V původních plánech most spíše než chloubu pro reprezentativní olomoucký bulvár připomínal dálniční průtah s mohutnými betonovými svodidly. Protesty Klubu architektů Olomoucka proti němu zaúčinkovaly.
Nyní je ve hře návrh renomovaného architekta, který se inspiroval historií a podobu mostu z 19. století zvládl přenést do současnosti. Nový návrh se líbí i radním.
Na začátku roku přitom ještě bylo vše jinak. Součástí už hotových plánů na rozsáhlá protipovodňová opatření v centru Olomouce byly i dva nové mosty. A to v Komenského ulici u známé restaurace Bristol a pak na Masarykově třídě, kdy oba jsou částí místních, velice vytížených dopravních tepen.
Stavební povolení bylo vyřízené, čekalo se "jen" na řádově stovky milionů korun, které mají srdce města zajistit proti až dvousetleté vodě.
Městský bulvár? Spíš dálnice
V únoru ovšem nabraly věci kvůli otevřené výzvě Klubu architektů Olomoucka nečekaný spád. Ani jeden z navržených mostů se jim nelíbil, upozornili, že Masarykova třída i Komenského ulice si jako urbanisticky a kulturně významné městské třídy zaslouží něco lepšího.
"Především most na Masarykově třídě, kde nosná železobetonová žebra výrazně vystupuje nad povrch vozovky, připomíná spíše dálniční průtah než reprezentativní městský bulvár," napsal tehdy autor otevřené výzvy, olomoucký architekt David Helcel. Výtku, že se s kolegy k již schváleným plánům ozval pozdě, odmítl s tím, že dříve nebyly vizualizace známé.
Podle znalců u obou nepovedených mostů výrazně převážilo technické řešení nad estetikou. Jako součást protipovodňových opatření totiž nové mosty musí splnit celou řadu přísných kritérií, což výrazně omezuje prostor pro případné architektonické hrátky.
Uprostřed nesmí být například žádný opěrný pilíř, protože by bránil případné povodni v rychlém a bezpečném odtoku z centra města.
Maximum má být průtok kolem 650 kubíků vody za vteřinu, což v Olomouci odpovídá zhruba dvousetleté vodě. Oba mosty jsou navíc klíčovou součástí olomouckých dopravních tepen, po Masarykově třídě navíc jezdí i tramvaje. Kromě toho musí vše nenásilně zapadnout i do okolní historické zástavby.
"Právě tento zdánlivě úzký manévrovací prostor by měl být pro tvůrce opravdovou výzvou i spolehlivou inspirací," uvedl k tomu Helcel.
Co nejnižší a neprůhlednější konstrukce
Architekti vystoupili na olomouckém zastupitelstvu a přesvědčili tehdejšího primátora Martina Novotného i hejtmana Jiřího Rozbořila. Již hotové plány se tak znovu dostaly na stůl olomouckým radním. Za pravdu jim dal také nový primátor Martin Major, který uznal, že se mu mosty navržené Povodím Moravy nelíbí.
"Vzhledem k tomu, o jak významný prvek v podobě města se jedná, rozhodli jsme se oslovit renomovanou autoritu v oboru, brněnského architekta Antonína Nováka. Pro město připravil alternativní návrhy podoby mostu," oznámil Majorův náměstek Jan Holpuch.
Novák hozenou rukavici zvedl a ohlédl se přitom do 19. století, kdy na dnešní Masarykově třídě stál most s tenkrát typickými ocelovými oblouky. Něco podobného teď chce architekt do Olomouce vrátit.
"Zkoumali jsme, do jaké výšky je to u tohoto mostu možné. Snažili jsme se, aby konstrukce byla co nejnižší a zároveň co nejprůhlednější," přiblížil Novák.
I on přirovnal původně navržený most pro Masarykovu třídu kvůli mohutným vystupujícím železobetonovým žebrům k dálnici. Plnohodnotnou vizualizaci svého návrhu po předcházejících skicách předal olomouckému magistrátu na začátku června.
Naopak most na Komenského ulici se nakonec přece jen bude přestavovat podle původních plánů. Architekt Novák v tom nevidí problém. "Tento most je v pořádku. Je perfektní v tom, že nemá žádné viditelné masivní konstrukce," pochválil návrh.
Nové plány se líbí
A jak to s podobou nové dominanty Masarykovy třídy vypadá teď? Novákovy plány se vedení radnice líbí. "Chtěli bychom, aby se podoba mostu změnila právě tímto směrem," potvrdil Holpuch.
Je tak nutné přepracovat projektovou dokumentaci stvrzenou stavebním povolením. To bude zřejmě potřeba pozměnit, anebo vydobýt znovu. Nabízí se tak otázka, zda se kvůli tomu neposune začátek prací.
"Byli jsme ujištěni ministrem zemědělství, že by tento skluz neměl ohrozit budování protipovodňových opatření. V optimistickém výhledu by mělo začít v Olomouci příští rok," ubezpečuje náměstek.
S podobou nového mostu nemají architekti a autoři "protidálničního" protestu zásadní problém, podle Helcela je vše na dobré cestě. Dvě drobné výtky ale přece jen má, nejedná se ale podle něj o nic zásadního.
První se týká chodců, kteří podle něj měli mít možnost přes most přecházet. Druhé architektovo "ale" souvisí se způsobem, jakým radnice s Povodím Moravy naplánovala řeku nově překlenout.
"Požadovali jsme, aby konstrukce uprostřed mostu byla průchozí. Díval jsem se, skutečně tudy teď hodně lidí přechází z jedné strany na druhou," přemítá architekt. Na druhou stranu je mu jasné, že se tento nápad dostává do křížku s tramvajovou dopravou a obavami, že by lidé mohli projíždějícím soupravám nečekaně vpadnout zpoza moderního oblouku pod kola. Rozhodující slovo tady ještě nepadlo.
Helcelovi také vadí, že kvůli tomu, aby se město vyhnulo dlouhé a pro Olomouc bolestivé výluce tramvají, se má most stavět po polovinách, a MHD by tak tudy mohla stále jezdit. Jenže to se podle něj podepíše na mostním oblouku, bude kvůli tomu zdvojený, s mezerou uprostřed a navíc trochu masivnější.
"Stálo by tak za to prověřit, jestli by tento most nebylo možné přece jen stavět najednou jako jeden kus," uvedl Helcel a dodává, že jde v podstatě už jen o detaily. "Jinak se nám tento nový most velice líbí," uzavírá.
