Vizaualizace budoucí podoby místa Vřesová studánka v Jeseníkách (červenec 2015)

Vizaualizace budoucí podoby místa Vřesová studánka v Jeseníkách (červenec 2015) | foto: Archiv

Za komunistů chata z Vřesové studánky zmizela, nadšenci ji chtějí zpět

  • 5
Zhoubou pro chatu na Vřesové studánce v Jeseníkách bylo její převzetí pod správu státního podniku Restaurace a jídelny po roce 1948. Zchátrala tak, že z ní zbyly jen základy. Obnovit se ji nyní snaží nedávno založený spolek na obnovu poutního místa.

Vřesová studánka je jedním z nejnavštěvovanějších míst Jeseníků, turisté tu však naleznou jedinou stavbu – zastřešení vodního pramene. Změnit to chce nově založený spolek, jeho členové chtějí na místě obnovit turistickou chatu a také kapli.

Vizualizace kaple pro významné poutní místo Vřesová studánka

První útulna tady přitom vyrostla už v roce 1802. Začátkem 20. století byla vybudována chata, ke které byla později přistavěna prosklená veranda.

Po roce 1948 budovu převzal státní podnik Restaurace a jídelny. Chata bez větších investic pomalu chátrala a v roce 1988 byla kvůli havarijnímu stavu odstraněna. Všechny dosavadní pokusy o obnovu jak chaty, tak kaple byly neúspěšné.

Zakladatelé Spolku na obnovu poutního místa Vřesová studánka chtějí postavit kapli a horskou chatu v podobném rozsahu, v jakém byly před jejich zničením.

„Nejde přitom o vybudování pouhé repliky, ale o snahu využít současné technické možnosti,“ objasnil předseda spolku Pavel Holubář.

Slavné poutní místo má téměř čtyřsetletou historii. „Propojení s minulostí bude symbolicky reprezentováno dochovaným zvonem a křížem z původní kaple,“ objasnil Holubář.

Horská chata má nabídnout hostům občerstvení a útulek v nepříznivém počasí. „Věřím, že se stane dalším bezpečným záchytným bodem na cestě po hřebenech Jeseníků, tak jako tomu bývalo v minulosti,“ zdůraznil předseda spolku.

Vřesová studánka

Pověst praví, že někdy ve 14. století skolil myslivec jelena a přitáhl ho k prameni. Jelen, na kterého tekla voda, zázračně oživl. Myslivcova rodina později onemocněla malomocenstvím a voda ji znovu vyléčila.

První dřevěnou kapli zde nechali postavit Žerotínové až koncem 17. století. Kaple se na místě stavěly několikrát. Tu poslední zničil v roce 1946 požár způsobený bleskem. Přístřešek nad pramenem byl rovněž budován opakovaně, naposledy v roce 1910. Ten stojí dodnes.

Spolek chce připravit veškeré podklady a předat je do rukou nově vzniklé nadace, která bude zajišťovat jak obnovu, tak i následný provoz poutního místa. „Již dnes má nadace za sebou silnou skupinu donátorů, a to dává spolku jistotu, že se obnova podaří,“ věří Holubář.

Jde o několikátý pokus, jak znovu vdechnout Vřesové studánce její zašlou slávu, ať už ze strany církve, nebo jiných spolků či sdružení.

„Smyslem celé obnovy je dát možnost jak pamětníkům, tak i novým poutníkům a turistům pocítit sílu a krásu tohoto místa,“ zdůraznil.

Do obnovy se zapojil i známý sochař Otmar Oliva

Mezi lidmi, kteří se do práce na obnovu poutního místa zapojili, jsou známé osobnosti, například sochař Otmar Oliva, malíř Jan Jemelka nebo architekt Miroslav Vochta. Ti na místě vyhořelého kostelíka v roce 1993 postavili malou kamennou mohylu s osazeným dvoumetrovým litinovým křížem.

„Vřesová studánka je neuvěřitelné místo s ohromnou silou a tradicí a stojí za to udělat vše pro jeho obnovu,“ uvedl Otmar Oliva.

Pokud se podaří chatu postavit, ocení to i turisté. „Už se na to těším, protože chata si obnovu zaslouží. Mezi Červenohorským sedlem a Šerákem je dost velká vzdálenost a ta chata tam chybí,“ míní Vojta Krejčí z Klubu českých turistů.

Obnovu turistické chaty by přivítal také bývalý šéf Horské služby Jeseníky Zdeněk Zerzáň, který také pět let působil na bývalé chatě jako provozní.

„Byla to dřina, protože všechno jsme tahali nahoru z Červenohorského sedla na zádech. Na tu dobu ale moc rád vzpomínám, protože tam bylo pořád živo. Chata na Vřesovku patří nejen kvůli občerstvení, ale také jako důležitý záchranný bod.“

Církev zase podporuje obnovu kaple. „Je dobře, když lidé obnovují místa, která mají nejen duchovní, ale taky kulturní rozměr. Vřesová studánka je místo s historickým odkazem, a pokud se podaří propojit pohled minulých generací a těch současných, bude to jenom dobře,“ sdělil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.