Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vodní nádrž místo poldru na ochranu před Bečvou, navrhují starostové

  5:54aktualizováno  5:54
Starostové obcí, na jejichž území má vzniknout stěžejní stavba protipovodňových opatření na Bečvě, poldr Teplice, zřejmě přišli na způsob, jak po letech motivovat ke spolupráci vlastníky pozemků. Místo suchého poldru totiž navrhují vybudovat vodní nádrž, která by mohla sloužit také k rekreaci.

V Kamenci, místní části obce Skalička na Přerovsku, by jako ochrana před povodněmi na řece Bečvě mohla vzniknout místo suchého poldru vodní nádrž. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Desítky let se o něm diskutuje, od roku 2003 se plánuje a několikrát už změnil objem i hranice. A přece suchý poldr Teplice, který jediný má města a vesnice stojící podél řeky Bečvy ochránit před povodněmi podobnými katastrofě z roku 1997, pořád neexistuje. Povodí Moravy, které má přípravu stavby na starosti, dodnes nemá souhlas ani třetiny vlastníků pozemků, kterých se poldr dotkne.

Vše by se mohlo zlepšit díky navrhované kompletní změně plánů. Suchý poldr Teplice by dostal nejen nový název, ale také charakter. To první z důvodu, že po všech možných připomínkách a úpravách už stavba nezasahuje do katastru Teplic nad Bečvou.

To druhé má pak pomoct nádrž popularizovat. Lidé z vesnic, které budou mít poldr za humny, se totiž raději budou chodit dívat na vodní hladinu než na ohrázovanou suchou díru, kterou zaplní až povodeň.

Nově se tak o poldru mluví jako o vodním díle Skalička. Právě tato obec totiž spravuje osadu Kamenec, která má spolu s osadou Na Kačeně zmizet kvůli stavbě z mapy České republiky.

„Přikláníme se spíše k vodnímu dílu než k suché nádrži. I když většina obyvatel je pořád proti tomu, aby tady nějaký poldr byl, z vodního díla budou mít lidé aspoň nějaký profit. Mohli by se tam chodit koupat nebo chytat ryby,“ uvedla starostka Skaličky Petra Kočnarová.

Ještě větší problém než povodně může být sucho

Poldr je od roku 2005 dimenzovaný na pětatřicet milionů metrů krychlových vody. Stát by měl na katastru sedmi obcí na Hranicku. Původně se měl plnit vodou až v případě, že hladina vody v Bečvě stoupne nad hranici 650 kubíků za sekundu.

Nyní se Povodí Moravy zabývá i variantou, že do určité míry by byl zatopený trvale. Postupem času se totiž ukázalo, že krajinu v Pobečví nemusí trápit jen povodně, ale také stále častější období sucha. Nádrž by proto mohla sloužit jako zásobárna vody.

„Do budoucna mohou mít negativní účinky sucha stejné, popřípadě i horší dopady než povodňové stavy. Prověřujeme proto možnost stavby vodního díla, které bude mít za vhodné manipulace nejen dostatečný prostor pro transformaci velkých povodní, ale také zde bude možnost z jeho zásobního objemu zlepšovat minimální průtoky v korytě řeky Bečvy,“ uvedla mluvčí státního podniku Gabriela Tomíčková.

Hlavními iniciátory změny suchého poldru Teplice na vodní dílo Skalička jsou starostové obcí, kterých se stavba týká.

„Vodní dílo by bylo trvale zaplavené a bylo by atraktivnější z hlediska rekreace. Snáz by se pak prosazoval prodej pozemků,“ myslí si například starosta obce Špičky Vladimír Zamazal, který přitom patří k jedněm z mála zastánců i suchého poldru.

„Stavbu podporuji možná proto, že jsem zažil, co dokáže povodeň. My žijeme na kopci, kde nic nehrozí, ale bez solidarity s lidmi níž po toku to nejde,“ říká.

Výkupy pozemků dle lidí komplikuje i sám stát svým jednáním

Povodí Moravy potřebuje ke stavbě nádrže přesně 1 963 pozemků, které patří 772 vlastníkům. Zatím se mu podařilo přesvědčit jen kolem 250 z nich. Příčinou  není jen nedostatek solidarity, lidem vadí hlavně dosavadní způsob jednání státu.

„Když nás před lety oslovili, odepsali jsme, že chceme výměnu pozemků. Když stát chce zabrat náš pozemek na nějakou veřejnou stavbu, tak ať nám dá jiný někde jinde. Nikdo už se ale neozval. Cítili jsme se na okraji zájmu,“ popsala například Ludmila Ledvinová ze Zámrsk, která má s manželem na místě budoucí nádrže pole.

Spokojení dosud nebyli ani lidé, kteří se budou muset vystěhovat ze svých domů.

„Když nás zástupci Povodí Moravy oslovili s dotazníkem ohledně prodeje chalupy a pozemků, měl jsem jasnou představu: za půdu chci aspoň pětadvacet korun na metr čtvereční, zahradu si cením na padesát korun za metr a za dům bych chtěl milion korun. Nikdo na to ale nereagoval,“ líčil před lety Jan Camfrla, který má chalupu v osadě Kamenec.

Plán protipovodňových opatření na Bečvě už schválila i vláda

Dlouho to vypadalo, že plány na stavbu poldru usnuly jako mnohokrát předtím. Vláda však nedávno schválila plán protipovodňových opatření na řece Bečvě.

Poldr, který bude stát 2,69 miliardy korun, zařadila do druhé etapy, která bude aktuální po roce 2022. Jako první přijdou na řadu opatření za 2,1 miliardy korun ve městech jako Hranice, Lipník nad Bečvou nebo Přerov. Už během první etapy chce stát také začít vykupovat pozemky pod budoucím poldrem.

Jak upřesnila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková, ministři zemědělství a financí dostali za úkol do jednatřicátého října tohoto roku předložit vládě návrh zásad pro řešení všech majetkoprávních vztahů.

„Předpokládáme, že náklady na výkup nemovitostí se budou pohybovat někde na hranici 680 milionů korun bez DPH,“ sdělil ředitel státního podniku Jan Hodovský.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.