Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ÚS: Nemocnice bez souhlasu soudu nemusí dát policii zdravotní údaje

  17:14aktualizováno  18:02
Pokud policie při vyšetřování možného zločinu žádá nemocnici o zdravotní údaje, musí mít souhlas soudu. Tak rozhodl Ústavní soud, který posuzoval stížnost olomoucké fakultní nemocnice proti pokutě. Tu dostala právě za to, že odmítla poskytnout policii výsledky pitvy bez posvěcení soudem.
Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek) | foto: Monika TomáškováMF DNES

Policie ovšem v olomoucké kauze konkrétně chtěla získat údaje o bezprostřední příčině smrti člověka, jehož pitval lékař Fakultní nemocnice Olomouc, ovšem dotyčný ani nebyl pacientem nemocnice.

Důležitá je také uměřenost

ÚS ovšem také v jiném sporu ukázal, že při vydávání zdravotnické dokumentace je třeba ctít pravidlo uměřenosti. Ilustruje to na případu Okresního soudu v Kroměříži, který umožnil policii získat z kliniky asistované reprodukce veškerou zdravotní dokumentaci o konkrétní rodičce.

Podle verdiktu Ústavního soudu chyboval, protože vyšetřovatelé chtěli a potřebovali prakticky jedinou listinu - souhlas s umělým oplodněním.

Šlo totiž o případ, kdy policie vyšetřovala napomáhání k neoprávněnému pobytu a padělání veřejné listiny. Podezřelým byl muž, který se přihlásil jako otec ke dvojčatům narozeným v České republice ženě ruského původu. Žena díky tomu získala nárok na trvalý pobyt v Česku pro sebe i děti. Policisté pojali podezření z účelového jednání.

Při umělém oplodnění se za otce považuje partner, který dal k zákroku souhlas, pokud by se neprokázalo, že žena otěhotněla jinak. Policisté chtěli získat jasný důkaz o tom, že muž skutečně souhlas dal, o pravosti listiny sepsané na konzulátu v Basileji totiž existovala pochybnost.

Lékař dospěl k závěru, že smrt nebyla přirozená, a tak připadala v úvahu i možnost, že dotyčný je obětí trestného činu. Vyšetřovatelé se kvůli tomu domáhali vydání ověřené kopie pitevního protokolu a listu o prohlídce zemřelého.

Vyvstal však konflikt dvou právních norem a principů: povinné součinnosti při vyšetřování kriminality na straně jedné a mlčenlivosti ve zdravotnictví na straně druhé.

Součinnost je zakotvena v trestním řádu a týká se jak státních orgánů, tak fyzických a právnických osob. Trestní řád konkrétně uvádí, že pokud nestanovuje zvláštní zákon dodatečné podmínky, lze informace pro trestní řízení vyžadovat jen po předchozím souhlasu soudu.

Zákon o zdravotních službách zase říká, že za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje sdělování údajů a skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným trestněprávními předpisy.

Fakultní nemocnice trvala na tom, že policie potřebuje souhlas soudu. Vyšetřovatelé ho však neměli, protože Okresní soud v Olomouci už předtím dospěl k závěru, že zákon o zdravotních službách vytváří dostatečnou oporu pro poskytnutí informací i bez souhlasu justice.

Nemocnice v obavě z dalších pokut musela informace vydávat

Nemocnice bez něj však požadované údaje nevydala, za což dostala od policie pořádkovou pokutu, kterou následně potvrdil okresní soud. Trval na tom, že fyzické i právnické osoby musí poskytovat patřičnou součinnost, kterou nemají relativizovat svým úhlem pohledu, obzvláště ne v případě násilného úmrtí, kdy je otázka bezprostřední příčiny smrti klíčová.

Nemocnice následně ve své ústavní stížnosti poukazovala na práva pacientů a ochranu soukromí a Ústavní soud se postavil na její stranu s tím, že výklad olomouckého soudu není správný.

Vedoucí právního odboru Fakultní nemocnice Olomouc Sabina Procházková nález přivítala. Postoj olomouckého soudu označila za překvapující, možná i excesivní. Vymykal se podle ní z praxe ostatních českých soudů a nemocnic. Požadované informace už přitom nemocnice v minulosti policistům vydala pod hrozbou dalších pokut.

„Byli jsme v patové situaci, neměli jsme jinou možnost obrany než ústavní stížnost,“ řekla Procházková.

Nález Ústavního soudu je důležitý kvůli vyjasnění otázky, zda je k prolomení mlčenlivosti zdravotníků nutný souhlas justice. Verdikt nicméně nedopadá na specifické situace, kdy zdravotník informace získá přímo v rámci trestního řízení, například když prohlíží tělo nebo provádí nařízenou pitvu. Za těchto okolností souhlas nadále nutný není.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.