Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Místo lešení dron. Uvnitř kostela odhalí u stropu stav fresek

  17:16aktualizováno  17:16
Bez lešení se v budoucnosti obejdou památkáři zkoumající stav památek, konkrétně stropních maleb či soch. Práci jim usnadní drony s kamerami. Díky speciálním technologiím navíc uvidí více než lidské oči. Server iDNES.cz přináší unikátní záběry z dronů, jež se proletěly kostelem ve Šternberku.

Na zkoušce nové technologie se podíleli odborníci z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) a technicko-výzkumný tým pro multi-robotické systémy ČVUT v Praze.

„Snímání kostela probíhalo s cílem identifikovat mechanické poškození objektů v kostele, malby a štuků v obtížně přístupných místech. A to hlavně z úhlu, kterého není možné dosáhnout ani fotografováním s teleobjektivem ze země,“ popsal vedoucí týmu Martin Saska z Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Fotogalerie

Kromě monitorování chybějících částí výzdoby kostela a prasklin v omítce poslal spolu s kolegy drony i do míst, kde památkáři předpokládají poškození omítky a zdiva vlhkostí.

Ve šternberském kostele Zvěstování Panny Marie se tak zaměřili i na část stropních fresek zrekonstruovaných v 80. letech. Již pouhým okem je zřejmé, že jsou provlhlé a nestabilní.

„Monitoring zblízka pomocí dronů nám poskytne snímky, na základě kterých můžeme vyhodnotit, jak vážný je stav narušení způsobený zatékáním a plánovat případné kroky ke stabilizaci,“ upřesňuje mluvčí olomouckého NPÚ Vlastimil Staněk.

Drony však při zkoumání památek mohou v budoucnu nabídnout mnohem více, než jen pohled zblízka podobný tomu lidskému.

Fresky překryly saze

Velkolepá nástropní malba farního kostela Zvěstování Panny Marie ve Šternberku je největší a poslední dílo Františka Antonína Šebesty. Dokončena byla roku 1873.

Při požáru kostela v roce 1927 ji však pokryly saze, téměř nebyla vidět. Menší část fresek v kupoli nad presbytářem se podařilo restaurovat už koncem 80. let.

Ovšem největší úsek musel na opravu čekat až do restaurování v letech 2009 až 2011.

„V navazujícím výzkumu plánujeme testovat použití monitoringu v jiných částech spektra. Například přesné modelování chybějících částí soch a štuků lze provádět 3D laserovým skenerem neseným na helikoptéře,“ přibližuje Saska.

Kamery podle něj mohou také odhalit praskliny a poškození zakryté omítkou či nátěrem.

„Lze je detekovat pomocí termokamery, kdy proces chladnutí jednotlivých míst probíhá s různou časovou konstantou v závislosti na rozsahu poškození,“ doplňuje Saska.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zámek ve Ptení na Prostějovsku.
Prostějov by zrušil ochranu chátrajícího zámku, památkáři jsou ale proti

Už řadu let je bez využití zámek ve Ptení na Prostějovsku. Prostějovská radnice přitom již několik let historickou nemovitost marně nabízí k prodeji. Na...  celý článek

Jeden ze tří nových plánovaných úseků silnice I/35 je zprovozněný mezi...
Čekání na Palačovskou spojku se o rok protáhne kvůli novým posudkům

Nejdříve v roce 2022 bude podle posledních předpokladů dokončena takzvaná Palačovská spojka. Zhruba roční zpoždění souvisí zejména s nutností zpracovat nové...  celý článek

Návrh proměny červeného kostela od architekta Miroslava Pospíšila.
Nové zázemí pro miliony knih. Olomoucký červený kostel čekají manévry

Cesta ke zpřístupnění olomouckého červeného kostela se po desítkách let otevírá. Novogotický svatostánek slouží od roku 1959 jako sklad knih vědecké knihovny....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.