnil.
Ochranáři se s námi nebaví, říká zástupce spolku
Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka argumenty o ničení vzácné přírody odmítá.
Vřesová studánka Vizualizace podoby kaple pro Vřesovou studánku. Vřesová studánka se stala poutním místem už v 17. století, kdy zde vyrostl první dřevěný kostelík. Později zde byla postavena také útulna a hostinec. Poslední kostelík tu stál do roku 1946, zchátralá chata byla zbourána v roce 1988. Poutní místo připomíná železný kříž, jenž zde před 23 lety vztyčili sochař Otmar Oliva a malíř Jan Jemelka, kteří jsou velkými příznivci obnovení poutního místa. |
„Reagovat na lživou argumentaci a polopravdy se nedá,“ řekl předseda spolku Pavel Holubář. Podle něj Spolek vždy zval ochranáře na veřejné prezentace nebo na výstavu o Vřesové studánce.
„Nikdy nepřišli, když jsme nabízeli schůzky, opět nikdo nereagoval. Oni se nás ani nikdy na nic nezeptali, takže zde nevidím prostor pro veřejnou diskusi,“ sdělil Holubář.
Podle něj má spolek kampaň postavenou na obnově Vřesové studánky v tom duchu jako kdysi. Upozorňuje však, že stavby kaple ani chaty nebudou replikami.
„My budeme projekt dál připravovat. Teď doplňujeme další požadavky Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky,“ doplnil.
V kampani ochranářů vedené mimo jiné i prostřednictvím internetových stránek vidí plus v tom, že výrazně zvedla zájem o web spolku, kde prezentuje své plány s Vřesovou studánkou.
„Je tam vše, nic netajíme, takže lidé mohou získat maximum informací a jsme připraveni odpovídat i na podrobnější dotazy,“ doplnil Holubář.
