Lídr krajské kandidátky uskupení Koalice pro Olomoucký kraj společně se...

Lídr krajské kandidátky uskupení Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty Ivo Slavotínek. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Chceme lobbing kraje za SEFO, říká lídr Koalice pro Olomoucký kraj

  • 3
Sliby voličům rozepsala KDU-ČSL a Strana zelených na dvě desítky stran. Pro krajské volby vytvořily spolu z nezávislými komunálními politiky uskupení Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty. Lídrem je místostarosta Velké Bystřice Ivo Slavotínek. Chtěl by mimo jiné dosáhnout odborného projednávání rozpočtu.

Ve vašem programu je i vize kraje vztažená k roku 2040. Je v ní například nová IT fakulta Univerzity Palackého, tramvajová trať spojující Olomouc a Svatý Kopeček i zrušení územní ochrany části pozemků pro kanál Dunaj-Odra-Labe. Jak zajistíte splnění tak dlouhodobých plánů?
Proto to není součástí politického programu. Ten považujeme za závazný pro nejbližší čtyři roky. Tato vize je předestření výhledu do budoucna. Chtěli bychom dokument podrobit diskusi a rozšíření. A to na základě rozsáhlé ankety mezi dnešními patnáctiletými až osmnáctiletými studenty. V roce 2040 budou pracovní, intelektuální či manažerskou páteří kraje.

K tramvajové trati na Svatý Kopeček už existuje studie. Rozvíjeli byste tuto myšlenku už v následujících čtyřech letech?
Ano, u těchto revolučnějších myšlenek, které nejsou na jedno čtyřleté období, bychom rádi začínali studií proveditelnosti. Když s tím kolega ze Strany zelených, dopravní inženýr a přerovský zastupitel Tomáš Tužín, přišel, hleděl jsem na něj, že je to trochu fantasmagorie. Ale on koridor, který pro to vymyslel, prošel. Po hodinové debatě nad výkresy jsem dospěl k názoru, že to nemohu shodit jako nesmysl. Má to reálné základy. Stojí to minimálně za zpracování studie proveditelnosti. Řekne, jestli, za jakých okolností a s jakými náklady je to možné.

Ve vizi zmiňujete i kanál Dunaj–Odra–Labe. Jde vám o trvalé zrušení územní ochrany jeho labské větve. Jste proti kanálu?
Co se týče labské větve. Kanál je trojcípá hvězda, jedno rameno bude směřovat na jih a dvě větve k Labi a Odře. Odborníci mluví o labské a oderské větvi. Jako fantasmagorie nám přijde labská větev.

Proč?
Jsme v situaci, kdy zdaleka ani v příštím čtyřletém období nedokončíme dálniční síť, kterou střední Morava potřebuje, kdy není dokončená modernizace železničních koridorů a kdy se ani nezačalo se studií proveditelnosti vysokorychlostních železničních tratí. Téma Dunaj-Odra-Labe považujeme za vzdálené. Není dosažitelné ani v nejbližších desítkách let. Považujeme to za utopický projekt.

Labskou větev byste nestavěli. A zbytek?
Od labské větve bychom ustoupili a zrušili stavební uzávěru daných pozemků. V případě oderské větve neusilujeme o zrušení stavební uzávěry. Chtěli bychom u ní zpracovat studii proveditelnosti. Aby někdo kvalifikovaně řekl: za těchto podmínek, nákladů a v takovém horizontu je možné ji vybudovat.

A co část směřující na jih?
Tam jde o prodloužení Baťova kanálu. Dnes končí, tuším, v Otrokovicích. Nabízí se zeptat se dopravních inženýrů, co by to obnášelo. Nechat zpracovat studii proveditelnosti na protažení Baťova kanálu až do Přerova. Podle nás stojí za to minimálně to spočítat. Třeba zjistíme, že je to také bláznovství, a prostě se to dělat nebude. Ale nechceme to zabít v samém počátku. Stejně nechceme v samém počátku zabít větev k Odře. Ta zdaleka nepřekonává tak velké výškové rozdíly. Takže tam nemusejí být zdymadla, nemusí to být tak náročná stavba jako labská větev.

Zavazujete se, že rozpočet kraje předložíte do finančního výboru s takovým předstihem, aby se k němu mohla konat reálná odborná diskuse. Za současného vedení kraje se tedy rozpočet do výboru dostával pozdě a reálná odborná diskuse nebyla?
Přesně tak. Situace byla taková, že několikrát finanční výbor nad rozpočtem zasedal třeba den před zastupitelstvem. Je evidentní, že k němu nemohl přijmout žádné návrhy, které by ho pozměnily a které by mohly něco komentovat.

Další předvolební rozhovory

Vy ale v dnešním zastupitelstvu - stejně jako někteří vaši spolustraníci - sedíte. Řešili jste to?
Opakovaně jsme na to upozorňovali. Žádali jsme, aby se zasedání finančního výboru konalo s takovým předstihem, aby projednání dávalo smysl. Ale neuspěli jsme.

Proč se to nezměnilo?
To je princip fungování většiny v zastupitelstvu. Stávajícímu vedení kraje to tak vyhovovalo, mělo spolehlivou většinu. Ať opozice v zásadě řekne cokoli, tak ji nepotřebuje.

Současný hejtman Jiří Rozbořil uvedl, že rozpočet býval schvalován i hlasy opozice. Hlasoval jste také pro, i když tam byly tyto nedostatky při projednání ve finančním výboru?
Ano, protože to jsou dvě různé věci. Jedna jsou věcné výhrady k rozpočtu, druhá výhrady procedurální. Nemohu vyloučit, že nám tímto nepříliš dobrým způsobem projednání něco neuniklo. Ovšem klíčové ukazatele ve shrnutí, těm jsme v zásadě rozuměli. Ale nikdo z odborníků ve finančním výboru neměl možnost vést reálnou odbornou diskusi. A hlavně politickou podporu rozpočtu vnímáme jako gesto konstruktivnosti.

Co to konkrétně znamená?
Pro rozpočet bychom nehlasovali, kdybychom měli jednak procedurální výhrady, které jsme měli, ale současně kdybychom měli i řadu věcných námitek. To znamená systémově špatně nastavené výdajové rámce. Ovšem dramatické výhrady k nasměrování rozpočtu jsme při posledním projednávání, to jest rozpočtu na rok 2016, neměli. Nebyly tak závažné, abychom ho nepodpořili. Akt nepodpoření rozpočtu považujeme za zásadní nesouhlas s rozpočtem jako takovým.

Takže nedostatečné projednání pro vás nebylo tak závažnou překážkou...
Bylo pro nás důležitější vyjádřit, že v zásadě podporujeme hladký chod kraje. Výhrady jsme sdělili, a to i na zasedání zastupitelstva. Na druhé straně je pro nás důležité, aby kraj fungoval stabilně. Proto jsme rozpočtu vyjádřili v posledním případě podporu všech členů našeho klubu. Protože zásadní námitku proti výdajovým rámcům jsme neshledali.

Chcete posílit transparentnost výběrových řízení u zakázek financovaných krajem. V programu uvádíte, že tu stále vidíte rezervy. Jaké?
Jsou to věci, jež vyplývají z informací, které se k nám donesou. Jako opozice si je samozřejmě nemůžeme ověřit. Alespoň zakázky podlimitního rozsahu anebo zakázky, které jsou mimo režim zákona, by mohly podle určitých pravidel probíhat transparentněji, než probíhají. Představovali bychom si, kdyby ty tendry visely dopředu, kdyby se o nich vědělo.

Teď se o nich tedy neví?
My jsme ty informace většinou nenašli. Menší rozsahy zakázek, než jsou limity dva až šest milionů korun. Představovali bychom si u nich jasnou koncepci zadávání. Ve smyslu, že kdokoli má zájem - i o malou zakázku v řádech desítek nebo stovek tisíc - že se to snadno dozví a má reálně možnost podat nabídku.

Takže toto nefungovalo?
To nám chybí. Informační politika není dostatečná, aby se mohl přihlásit dostatečný okruh zájemců.

Řešili jste to v tomto volebním období?
Upozorňovali jsme na to stávající samosprávu. Kolega zastupitel Jiří Roubík ze Strany zelených na to měl výstup, komunikovali jsme to.

Výsledek to ale nepřineslo...
Nezaznamenali jsme ho. Je ale fakt, že my žádné nabídky na kraji nepodáváme. Ale když jsme zjišťovali, jestli se třeba i drobné menší firmy vůbec zajímají o zakázky na Olomouckém kraji... V plénu těchto firem je názor, že to nemá smysl. Naše reakce s touto připomínkou se opírá o to, že existují firmy, které říkají, že v některých případech nemá smysl se o to zajímat.

Proč to nemá smysl?
Nechci těm společnostem ublížit tím, že je budu jmenovat. Ale dostali jsme informaci, že existují společnosti, které do tendru na kraji prostě nejdou. Jedním z cílů, pokud se budeme podílet na krajské vládě, je zpracovat jak audit hospodaření, tak audit procesní. Chceme se tím zabývat a zjistit, jestli je tento pocit části dodavatelů oprávněný.

Ty firmy nejdou do zakázek, protože se domnívají, že už jsou pro ně vybrané jiné společnosti?
Tak jsme to pochopili.

Z vašeho programu vyplývá, že chcete na krajském úřadě obnovit odbor kultury, jejž současné vedení zrušilo. Kultura je začleněna pod odbor školství a památková péče pod oddělení stavebního úřadu. Proč ho chcete obnovit?
Agenda kultury je pro kraj - minimálně pro oblast cestovního ruchu - natolik významná, že si zaslouží vlastní institucionální zakotvení. Neříkáme, že to musí být nutně návrat k původnímu odboru kultury a památkové péče. Ale domníváme se, že jistá forma autonomie, zajištěná například formou oddělení, by tento účel mohla splnit.

Památkovou péči byste nechal pod stavebním úřadem?
Určitě ne. Do jisté míry je to střet zájmů. Často se střetávají zájmy ochrany památek se zájmy výstavby. Ta chce zpravidla uskutečnit něco, co vadí památkové péči. Ve struktuře úřadu by to mělo být tak, aby nebyl jeden z těchto zájmů potlačen. Tím, že tomu teď šéfuje jeden člověk, bude se muset rozhodnout pro jeden, či druhý zájem. Zatímco v případě rozdělení to může být koncepční spor dvou šéfů, kteří obhajují svá stanoviska.

Kritici zrušení původního odboru uváděli, že to byl účelový krok ve prospěch kontroverzního projektu Šantovka Tower. Myslíte si to také?
Nemáme pro to žádné přímé důkazy. Ale ten pocit osobně mám.

Jaký je váš názor na vybudování Šantovka Tower?
Myslím si, že Olomouci uškodí. Zájem na ochraně olomoucké veduty či historického centra je i z hlediska rozvoje cestovního ruchu daleko více než zájem jednoho investora takové stavby. Domníváme se, že to lze řešit v jiné části města.

Co tím myslíte?
Většina odborníků - architektů, kteří jsou odpůrci této stavby v těsné blízkosti památkové zóny - není proti dalším mrakodrapům ve městě, ale na tomto místě. Řada architektů zpracovala různé studie, ve kterých jiné části Olomouce by místo, kde by v přiměřených proporcích mohlo vzniknout i více výškových staveb, nepřekáželo a nešlo proti zájmům ochrany památkového centra. Nejsme principiálně proti výškovým stavbám.

V programu podporujete stavbu Středoevropského fóra (SEFO) plánovaného v proluce v Denisově ulici. Jak by mělo vypadat?
Nejsme architekti, nechceme zabřednout do architektonické diskuse. Mohu říct svůj soukromý názor. Osobně mi ta velmi odvážná, možná i provokativní vizualizace...

Bavíme se o původním návrhu, kdy SEFO bylo složeno - coby symbolika pěti zbořených domů - z pětice „homolí“ s částí pláště z hrubého betonu?
Ano. Jako soukromou osobu by mě to neuráželo. Mám rád moderní architekturu, která je kontextuální a která do daného místa zapadne. Nejsem ale architekt, určitě si tento názor netroufám prosazovat. SEFO ale může významně posílit roli Olomouce jako střediska kultury a moderního umění. Bylo by velkým přínosem pro cestovní ruch.

Jak vaše podpora pro SEFO bude vypadat?
Teď má KDU-ČSL ministra kultury. Chceme s ním obnovit diskusi, chceme se ptát i na překážky, které brání uskutečnění či alespoň zahájení projektové přípravy. Dále bychom chtěli, aby kraj uplatňoval svou přirozenou a správnou lobbistickou funkci a snažil se tlačit na uskutečnění projektů, které mu mohou prospět.