Do křesla se Kudláček dostal za hnutí ANO, o mandát v krajském zastupitelstvu už ale bojuje jako lídr hnutí Volba OK. Uskupení Andreje Babiše opustil na protest proti způsobu vzniku krajské kandidátky.
Letos na jaře jste byl členem hnutí ANO, teď vedete kandidátku hnutí Občané pro Olomoucký kraj - Volba OK. Jak velký je to rozdíl?
Nemyslím si, že hnutí ANO na začátku vyjádřilo špatné vize. Byly postaveny před lidi s tím, že budeme dělat základní věci, o nichž si já i ostatní občané myslí, že by to tak mělo být. Do hnutí ANO jsem vstoupil s tím, že zabezpečím část práce v mikroregionu Hranicko. To jsem udělal, hnutí ANO získalo v naší oblasti v mé osobě starostu. Příprava práce pro krajské volby už nebyla slučitelná s mými názory.
Co vám vadilo?
Základní rozpor, který mi vadil, spočíval v tom, že se oblasti, ať už mikroregiony nebo makroregion Olomouckého kraje, neřídí výběrem lidí v této oblasti. Řídí se výběrem takzvaně z pražského sekretariátu. Neřídí se na základě struktury odborníků, ale řídí se nějakým systémem pracovníků Agrofertu. Neřídí se na základě požadavků obcí, malých měst a krajského města. Řídí se na základě požadavku být úspěšný v celonárodní politice. Myslím si, že to je cesta, která zamezuje důslednému rozvoji krajů.
Chtěl jste u babišovců být lídrem?
V hnutí ANO se tyto věci rozhodují v blízkosti pana předsedy. Z těchto kruhů, kam jsme se my řadoví členové nikdy nedostali, přišla informace, že je třeba projednávat případné kandidáty.
Dostal jste se mezi lidi, kteří měli být připraveni pro řízení kraje?
Tyto práce se dělaly mimo Olomoucký kraj. Vyjádřil jsem pochybnosti, že to je správně. Když byl vybrán lídr, neřekl jsem, že je to špatný či neinteligentní člověk. Řekl jsem, že člověk, který nikdy nepracoval pro obce, město či pro komise, nemůže ze dne na den řídit krajský úřad s rozpočtem 12 miliard.
To, že Oto Košta bude lídrem ANO, se nerozhodlo na krajské úrovni, ale v Praze?
Rozhodnuto v Praze. Pokud se ptáte na moji osobu, byl jsem ve výběru šesti či osmi lidí. Nešlo o nic jiného než svolat krajskou konferenci a předložit vizi, zkušenosti a informace, kdo je a není schopen pracovat v těchto oblastech. Na krajskou úroveň by měli postupovat například starostové větších měst nebo primátoři.
Šla by Volba OK na hejtmanství do koalice s ANO?
Tato otázka není na pořadu dne. Nevíme, koho lidé zvolí. Pokud by se do krajského zastupitelstva dostalo hnutí ANO - a všichni víme, že se dostane - je to otázka, jestli podpoříme program, který předloží. Pro mě jsou všichni partneři. Pokud programy budou přímo směřovat k rozvoji Olomouckého kraje, budeme je rádi podporovat.
Platí to i pro KSČM?
KSČM je zvláštní otázka. Pokládáte ji po 26 letech, kdy se s touto záležitostí mohl vypořádat celý národ. V roce 1989 se přijal kompromis, že komunistická strana už u nás nebude monopolní stranou a bude naplňovat pravidla demokratického spektra. Stát měl možnost vypořádat se s věcmi, které se nikomu z nás nelíbí. Byly poškozeny určité skupiny a lidé, s národem bylo zacházeno jinak, než by to právní řád každé republiky vyžadoval. Toto se událo, můžeme spekulovat, zda více či méně. Nicméně po 26 letech je třeba také vnímat, že je to strana demokratického spektra, má své voliče a bude předkládat program. Bude-li pro Olomoucký kraj přínosný, budeme hledat průsečík se všemi stranami.
Kdy přesně vznikla Volba OK? Na webu je tisková zpráva z července, ve které se představuje.
Nabídku jsem dostal až po odchodu z hnutí ANO (v květnu - pozn. red.). Myslím, že tehdy ustavující výbor fungoval čtyři až pět měsíců.
Na kandidátce máte 58 lidí. Jak dlouho se na ní pracovalo? Není slepená na poslední chvíli?
Určitě ne. Když jsem přišel do tohoto hnutí, byl jsem mile překvapen, jak se formovalo. Byla odmítnuta teze, že tu budou jen politici, kteří pokračují v práci. Šlo se dvěma cestami. První, že tito lidé musí být v maximální možné míře z celého Olomouckého kraje. Druhá, rozpracování odborností a potřeb krajského úřadu. Vznikly odborné sekce, do nichž se doplňovali lidé. Krajský úřad není instituce, kde se můžete začít učit. Je potřeba sem přijít se zkušenými lidmi, kteří mohou okamžitě zahájit práci.
Jak do toho odmítnutí politiků zapadáte, když jste starostou?
Na úřadech, ať už krajských či městských, dnes a denně samospráva jedná se státní správou. Z toho důvodu přípravný výbor řekl, že by nebylo správné, aby tady byli samí starostové a lidé tohoto ražení. Potřebujeme odborníky pro jednotlivé oblasti. Jednou ze sekcí jsou i tři čtyři starostové, kteří přinesou zkušenosti z přímého řízení státní správy a samosprávy.
S jakým volebním výsledkem byste byl spokojený?
Před čtyřmi pěti měsíci jsme se připravovali na to, že postavíme tým, s nímž bychom se u jednotlivých stran ucházeli o práci ve výborech a komisích. Potřebujeme, abychom ve všech oblastech - například investice, finance, zdravotnictví - měli lidi, kteří budou schopni analyzovat a navrhovat řešení.
Zmínil jste práci ve výborech a komisích. Počítáte tedy spíše s tím, že se Volba OK bude při případných povolebních vyjednáváních přesouvat do opozice?
Neřekl bych. Jedna z dalších věcí, která mi občansky nebyla příjemná, byla, že když jsme ještě jako hnutí ANO vyhráli volby v Přerově, tak lídr kandidátky nepřevzal odpovědnost. To si nedovedu představit. Jestliže jdeme mezi lidi s programem a dostaneme příležitost odpovědnost převzít, tak jsme povinni ji převzít. ANO se v Přerově leklo odpovědnosti.
V programu se věnujete i bezpečnosti. Slibujete úzkou spolupráci s policií či armádou pro monitorování hranic a posílení bezpečnosti regionu. Nehrajete tady trochu lacině na uprchlické téma?
Domnívám se, že ne. Už druhý rok pracuji jako předseda bezpečnostní rady mikroregionu, jsem jako starosta v čele městské policie. Bezpečností se tudíž poměrně rozsáhle zabývám. Není to jen imigrace...
Ale vy tam hovoříte o zajištění hranic.
Vysvětlím to. Je to rozsáhlá oblast. Věnujeme se jí způsobem, který samozřejmě v této chvíli nemůžeme celý probrat. Bezpečnost je o rozboru rizik, jako jsou například krádeže, veřejný pořádek, alkohol, rychlost, podvody, vyživovací povinnosti, výtržnictví, návykové látky, ohrožení školáků či imigrace jako jedna ze složek, požáry, chemická ohrožení...
Tento výčet nikdo nezpochybňuje. Jde mi ale o konkrétní otázku hranic.
A teď jde o to, jak zabezpečit určitý program a napsat ho lidem. Bezpečností se musíte zabývat komplexně. Jsou věci, které lidi v této chvíli zajímají více a méně. Přece se v programu nebudu dalekosáhle zabývat ochranou matek a mladých rodin ve vyživovací povinnosti. Ale imigrace lidi zajímá. Může to být populistické téma, ale pro mě není. Máme lidi, kteří se dlouhodobě zabývají těmito otázkami a znají historii islámu. Máme zde složky, které se vrací z misí. S těmito lidmi diskutuji a pilujeme postoj, který by nebyl populistický. A z tohoto pohledu a z těchto závěrů my jako hnutí Volba OK říkáme imigraci ne.
Takže zabezpečení hranic je v programu bodem, jak to téma přiblížit?
Je to pragmatické téma. Dnes jak generální štáb armády, tak vrcholné složky policie pracují s tím, že kdyby byly na hranicích problémy, tak odsud budou odcházet jak policejní, tak armádní jednotky. I v Olomouckém kraji jsou připraveny jednotky, které by případně zajišťovaly ochranu nějaké části. Co se ale stane v momentě, kdy všichni tito lidé, kteří dnes pracují pro bezpečnost Olomouckého kraje, odejdou na hranice? My už v této chvíli navrhujeme, že bychom se měli zabývat posílením bezpečnostních složek.
Z jakého důvodu?
Dnes jsou tito lidé ve větším měřítku na různých školeních, musíme vykrývat dovolené, mají zásahovost... Třeba státní policie v Hranicích má zásahovost po celém mikroregionu. Když jsou tito lidé odvoláni na velké akce typu fotbal v Ostravě či v Olomouci, tak zjišťujeme, že jich tu po nocích nemáme dostatečný počet.
V programu máte jednoznačné „ne“ uprchlickému zařízení. Teď se o něm aktuálně jedná?
Bezpečnostní rada Olomouckého kraje dostává poptávku, dotazy a informace. Bude určitě rozhodovat, nebo do této chvíle byla několikrát vyzvána, aby se k těmto otázkám vyjádřila. Máte, nebo nemáte kapacity? Nebo přijmete, či nepřijmete?
Kdy a konkrétně po čem přišla poptávka?
Když se projednávaly kvóty v EU a nebylo ještě zřejmé, jak se k tomu Česká republika postaví, tak samozřejmě patřičné složky projednávaly varianty. I jejich projednávání má dopad do toho, jak se k této otázce staví jednotlivé kraje. My dnes říkáme, že pokud máme dát informaci vládě, tak jednoznačně ne uprchlickým areálům. Říkáme ne celé imigrační politice paní Merkelové.
Po čem byla ta poptávka?
Ministerstvo vnitra prověřuje všechny věci. V Hranicích máme například bývalý areál kasáren. Všechny tyto věci se mapovaly a zvažovaly, co by bylo použitelné, kdyby Česká republika kývla na kvóty.
Olomoucký kraj je zadlužený. Unese rozpočet váš slib o zavedení školních autobusů se zastávkami přímo u škol?
Máme výhodu, že nynější hejtman hospodařil poměrně dobře. Nastavil pravidla, jak snižovat dluh z minulosti. Snížení bylo ve výši téměř jedné miliardy. Díky tomu a díky tomu, že se České republice daří a výběr daní i transfery ze státního rozpočtu se navyšují, se domnívám, že toto jednoznačně unese.
Jak by to vypadalo? Odkud by autobusy žáky svážely?
Krajský úřad má integrovaný krajský dopravní systém. Má řadu odborníků, kteří se tím zabývají. Tudíž je to jen politická otázka, politický zájem. Díky tomu, že rozpočet dnes není napnutý, můžeme dát politické zadání.
Teď ale nevíte, zda odborníci neřeknou, že to nejde.
To víme. Se starosty i s jinými pracovníky z této oblasti pracuji už třetí rok. Vím, že nedotažení těch věcí ku prospěchu hospodářské sféry a jednotlivých malých lokalit je jen finanční a politické zadání. Jsme schopni dál vylepšovat dopravu, bavit se s obcemi o častějším využití integrované dopravy.
Rozumím, projednal jste to se starosty. Sám jste ale řekl, že to zadání bude směřovat k odborníkům integrovaného systému.
Odborníci tam nejsou kvůli tomu, jestli to jde, nebo nejde. Ono to jde. Jsou tam proto, aby koncipovali využitelnost, optimalizaci spojů.
Takže doposud tento systém pracoval špatně a nevyužil všechny možnosti k zajištění...?
To jsem neřekl. Pracoval v rámci možného finančního a organizačního nastavení. Můžeme ho zlepšovat tím, že do něj dáme víc peněz a budeme chtít, aby byl propracovanější.
V programu máte zajištění potřebných investic do vybavení hasičů, včetně dobrovolných. Co potřebují? Kolik to bude stát?
Potřebují obměnu automobilového parku na menší, rychlejší záchranná vozidla. Dnes víme, že pro zásah potřebujeme jednotku takzvaného rychlého nasazení. Ne že tam pojedeme s těžkou cisternou půl hodiny. Pojedeme tam nejprve s malou cisternou. Potřebujeme aktivnější a rychlejší techniku pro první zásah. A až za ní bude nastupovat druhý sled, který tu havárii zabezpečí.
Kolik to bude stát?
Nechtěl bych hovořit o penězích, protože my tento proces nestartujeme. Kraj se tomu dlouhodobě věnuje a techniku obměňuje. V Olomouckém kraji existuje profesionální sbor, dává nám jasné výstupy, co je třeba nastartovat a vyměnit. Jako v každém kraji jsou tu protipovodňová nebezpečí, požáry a chemická nebezpečí. Kvůli tomu potřebujeme techniku, kterou musíme obměňovat s tím, že hasiči budou schopni zasahovat během deseti patnácti minut.
Takže řádově či alespoň odhadem to vyčíslené nemáte.
Určitě ne.
