Pro většinu lidí z Litovle-Nasobůrek zatím neznamenají zamořené studny zásadní problém, pitnou vodu berou z obecního vodovodu.
"Vodu ze studny používáme jen výjimečně. Třeba když je velké sucho, tak s ní zaléváme kytky. Na zeleninu používáme dešťovku, ale kytkám karcinogenní voda nevadí," popsala jedna z obyvatelek Nasobůrek Věra Ošťádalová.
Pod zemí by se ale mohl začít psát horší scénář. Pokud se nepodaří starou ekologickou zátěž odstranit a prostor v areálu někdejší cihelny vyčistit, může v průběhu následujících let pod zemí kontaminovaná voda dál postupovat. A za deset až patnáct let může zasáhnout i druhé ochranné pásmo vodního zdroje, který dodává pitnou vodu nejen litovelským, ale částečně i olomouckým obyvatelům.
Na vyčištění vody chtějí Litovelští získat dotaci z EU
Že se problém dotkl zatím jen části obce, potvrdil litovelský místostarosta Petr Šrůtek: "Lidé ví, že se voda z těch studní nedá pít a nedoporučuje se ani na koupání nebo sprchování." Pokud se ale dva a více dnů po vyčerpání nechá odstát, dá se s ní zalévat. "Jde o těkavou, při větší koncentraci karcinogenní látku, která z vody po jejím vyčerpání na povrch vyprchá," vysvětlil Šrůtek. V podzemí se bohužel látky drží dál.
Kde vzít desítky až stovky milionů na likvidaci zdroje karcinogenů, které znečišťují spodní vodu? Litovel urychleně hledá řešení.
Bývalá skládka odpadu (vzadu za areálem) na okraji obce Nasobůrky poblíž Litovle dnes způsobuje znečištění spodních vod jedovatými látkami.
Desetitisícové město totiž peníze nemá. Ze svého už investovalo dva miliony do průzkumu a odborné studie. Teď se chce ucházet o evropské peníze. Žádost však musí podat co nejrychleji, o dotaci, která by šla na daný účel využít, je potřeba požádat do konce června.
V pondělí proto Litovelští jedou na jednání na olomoucké hejtmanství. "Pokud jde o starou ekologickou zátěž a problémy by se mohly časem dotknout pitné vody, je samozřejmé, že se budeme snažit vyjít Litovli co možná nejvíc vstříc," uvedl náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák.
O tom, kdo znečištění zavinil, se zatím spekuluje
Specializovaná firma pokračuje i v průzkumných vrtech. Zjišťuje, na jak velkém prostoru je kontaminovaný materiál uložený.
"Musí se najít ložisko, které je nejspíš až pod nějakou fólií. A na ní leží skládkovaný komunální odpad. Jeho vrstva se bude muset pravděpodobně nejprve odebrat, a poté zlikvidovat případně kontaminovaná půda a zdroj znečištění," nastínil Šrůtek s tím, že v současné chvíli je variant postupu několik. Odhady finanční náročnosti jejich provedení se pohybují od 50 do 250 milionů korun.
Spekuluje se i o tom, kdo znečištění způsobil. V úvahu připadá možnost, že se tam vyvezl na počátku 80. let materiál po požáru litovelského podniku Tesla. V areálu také kdysi stávala Stanice technické kontroly.
"Ale to jsou zatím spekulace. Hlavně musíme najít nejvhodnější řešení. Látky dál postupují a odhadem do deseti let by mohly zasáhnout i druhé ochranné zdroje vodního pásma, odkud jde voda nejen pro Litovel, ale částečně i do Olomouce," zdůraznil Šrůtek. Zástupci firmy se sejdou i s nasobůrskými obyvateli.
Na celý problém loni náhodou přišlo zemědělské družstvo v Haňovicích. U Nasobůrek u dálnice má studnu a vodu z ní používalo i pro napájení zvířat. "Dělají si proto častější podrobnější rozbory, které problém odhalily," dodal Šrůtek. Družstvo si raději na jiném místě nechalo vyhloubit novou vrtanou studnu.
