Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Povodí Moravy musí znovu zhodnotit, jestli je nutné stavět obří poldr

  14:19aktualizováno  14:19
Po čtrnácti letech od ničivých povodní roku 1997 má konečně Přerovsko hrubé obrysy toho, jak bude vypadat ochrana proti velké vodě. Její hlavní prvek, suchá nádrž v Teplicích nad Bečvou, se ale dostává do paradoxní situace - má ji zhodnotit nová studie, ze které však může vyplynout, že poldr vůbec není potřebný.

Suchou nádrž pro oblast Teplic nad Bečvou na Přerovsku plánují vodohospodáři v Kamenci, místní části obce Skalička. Sloužila by jako ochrana pro Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Vláda sice na jednu stranu schválila zahájení příprav protipovodňových opatření podél řeky Bečvy, ministři ale také pověřili Povodí Moravy, aby do konce roku vypracovalo studii efektivnosti v minulosti navržených i nově plánovaných protipovodňových opatření. Podílet se na ní budou i ministerstva životního prostředí a dopravy, nevládní organizace i zástupci obcí i krajů.

Právě z ní může nečekaně vyplynout i to, že poldr nebude vůbec potřeba. Přestože tak jeho stavbu už od roku 1997 slibovalo několik vlád, možná se klíčové protipovodňové opatření na Přerovsku vůbec nepostaví. Tuto variantu navíc v současné době připouští i státní podnik Povodí Moravy.

"V současné době jsme zadali veřejnou zakázku právě na tuto studii. Do konce roku, než bude hotová, nebudeme v souvislosti s poldrem nic dělat. Může se totiž stát, že studie řekne, že je suchá nádrž nepotřebná," uvedla tisková mluvčí Povodí Moravy Veronika Hrdá.

Podle ní má připravovaný dokument posuzovat i další varianty. "Je to velký soubor návrhů, kam spadá také rozšíření koryta Bečvy u Přerova či nejrůznější přírodní opatření jako například vysazování rákosí," nastínila.

Pokud by se poldr stavěl, trvalo by to zhruba deset let...

Pokud naopak studie řekne, že je poldr nutný, přispěje Olomoucký kraj penězi na výkup pozemků kolem suché nádrže. "Něco podobného jsme už dělali i v případě jiných protipovodňových opatření v minulosti, například obtokového kanálu v Olomouci. Jsme připravení spolufinancovat další budoucí stavby včetně teplického suchého poldru," řekl náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák.

Hejtmanství by svůj finanční příspěvek ke stěžejnímu státnímu "balíku peněz" vložilo hlavně do zaplacení záležitostí, které jsou pro Povodí Moravy obtížně uhraditelné. "Jedná se například o směnu či výkup pozemků," upřesnil Horák.

Umístění poldru, který má před velkou vodou ochránit Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov.

Umístění poldru, který má před velkou vodou ochránit Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov.

Pokud by zhruba 772 majitelů, kteří mají přesně 1 963 pozemků přímo pod stavbou nebo v zátopové oblasti, na prodej kývlo, mohl by být poldr hotový do roku 2020.

"Taková suchá nádrž v povodí Bečvy k soutoku s Moravou může ochránit území o rozloze 5 800 hektarů. Pokud vše půjde dobře, stavba může být hotová do deseti let. Přišla by na 2,5 miliardy korun," říká ministr zemědělství Ivan Fuksa.

...řada majitelů pozemků je ale nechce prodat

Kromě výkupů je hře také vyvlastnění potřebných pozemků, jejichž majitelé je nebudou chtít prodat, státem. "To je však krajní řešení a celou stavbu by to protáhlo na 20 let," míní tisková mluvčí Povodí Moravy Veronika Hrdá. Právě spory o to, za kolik se zdejší pozemky nakonec vykoupí stejně jako problémy s hledáním některých majitelů zdejších parcel, stavbu už roky brzdí nejvíce.

Situace je v současné době taková, že například z jednačtyřiceti vlastníků hospodářských objektů, rodinných domů a chat v místě samotného poldru jich s odprodejem za cenu podle znaleckého posudku souhlasí jen osm a 13 vlastníků požaduje vyšší cenu. S prodejem pak za žádných podmínek nesouhlasí jeden majitel a dalších 19 na dopis Povodí Moravy vůbec nereagovalo.

"Situace je složitá. Pozemky jsou v zátopové oblasti, takže mají určitou hodnotu. Část lidí však chce zaplatit dvojnásobek až čtyřnásobek nabízené ceny. Kdybychom to udělali, stály by jen výkupy 1,2 miliardy. Když to porovnáte s tím, že celý poldr vyjde na 2 miliardy, je jasné, že je to nemožné," zdůrazňuje mluvčí.

Teplická suchá nádrž

Poldr je zařízení na zachycení povodňové vlny a její rozložení v čase – transformaci povodně. Má obdobnou funkci jako vodní nádrž, ale na rozdíl od klasické přehrady je poldr za normálních průtoků prázdný.

Teplický poldr Suchou nádrž u Teplic nad Bečvou za dvě miliardy korun začala vláda a Povodí Moravy plánovat v roce 1997, kdy Troubky nad Bečvou postihly první povodně.

Nejdůležitější protipovodňová stavba v Olomouckém kraji by měla zpomalit povodňovou vlnu na 650 kubíků za sekundu a uchránit tak více než 110 tisíc lidí a majetek za 2,5 miliardy korun ve městech jako Hranice, Lipník nebo obec Troubky nad Bečvou.

Ačkoli se nádrž připravuje od roku 2003, Povodí Moravy dodnes nemá souhlas ani poloviny vlastníků pozemků. Neznamená to však, že stovky lidí stavbu odmítají. Chtějí jen, aby s nimi stát jednal za jiných podmínek.

Spokojení s nabízenými podmínkami nejsou ani někteří lidé, kteří mají pozemky přímo pod hrází poldru. Padesát korun za metr čtvereční přijala jen třetina ze 437 vlastníků. Sto lidí chce zaplatit dvojnásobek až čtyřnásobek nabízené ceny a téměř polovina lidí na nabídku vůbec nereaguje.

"Jestli poldr někde jinde zachrání domy a lidské životy, tak ať tady stojí. Nelíbí se mi ale styl ani podmínky, se kterými za námi lidé z Povodí Moravy přišli poprvé. To, co nám nabídli, byl výsměch," stojí si za svým například Miroslav Bagar ze Skaličky na Hranicku.

Když nám pozemky zatopí voda, budeme se o ně muset starat

On sám má pozemky v takzvané zátopě poldru, což je území, na kterém nic stát nebude, jen se při povodni naplní vodou. Povodí Moravy po něm chce za jednorázový příspěvek pět tisíc korun na hektar souhlas s věcným břemenem.

Jenomže stejně jako Miroslav Bagar i dalších 160 lidí požaduje, aby od nich stát pozemky vykoupil. A to v ceně minimálně 25 korun za metr čtvereční. Odhadní cena orné půdy v této lokalitě je přitom asi 8 korun za metr.

"Když budou pozemky naše, budeme se o ně i po zaplavení muset postarat a odklízet bahno nebo likvidovat komáry. Až zpětně si budeme moci požádat o úhradu škod na polích," vysvětlil svůj nesouhlas Bagar.

Dalších 312 vlastníků pozemků v zátopě na dopisy z Povodí ani neodpovědělo. Situace se však podle vodohospodářů začíná pomalu měnit. Po loňské povodni se na rozdíl od roku 2008 vyslovila pro odprodej pozemků už zhruba polovina lidí.

"Teď nás čekají další vyjednávání. Například se zastupiteli měst a obcí v dotčených katastrálních územích. Rádi bychom zajistili jejich podporu pro další vyjednávání," doplňuje Hrdá.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Po jezeře v CHKO se prohání čluny, ochranáři s rybáři budou držet hlídky

Řvoucí motorové čluny na Moravičanských jezerech u Mohelnice na Šumpersku rozčilují stále více plavce, ochranáře i rybáře. Jezera totiž leží v chráněné...  celý článek

Šumperská nemocnice nyní dostala devět pytlů plyšáků, kteří mají dětem pomáhat...
Nemocnice dostala stovky plyšáků, pomohou dětem od stresu a strachu

Jako v plyšovém království si v uplynulých dnech připadali nejmenší pacienti šumperské nemocnice. Spolek Bezpečný Šumperk přivezl na dětské oddělení devět...  celý článek

Po několikaleté přestávce je Plumlovská přehrada opět napuštěná a tamní voda je...
Sinic v Plumlovské přehradě ubylo, přesto dál platí zákaz koupání

Zákaz koupání na Plumlovské přehradě u Prostějova, který platí od minulého týdne, bude trvat dál. Také poslední odběry z pondělka potvrdily, že ve vodě je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.