Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šantovka Tower? I Eiffelovu věž nejprve odmítali, říká lídr ODS

  17:02aktualizováno  17:02
Zákaz šátků při vyhrocení uprchlické krize i víc branné výchovy by na školách v regionu zavedl starosta Uničova Dalibor Horák, který do krajských voleb vede ODS. V rozhovoru MF DNES se zařadil k příznivcům plánované 70 metrů vysoké Šantovka Tower, které kritici vyčítají narušení panoramatu města.

Lídr krajské kandidátky ODS Dalibor Horák. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

V programu máte revizi organizačních změn na krajském úřadě. Co si pod tím představit?
Organizační změny, o nichž odborná veřejnost určitě ví, se velmi negativně dotkly fungování úřadu. Navíc byly přijaty poměrně krátce před volbami. Nová politická reprezentace kraje bude mít velmi těžký úkol se s těmito změnami vypořádat.

O jaké změny jde?
Že se negativně dotkly fungování úřadu, mohou sledovat zejména zástupci samospráv, kteří jsou s krajským úřadem dlouhodobě v kontaktu. Bylo tam poměrně dlouhé vakuum, kdy nebylo jasné, kdo z úředníků má jaké kompetence či na kterém odboru se řeší které věci. Bylo to komplikováno i ztížením přístupu do budovy.

Můžete být konkrétnější?
Zástupci kraje v podstatě zavřeli vstupy na jednotlivá pracoviště. K pracovníkům do jednotlivých kanceláří se dostanete, pouze pokud se nahlásíte na vrátnici. Musíte ohlásit účel a konkrétní místo návštěvy.

A to je problém?
Zaprvé je to nedůstojné. Zadruhé například krajský úřad řeší sociální záležitosti. Může se stát, že člověk, který potřebuje řešit sociální nouzi či nějaké vyloučení, se vůbec vzhledem ke svému vzhledu či stavu na konkrétní pracoviště nedostane. Je to v rozporu s deklarovaným otevřením veřejné správy veřejnosti.

Mluvilo se i o zrušení odboru kultury. Kultura je teď začleněna pod odbor školství a památková péče pod stavební úřad. Obnovili byste tento odbor?
Určitě bychom se o to snažili. Ale vše je komplikované tím, že de iure jsou tyto záležitosti zcela v kompetenci ředitele krajského úřadu. Politická reprezentace do toho nemá co mluvit. Ale je třeba komunikovat s ředitelem úřadu tak, aby byly tyto záležitosti napraveny. Nešlo tam jen o organizační změny. Byly provázané i s odchodem velkého množství kvalitních zaměstnanců.

Přimlouval byste se, aby se vyměnil ředitel úřadu?
Pokud by se se současnou ředitelkou nepodařilo dohodnout na úpravách organizační struktury, považoval bych tento krok za nutný.

Kritici zrušení odboru kultury říkají, že to bylo kvůli usnadnění schválení projektu Šantovka Tower. Myslíte si to?
Domnívám se, že to byla souhra více okolností, že se jedná o více projektů. Ale dodávám, že jsem příznivcem výstavby Šantovka Tower.

Zmínil jste souvislost s více projekty. Ten odbor byl zrušen, aby se usnadnilo povolení více developerských projektů?
Nemyslím si, že se jednalo o developerské projekty. Šlo obecně o koncepci především památkové péče.

Byl tedy zrušen, aby se snížila ochrana památkové péče?
To si nemyslím. Domnívám se, že byl rozdíl v pohledu na památkovou péči obecně mezi vedením úřadu a původním vedením odboru.

Proč jste příznivcem Šantovka Tower?
Jsem vzděláním historik, dbám na památkovou ochranu. Rigidní stanoviska v této záležitosti mi připadají, jako by například v době, kdy se stavělo v románském slohu, nebylo přípustné postavit gotickou stavbu. Ty tehdy byly novátorstvím a mohly být negativně vnímány. A také byly. Název pro gotický sloh je původně pejorativní označení něčeho, co nemá s římskou kulturou nic společného a co pochází z barbarského území Gótů.

V Olomouci moderní architektura vzniká. Například Silo Tower či obnova Prioru v centru. Ale u Šantovka Tower se řeší vzdálenost od centra či pohledy na Olomouc a její historické panoráma. To vám nevadí?
Nabízí se analogie s výstavbou Eiffelovy věže na konci 19. století. Také byla spousta negativních názorů, ale dnes je ozdobou Paříže a magnetem pro turisty.

Myslíte, že Šantovka Tower bude magnetem na turisty podobně jako Eiffelova věž?
To vyhodnotí historie. Tyto názory nelze z pohledu historika hodnotit před a krátce po výstavbě. To opravdu může vyhodnotit až objektivní pohled více generací.

Ale Eiffelova věž nevznikla jako projekt, jenž má vydělávat. Byla postavena jako dominanta světové výstavy, která se v Paříži konala. Motivace pro vznik těchto dvou staveb jsou trochu jiné.
To bezpochyby. Ale hodně odcházíme od krajských témat.

Další předvolební rozhovory

Chcete zatraktivnit strukturu krajského magazínu. Co vám na něm vadí?
Jsem pravidelným čtenářem krajského magazínu. Musím říct, že tam pro mě není nic ke čtení. A to jsem v tom v podstatě hodně zainteresovaný. Domnívám se, že tím méně je zajímavý pro laickou veřejnost. Bydlím v panelovém domě s padesáti byty a vidím, že krajský magazín končí většinou v odpadkovém koši s reklamními letáky.

Jak by měl tedy vypadat?
Měl by být více čtivý a obsahovat méně reklamy. Nemyslím si, že by její současný rozsah byl natolik finančně přínosný, že by například větší financování z prostředků kraje při jejím omezení znamenalo pro rozpočet ekonomickou újmu. Měly by se tam objevovat články na vysoké úrovni, které by se skutečně dotýkaly problémů občanů jednotlivých oblastí kraje a byly přínosné.

V programu slibujete, že vyvinete tlak na orgány státu k dodržení závazku dokončit modernizaci D46 mezi Olomoucí a Vyškovem. Máte pocit, že to nechtějí dodržet?
Řidiči jsou naprosto iritováni nesjízdností této komunikace. Jsou tam změny rychlosti jedna za druhou. Z reakcí veřejnosti víme, že to považuje za nebezpečné na kilometrových úsecích měnit rychlost z 90 na 130, zpět na 110 a pak na 90. Trvá to nekonečně dlouho.

Takže vám jde o to zkrátit...
Samozřejmě. Co nejdříve uvést do stavu, aby z toho byla normální dálnice.

Uvádíte, že vyvinete tlak, aby se na D46 mohla po dokončení modernizace zvýšit rychlost na původních 130 kilometrů za hodinu. MF DNES se tomu před časem věnovala. Podle policie byla D46 postavena na 100 kilometrů v hodině. Zvýšení na 130 nedoporučil ani expert z BESIP. Jaké jsou vaše argumenty?
Domnívám se, že každý řidič ví, jakou rychlostí se tu skutečně jezdí.

Vy tam jezdíte kolik?
Podle pravidel. Ale je to velmi nepříjemné.

Zvýšení rychlosti na 130 kilometrů v hodině by cestu z Olomouce do Vyškova urychlilo zhruba o 3 až 4 minuty. Má to cenu?
Málokdo po této komunikaci jede jen do Vyškova. Od nás ze severnější části kraje byla využívaná především k cestám na Prahu. V současnosti se tudy do Prahy jet nedá.

Za Vyškovem ale navazuje na D1, tam už se o D46 nebavíme.
Samozřejmě, ale záležitosti dopravy musíme vnímat v kontextu. Není to izolovaná záležitost.

Ještě k rychlosti 130 kilometrů za hodinu. Mezi hlavní protiargumenty odborníků patřil chybějící odstavný pruh, prudké zatáčky, z nichž některé mají špatný náklon, a mnoho míst se stoupáním a klesáním, kdy není dostatečný rozhled přes horizont. Jsou to pro vás argumenty, aby tam stotřicítka nebyla?
Nebude mi ani tak vadit, když tam nebude stotřicítka. Ale velmi bych se přimlouval, aby to byla jednotná rychlost. Ať už je stanovená jakkoli.

Kolik by to podle vás mělo být?
Jestliže je podle odborníků 130 hodně, tak 110?

Ptám se proto, že v programu máte 130.
Program nesestavovali odborníci na dopravu. Pokud posoudí, že 130 není možné, tak ať je tam jednotná rychlost. A nechť si to odborníci vyargumentují, proč 130 není možných. Když víme, že pokud jedeme 110, tak nás valná většina aut předjíždí.

Slibujete, že zabráníte vzniku zařízení pro migranty na území kraje. Jde o aktuální debatu, jedná se teď o něm?
Domnívám se, že ne. Je to pojistka, kdyby pokračovala uprchlická krize či tlak EU na přerozdělování migrantů a mělo by se jednat o některé zařízení v kraji. Stanovisko vedení kraje by, pokud bychom se na něm podíleli, znělo negativně.

Proč budete prosazovat posílení prvků branné výchovy ve vzdělávacích programech základních a středních škol?
Tato otázka je hodně podceněná. Pro děti je vzduchová puška něco cizího, málokdy se potkaly s plynovou maskou. Nesouvisí to jen s válečným ohrožením, ale i s ekologickými haváriemi, s nimiž se potkáváme dnes a denně. Vím, že ve středu byl v Brně vyhlášen poplach druhého nejvyššího stupně kvůli požáru skladu umělých hmot. Tyto otázky je třeba řešit, měly by patřit k běžné výbavě každého občana.

Co si konkrétně pod prvky branné výchovy představit?
Manipulace se zbraní, ochrana před chemickým nebezpečím, povodněmi, před krizovými událostmi. Samozřejmě, že výuka musí být moderní. Nemělo by to vypadat jako navléct si proti atomovému útoku igelitové pytlíky a lehnout si hlavou směrem od epicentra.

Už jste s tím začali na uničovských základních školách, kde na to už dnes máte vliv?
Spolupracujeme se střeleckým klubem, pro školy dělá ukázky střelby a palných zbraní. To je začátek.

Mají žáci uničovských základních škol plynové masky?
Nejsou.

Budou?
Mohly by být.

Jak toho plošně dosáhnete na základních školách, když kraj není jejich zřizovatelem?
Probíhají jednání vedení kraje se starosty obcí, které jsou zřizovateli základních škol. Může to být prostřednictvím těchto jednání. Samozřejmě, vzhledem k nastavení vzdělávacích plánů škol nelze uvažovat o tom, že by šlo o několik hodin týdně. Je to doplňující záležitost.

V programu píšete, že podpoříte zákaz cizích náboženských symbolů ve školách. Jak konkrétně si to představujete?
Pokud by měla eskalovat uprchlická krize a na středních školách, které zřizuje kraj, by nastala situace, že budou nošeny cizí náboženské symboly, mohlo by to narušovat výuku, jak už to bylo registrováno v některých oblastech - například v tělesné výchově z hlediska bezpečnosti. Pak by do školních řádů byl zahrnut bod, který by toto zakazoval.

O které symboly by mělo jít?
Především oblečení, čili šátky. Může to být nejenom v tělesné výchově, ale i v technické výchově či oborech, kdy se šátky či řetízky mohou namotávat...

Pokud by eskalovala uprchlická krize, byl byste pro, aby v Olomouckém kraji bylo na středních školách zakázáno nošení šátků, burek...
Muselo by to vyplynout z potřeb škol. Pokud by toto nastalo a ohrožovalo to chod škol, tak by bylo třeba přijmout takové opatření.

A co třeba židovská Davidova hvězda či ruský pravoslavný kříž? Také by to sem spadalo?
Ruský pravoslavný kříž vozím v autě, nemám s ním žádný problém.

Zmínil jste řetízky. Při technické výchově je jedno, co na něm visí.
Samozřejmě. Při technické výchově to je jednoznačná záležitost. Tam tyto věci nesmí být, ani prstýnky. Ale to se netýká náboženských symbolů. Tam by se jednalo především o šátky, burky a tyto záležitosti spojené s muslimskou kulturou.

Nezdá se vám, že byste zákazem tyto náboženské symboly zbytečně démonizovali a probouzeli v žácích xenofobii?
Domnívám se, že je tomu přesně naopak. Pokud by tyto záležitosti akcentovaly jen extrémní politické subjekty, bylo by to mnohem horší. Pokud si je rozeberou standardní politické strany, přispěje to ke zklidnění a k větší kultuře v této oblasti.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.