Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lužní lesy povodeň zpomalily, nešlo to ale naplno využít, říká ekolog

  4:54aktualizováno  4:54
V roce 1997 se tisíciletá voda prodrala tam, kde ji lidé vůbec nečekali. Nebýt lužních lesů v okolí Litovle, dostala by se ale ještě mnohem výš a povodňová vlna by například do Olomouce dorazila nejméně o půl dne dřív. Je o tom přesvědčený Michal Krejčí, který před 20 lety pracoval v Litovelském Pomoraví.

Olomouc měla při povodních v roce 1997 silného spojence – lužní lesy u Litovle dokázaly záplavy zpomalit, tvrdí Michal Krejčí, který tehdy pracoval na Správě CHKO Litovelské Pomoraví. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Jaký vliv mělo Litovelské Pomoraví na povodně v roce 1997?
Nikdo nečekal, že půjde o tak velkou povodeň. I přesto ji Litovelské Pomoraví dokázalo zpomalit – pro Olomouc to byla výrazná pomoc. Jeho lužní lesy a meandrující koryto Moravy je při pohledu na mapu přímo nad městem, na průběh záplav mělo bezprostředně pozitivní vliv. Na řece Moravě se postup povodně z hor až sem dolů po proudu počítá řádově na dny. Například na Bečvě je to ale mnohem rychlejší. Když na jejím horním toku v noci prší, tak voda – když to trochu přeženu – může být ráno v Přerově.

Ivo Machar z katedry rozvojových studií na semináři České geografické společnosti k výročí povodní zmínil, že Litovelské Pomoraví pozdrželo příchod velké vody do Olomouce o zhruba 16 hodin. Souhlasíte?
Je to možné. Mohlo to být zhruba půl dne. Bohužel toto oddálení povodňové špičky jsme v Olomouci a ani v Litovli nemohli plnohodnotně využít. Nebyly nachystané prvky protipovodňové ochrany, žádné mobilní hráze. Bylo jen více času na skládání pytlů s pískem, ale o moc víc udělat nešlo. Litovelské Pomoraví však podle mě mělo jiný, mnohem významnější přínos.

Města pod vodou a dnes

O co konkrétně šlo?
Tím, že v říční nivě zachytilo vodu, výrazně přispělo ke snížení povodňové špičky. Kulminace v Olomouci nebyla tak velká. Laicky řečeno, nástup povodně trval déle, byl pozvolnější. Voda do města přitékala mnohem déle, a tudíž nedosáhla tak vysoké úrovně, než kdybychom Litovelské Pomoraví neměli. Vynikne to, když si povodně roku 1997 srovnáme na Moravě a na Bečvě.

Jak by to vypadalo?
Na Bečvě byla povodňová křivka velmi vysoká a prudká. Voda rychle a prudce přitekla, poté i poměrně rychle opadla. Vše v řádu několika málo dní. Kdežto na Moravě trvaly záplavy mnohem déle. Zejména druhá povodňová vlna byla v Olomouci díky Litovelskému Pomoraví hodně dlouhá, kulminace nedosáhla tak vysoké hodnoty.

Čím Litovelské Pomoraví zachránilo Olomouc od prudkého náporu povodňové vlny?
Do značné míry jde o přirozený jev. Litovelské Pomoraví je jednou z posledních oblastí se zachovalou nivou velké řeky v České republice. Z podstatné části je tvořené lužními lesy, řeka jimi protéká, meandruje. Je tu v přírodě blízkém stavu, může se volně rozlévat.

Díky tomu dokáže tato oblast pojmout více vody?
Je to tak. Lužní les zachytí víc vody, než kdyby se rozlévala například na pole či louku. Stromy, keře, pařezy i větve na zemi, zkrátka členitý terén s vyšší drsností zpomaluje proudění vody v zatopené nivě. Tím roste i hloubka v samotném rozlivu a množství zadržené vody.

Jak to tam při povodni vypadalo?
Na první pohled žádná razantní změna nenastala. Normálně zatopený lužní les. A to proto, že jeho ekosystém je se záplavami pevně svázaný. Každý rok je potřebuje. Velká voda přinese živiny a vodu. Lužní les má velký význam i v tom, že se skrz něj doplňují zásoby podzemních vod. Právě Litovelské Pomoraví vedle protipovodňové funkce zajišťuje Olomouci i pitnou vodu.

Napáchala v Litovelském Pomoraví povodeň nějaké škody?
Výhodou neregulované řeky je, že tu nejsou žádné stavby. Takže velká škoda nevznikla. Tady není problém, když se koryto při povodni posune či změní. Samozřejmě z hlediska přírody uhynula zvířata či rostliny, s tím si ale časem poradí. Ke změně koryta meandrujícího toku dochází přirozeně a dlouhodobě. Ani tato extrémní povodeň tady tak neměla výraznější dopad oproti přirozenému vývoji.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
ÚOHS zastavil Olomouci nákup tramvají, dopravní podnik opět chyboval

Dopravní podnik města Olomouce už podruhé chyboval ve výběrovém řízení na dodávku tramvají v hodnotě zhruba čtvrt miliardy korun, z nichž část měla v ulicích...  celý článek

Dobročinné nadaci se podařilo zachránit další židovské náhrobky z nacisty...
Náhrobky židovského hřbitova v Prostějově zajímají muzeum holocaustu z USA

Prestižní Muzeum holocaustu z Washingtonu má zájem o náhrobky ze zničeného židovského hřbitova v Prostějově. Je to poprvé, co tato přední světová instituce na...  celý článek

Takzvaný Červený domek v Kostelci na Hané na Prostějovsku, v němž strávil část...
Jeden dům básníka Bezruče čeká v Kostelci na Hané oprava, druhý demolice

Po letech nezájmu se konečně dočká oprav takzvaný červený domek v Kostelci na Hané na Prostějovsku, kde žil a tvořil Petr Bezruč. Autor sociálně laděné poezie,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.