Polský potápěč Krzysztof Starnawski se dokázal v hlubinách Hranické propasti ponořit do hloubky 265 metrů. | foto: archiv projektu Hranická propast

V Hranické propasti vrcholí přípravy měření, potápěč byl v 265 metrech

  • 3
Hranická propast skrývá už léta tajemství, které dráždí hloubkové potápěče i odborníky, neboť její hloubka zůstává nezměřena. Další pokus chystá česko-polský tým expertů s extrémním potápěčem Krzysztofem Starnawskim, který naměřil dosud nejhlubší místo. A mimo jiné tu teď málem překonal světový rekord.

Starnawski se během příprav na měření hloubky dostal až do 265 metrů, tedy o čtyřicet metrů hlouběji než při svých předchozích ponorech. Měl tak na dosah světový rekord v ponorech v zatopených jeskyních. Zároveň díky tomu objevil v propasti novou boční puklinu, o níž zatím badatelé neměli ani tušení.

„Všichni už jsme z vody ven, šťastní a zdraví. Ponořil jsem se do maximální hloubky 265 metrů, v hloubce 240 metrů jsem objevil okno vedoucí do nové části propasti. Komín vedoucí k Rotundě Mokré a šachtu vedoucí do neznámé hloubky,“ napsal na svůj facebookový profil Starnawski.

Ponor byl jednou z přípravných akcí vedoucích k dalšímu měření Hranické propasti.

„Původní myšlenkou bylo, že do hloubky natáhneme novou linku. Když však Krzysztof sestoupil do hloubky 240 metrů, objevil novou boční prostoru. Začal klesat hlouběji, aby zjistil, jak vypadá, až se dostal do 265 metrů. Odtud viděl, že se jedná o rozsáhlou, neznámou část jeskyně,“ vysvětlil další z potápěčů David Čani.

Světový rekord v hloubce ponoření odolal o pět metrů

Dle jeho slov se ve světě hloubkových ponorů jedná o výjimečnou událost. „V Evropě se v propasti ještě nikdo hlouběji nedostal, světový rekord v potápění s dýchacím přístrojem s uzavřeným okruhem, který používá i Starnawski, zatím drží David Shaw se svým ponorem v Bushman’s Hole v jižní Africe. Ten se v roce 2005 potopil do hloubky 270 metrů,“ přiblížil Čani.

David Shaw však svůj další ponor v Bushman’s Hole nepřežil. „Málokdo se umí dostat do takové hloubky a přežít. Potápět se pod sto metrů už je extrémní záležitost, pod 150 metrů se na celém světě potápí jen hrstka lidí a pod 200 metrů jsou na celém světě jen tři lidé, kteří to dokážou. Potápění v jeskynních prostorách je navíc mnohem těžší, protože zde panují extrémní podmínky,“ objasnil David Čani.

Za rekordními ponory Krzysztofa Starnawského tak stojí kombinace fyzické zdatnosti, zkušenosti, odolnosti i psychiky.

„Fyziologicky je to velmi náročné, důležitou roli ale hraje psychika,“ přiblížil Čani s tím, že rekordní sestup do hlubin Hranické propasti trval celkem osm a půl hodiny, přesněji 510 minut.

„Z toho ponor trval Krzysztofovi asi 15 minut, v hloubce se zdržel asi jen pět minut a zbývajících 490 minut trvalo postupné vynořování,“ popsal Čani.

Starnawski se dostal do dvousetmetrové hloubky už potřetí

Pomalý výstup z hlubin je totiž nutný kvůli prevenci dekompresní nemoci, kdy se náhlou změnou tlaku do krve uvolňují bubliny přebytečného plynu, které mohou ucpat cévy, způsobit embolii nebo tlakem potrhat některé tkáně.

„Do hloubky jde Krzysztof sám, druhým hloubkovým potápěčem jsem já. Potkáváme se někde v hloubce okolo 150 metrů, nesu mu tam záložní věci a kontroluji, jestli je v pořádku a jestli má dost dýchací směsi. V padesáti metrech se přidávají další potápěči, ti se pak střídají a hlídají například, abychom při výstupu neusnuli,“ popsal Čani průběh akce.

Zmíněný ponor byl součástí projektu Hranicka propast - step beyond 400 m, který vznikl za podpory National Geographic Society a v němž se potápěči snaží změřit hloubku propasti.

Její celková hloubka zatím není navzdory desítky let trvajícímu zkoumání stále přesně známa. Průzkum totiž komplikuje složitý profil propasti, která má v hloubce zhruba dvou set metrů úzký „krček“, jenž navíc blokuje vrstva nahromaděných kamenů, klád a dalšího materiálu. Spouštěné sondy tak dlouho končily nejhlouběji zde.

Krzysztof Starnawski se zde už třikrát dokázal potopit hlouběji než kterýkoli jiný člověk či robot a poté spustit sondu dále do hlubin. V říjnu 2012 se dostal do hloubky 225 metrů a spustil měřicí zařízení do hloubky 373 metrů. Loni na podzim se pak během dalšího, zhruba desetihodinového ponoru dostal do stejného místa, ale sonda se potopila ještě o jedenáct metrů hlouběji.

K světovému prvenství chybí propasti prozatím osm metrů

Další pokus se uskutečnil na přelomu letošního června a července, ale zmařila ho ztráta sondy.

„Při ponoru, v rámci kterého jsme testovali vybavení, objevil Krzysztof zcela nový prostor. Zničehonic prostě chyběl kus jeskyně, jímž by dle jeho slov projela i tatra. Tímto prostorem tedy prostoupil a zkusil v něm spustit sondu. Bohužel hlouběji než dříve se sonda nepotopila a navíc tam zůstala,“ řekl tehdy David Čani.

Nyní další průzkum hloubky brzdí čekání na novou miniponorku.

„Její dokončení bude zřejmě ještě chvíli trvat, protože miniponorka se musí několikrát vyzkoušet a upravit, než bude připravená na ponor do propasti. Mezitím možná proběhne ještě jeden ponor, při kterém chceme zaměřit nově objevenou puklinu,“ shrnul potápěč.

Společně se suchou částí propasti, která měří od úrovně terénu k vodní hladině 69,5 metru, je tak nyní hloubka Hranické propasti stanovena na 453,5 metru. Z hlediska rekordu se počítá jen zatopená část a světové prvenství tak stále drží italská jeskyně Pozzo del Merro ležící nedaleko Říma, která je hluboká 392 metrů.

V jejím případě už výzkumné sondy s největší pravděpodobností klesly až na dno, naopak u Hranické propasti je k němu s velkou pravděpodobností ještě hodně daleko. Odhady geologů totiž na základě teploty a chemického složení vody mluví o možné hloubce 700 až 1 000 metrů.