Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průkopníci biopotravin využili i obří zásobu špaldy z nevydařeného obchodu

  0:01aktualizováno  0:01
Jaký obor může zafungovat ve Starém Městě na Jesenicku, v regionu bojujícím dlouhodobě s nezaměstnaností, ale nabízejícím čistou přírodu? Šéf firmy Pro-Bio Martin Hutař měl jasno - výroba potravin v bio kvalitě. Se společníkem Karlem Matějem v něm začali po revoluci a dodnes patří k jeho velkým průkopníkům.

Společníci Martin Hutař (vpravo) a Karel Matěj založili společnost Pro-Bio v létě 1992. Stala se prvním českým výrobcem biopotravin a nyní jedním z největších zpracovatelů bioproduktů v Česku. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Ze skromných začátků v roce 1992 vybudovala dvojice mužů prosperující podnik se 130 lidmi, který je dnes na Staroměstsku největším zaměstnavatelem.

Příběh roku

Martin Hutař a Karel Matěj se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro ně můžete v anketě ZDE

„O ekozemědělství jsem přemýšlel už v době, kdy jsem pracoval na tehdejším státním statku. Když jsem přišel za vedením s tím, že bychom mohli vyrábět bez chemických postřiků a hnojiv, tak o tom ředitel statku nechtěl slyšet: ‚Přece mi nechcete tvrdit, že děláme špatné a závadné potraviny, tak proč vyrábět jinak‘,“ tlumočí tehdejší námitky nadřízeného Hutař.

Jeho společník není původně ani zemědělec. „Vystudoval jsem obor přístrojová, regulační a automatizační technika. Taky jsem se nejdřív hlásil do zaměstnání v přerovské Meoptě a už mě i přijali. Jenže já jsem měl vždycky blízko k přírodě, tak jsem se rozhodl odejít do Starého Města, kde jsem našel práci na státním statku. Po revoluci jsme se s Martinem rozhodli podnikat v ekozemědělství a biopotravinách. Bylo to naše nejlepší rozhodnutí,“ říká Karel Matěj.

Pro Martina Hutaře a Karla Matěje hlasujte v anketě ZDE

Začínali s loupáním pohanky a špaldy (starý druh pšenice obsahující zdraví prospěšné látky) a brzy spustili mlýn na výrobu mouky v bio kvalitě. Nečekaně rychle také prorazili do zahraničí, i když první obchod neskončil dobře.

„Do Holandska jsme začali dodávat špaldu a pohanku. Mysleli jsme, že to půjde bez potíží, tak jsme tady od pěstitelů nasmlouvali víc špaldy, než jsme nakonec mohli v zahraničí prodat,“ vypráví Hutař.

„Jenže špaldy se urodilo dost nejen u nás, ale taky v Německu, takže od nás už víc nechtěli. Naši zemědělci ale potřebovali zaplatit, jenže nebylo čím. Nechtěli jsme jim dělat problémy, tak jsme si vzali úvěr. Tuto špaldu jsme měli ještě hodně dlouho,“ dodává. Ukázalo se ale, že všechno zlé je k něčemu dobré.

„Špaldu jsme potřebovali zpracovat a prodat, protože bylo potřeba splácet úvěr. To nás vlastně donutilo vymyslet celý špaldový program spočívající v řadě různých výrobků. Vedle mouky to je například špaldové kafe nebo špaldová obdoba rizota - špaldoto houbové a zeleninové. Ten program je mimochodem velmi úspěšný do současné doby,“ popisuje Matěj.

Oba si původně mysleli, že budou mít malou firmu, která je bude živit. „Jenže tak to nefunguje. Pořád jsme vymýšleli nové výrobky, takže růst pokračoval jaksi automaticky. Teď jsme už zřídili post výkonného a obchodního ředitele, aby se nám dvěma uvolnily ruce. My se nyní věnujeme především rozvojovým projektům,“ doplnil Hutař.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.