Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rychlost na R46 mají v rukou řidiči. Když budou bourat, zpomalí

  13:03aktualizováno  13:03
Rozhodnutí, jak rychle se bude v budoucnu jezdit po R46, jedné z nejvytíženějších silnic Olomouckého kraje, nyní mají s trochou nadsázky v rukou sami řidiči. Budou-li totiž hodně bourat, může se stát, že úřady sníží maximální povolenou rychlost.

O zvýšení rychlosti na R46 se zasadil exministr dopravy Zdeněk Žák. | foto: iDNES.cziDNES.cz

Nynější nastavení limitů na spojnici Olomouce, Prostějova a Vyškova totiž vyhovuje především vyznavačům rychlé jízdy. Po zásahu exministra dopravy Zdeňka Žáka se tudy od loňského podzimu může jet 110, v některých úsecích až 130 kilometrů v hodině.

Fotogalerie

Policejní statistiky ovšem ukazují, že při přísnějším omezení rychlosti byla R46 bezpečnější. Valnou část minulého roku pro ni totiž platila nižší stokilometrová rychlost a tabulky podle policistů jasně ukázaly, že i díky tomu loni dopravních nehod výrazně ubylo.

Po Žákem prosazené změně je podle odborníků ovšem pravděpodobné, že počet dopravních nehod může jít na frekventované R46 opět nahoru. Prozatím se tak nestalo i díky mírné zimě bez náledí a sněhových vánic.

Pokud však bude nehod opět přibývat, začne nastavení maximální rychlosti řešit prostějovský dopravní inspektorát. Ve hře by pak bylo nové omezení.

"V případě nepříznivého vývoje dopravní nehodovosti budeme případná opatření konzultovat s nadřízeným orgánem, to jest s odborem služby dopravní policie krajského policejního ředitelství," podotýká Vítězslav Matyáš, vedoucí prostějovského dopravního inspektorátu.

Loni policisté na R46 vyšetřovali sedmdesát nehod, v roce 2012 jich bylo devadesát šest. Vedle stavebních úprav silnice stojí za pozitivním výsledkem podle Matyáše právě i snížení maximální rychlosti na 100 kilometrů v hodině. K tomu správci silnice přikročili poté, co u Prostějova v únoru 2011 při tragické nehodě BMW doslova přeletělo svodidla a narazilo v protisměru do felicie. Zemřelo šest lidí.

Od té doby počet nehod při nižší rychlosti stále klesal, poprvé po dvanácti letech se dokonce dostal pod hranici sta havárií. A změna pravidel zachraňovala i lidské životy. Od roku 2011 totiž na "pomalejší" R46 nikdo nezemřel.

Odborníci by na R46 raději viděli nižší rychlost

Až exministr Zdeněk Žák navzdory normám a výhradám odborníků rozhodl, že na trasu vyšší rychlost vrátí. Jím prosazenou "stodesítku" přitom Matyáš jako problém nevidí. I za zhoršených podmínek při ní danými místy bezpečně projede drtivá většina aut. Na některých úsecích, kde je povolená "stotřicítka", je to však jinak.

S Matyášovým postojem souhlasí i koordinátor BESIP pro Olomoucký kraj Miroslav Charouz. Navíc upozorňuje, že při zvýšení rychlosti je potřeba počítat i s vážnějšími následky případných nehod. Těm na R46 nahrává, že na trase chybí životně důležité odstavné pruhy.

"Většina nehod je totiž charakteru nárazu do stojícího porouchaného vozidla nebo do vozidla odbočujícího, jež má podstatně nižší rychlost. Dovolím si připomenout dvě nehody z podzimu na R35 u Litovle se dvěma mrtvými. Oba stáli nouzově právě na okraji pravého pruhu a srazila je projíždějící vozidla," líčí Charouz.

Na vytížené spojnici Olomouce a Vyškova by tak podle něj měla být rychlost omezená na 110 kilometrů v hodině.

"Na křižovatkách bez připojovacích pruhů by to pak mělo být osmdesát kilometrů za hodinu. Opírám se při tom o dosavadní průzkumy měření rychlosti, kdy zhruba dvě třetiny řidičů překročily povolenou rychlost výrazně. To by v případě povolených sto třiceti versus reálných sto čtyřiceti kilometrů mělo v mnoha případech fatální následky," varuje Charouz.

Řidiče také upozorňuje, že při krizových situacích nesmí počítat jen se samotnou brzdnou dráhou. "Ze sto deseti kilometrů v hodině to může být kolem padesáti až sedmdesáti metrů. Nezapomínejte však na dráhu ujetou během reakční doby. Ta je v tomto případě zhruba dalších třicet metrů," uzavírá Charouz.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.