Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odbor kultury kraj zrušil, aby prošla Šantovka Tower, říká lídr Starostů

  17:27aktualizováno  17:27
Změnit podle něj špatnou atmosféru na krajském úřadě či prověřit hospodaření regionu plánuje Radim Sršeň, jenž do krajských voleb vede kandidátku hnutí Starostové a nezávislí a ProOlomouc. Kromě toho hlásá jasné ne vybudování Šantovka Tower.

Lídr krajské kandidátky hnutí Starostové a nezávislí a ProOlomouc Radim Sršeň. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Proč do krajských voleb už nejdou Starostové a nezávislí s TOP 09 jako před čtyřmi lety?
I na celostátní úrovni politika Starostů a nezávislých zaznamenala trochu odklon ze společného směru s TOP 09. Ale byla to svobodná vůle v jednotlivých krajích, jak se rozhodneme. Zda půjdeme sami, anebo s nějakými koaličními partnery.

Co při rozchodu s TOP 09 hrálo přímo v Olomouckém kraji hlavní roli? Celostátní politika Starostů, anebo už jste v tom přímo v regionu neviděli budoucnost?
Určitě se nejedná o žádný rozvod. Dlouhodobě říkáme, že vůle Starostů byla jít samostatně. I díky tomu bylo možné dát na kandidátku podstatně více starostů, konkrétně máme 43 starostů a 4 místostarosty. V každém kraji to bylo rozhodnutí členské základny. Rozhodně se nejedná o to, že bychom s TOP 09 už nechtěli spolupracovat. Je to jeden z přirozených koaličních partnerů.

Při zákulisních předvolebních jednáních měli o společnou kandidátku se Starosty zájem i lidovci. Z jakého důvodu jste se nedomluvili?
Osobně jsem byl spíše zastáncem toho spojit s nimi síly. Samozřejmě by záleželo na podmínkách, ale tak daleko jsme se nedostali. Členská základna rozhodla, že se postavíme na vlastní nohy. A já to respektuji. Nicméně KDU-ČSL (v regionu kandiduje společně se Stranou zelených a nezávislými pod značkou Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty - pozn. red.) je pro nás jeden z nejbližších případných partnerů, pokud uspějeme.

Proč jste tedy nakonec nešli do voleb sami? Máte společnou kandidátku s olomouckým hnutí ProOlomouc.
Naší ambicí je - i celostátně - dostat pod náš deštník všechna regionální hnutí. Jednali jsme s několika. Nakonec jsme se dohodli s ProOlomouc. A to proto, že Starostové a nezávislí nemají zástupce ve větších městech. (ProOlomouc má v Olomouci dva opoziční zastupitele - pozn. red.) Postupně se snažíme získávat příznivce a členy ve větších městech.

Už jste zmínil případné koaliční partnery. Máte i určené strany, s nimiž určitě spolupracovat nebudete? Co KSČM?
I na celostátní úrovni je jednoznačně řečeno, že budeme spolupracovat s demokratickými stranami. Nepřipadá tak v úvahu ani KSČM, ani Okamurova koalice, kterou tady v regionu má (spojenectví stran Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura - SPD a Strana Práv Občanů - SPO, pozn. red.). U ostatních záleží, pokud budeme vyjednávat o vstupu do koalice, na tom, kdo dokáže nejvíce zohlednit naše programové priority.

Do demokratických stran počítáte i hnutí ANO?
Pochopitelně v osobě Andreje Babiše dochází z mého hlediska ke střetu zájmů. Ale hnutí ANO je postavené na demokratických základech, takže si s nimi případně dokážeme představit spolupráci.

Přímo v Olomouckém kraji vidíte u hnutí ANO střet zájmů, či jiný důvod proč s nimi do koalice přece jen nejít?
Kandidáty ANO znám spíše povrchně. Nemám přesné informace, jestli je někdo ve střetu zájmů. Obecně v hnutí ANO kandiduje i řada starostů, které známe, a řada lidí, s nimiž na regionální úrovni spolupracujeme. Obecně říkám, i v rámci celostátní politiky, že jsou slušní a neslušní lidé v každé straně.

Na webu Starostů mimo jiné říkáte, že se vám nelíbí letité praktiky v Olomouckém kraji a ovlivňování rozdělování dotací z evropského Regionálního operačního programu (ROP) i z krajských dotací systémem „já na bráchu, brácha na mě“. Jaké máte důkazy, že k tomu docházelo?
Udělali jsme řadu akcí, snažíme se na to poukazovat i recesistickou formou. Poté se to dostalo i na jednání zastupitelstva, kde současný hejtman správně zmínil, že z legálního hlediska nemá kraj s ROP nic společného. Nicméně političtí reprezentanti z krajského úřadu zasedali v komisích, které vybíraly projekty. Takže toto nebyl argument. Později vypukla kauza Vidkun, která nám až poté dala do značné míry za pravdu. (Mezi obviněnými je i současný hejtman Jiří Rozbořil z ČSSD. Je podezřelý z uplácení kvůli ovlivnění vyšetřování podvodu s dotacemi - pozn. red.) V dotační politice se hodně pohybuji na celostátní i evropské úrovni, takže to dokážu rozklíčovat. Nemám vůbec zájem, aby Olomoucký kraj vracel dotace...

Další předvolební rozhovory

I když by to bylo oprávněné?
Samozřejmě, když je to oprávněné, tak je vrátit musí. Nechci ale za každou cenu poukazovat nebo hledat... Indicie samozřejmě máme, nicméně... Nejedná se však jen o evropské dotace, ale i o krajské dotace.

Také ty v programu zmiňujete - ovlivňování dotací z evropského ROP i krajských dotačních titulů.
Tam už máme analogii. Na jednu stranu se velmi krátí finanční prostředky, jež se rozdělují v rámci transparentních dotačních titulů - například program obnovy venkova. A to s tím, že kraj nemá peníze. Na druhou stranu ještě v minulém roce existovaly takzvané významné projekty, kde se jedním rozhodnutím zastupitelstva rozdělily miliony. A to v rámci jednoho balíčku, kde bylo sto projektů. Pochybuji, že všichni zastupitelé věděli, o čem vůbec hlasují.

Co s tím?
Teď už to zákon neumožňuje. Dnes jsou tyto peníze rozdělovány v rámci standardních mechanismů. Nicméně pořád je tam prostor pro subjektivní hodnocení projektů, například skrze význam pro kraj. Máme zkušenost z Libereckého kraje, kde byl zaveden velmi transparentní dotační systém. Politická reprezentace kraje tady opravdu nemůže rozhodnout o přidělování dotací. Je to zcela objektivní - a toto je náš cíl. Transparentnost v rozdělování krajských, ale i evropských prostředků v ROP byla dle našeho názoru ovlivňována.

Zmínil jste, že máte indicie...
Prokázali jsme statistikou, že tam byla čistě náhodná spojitost mezi lidmi, kteří zasedali v rámci rady kraje a v rámci poskytování dotací do jejich měst a obcí. Ta náhodnost z pohledu člověka, který má zkušenosti s přidělováním evropských dotací, nemůže být náhodná. Vyšetřování kauzy Vidkun je další indicií.

V programu píšete, že chcete prověřit dosavadní hospodaření kraje. Máte o něm pochybnosti?
Vadí nám, že Olomoucký kraj je v poměru na obyvatele druhým nejzadluženějším krajem. Jako starostové jsme zvyklí hospodařit tak, že obce jsou většinou tím nejlépe hospodařícím článkem celé veřejné správy. Dlouhodobě hospodaří s vyrovnanými rozpočty - a to je náš cíl ve vztahu ke kraji. Nelíbí se nám, jak je zadlužený. I když poslední koalice zadlužení snížila, pořád je astronomické.

Není tento dluh důsledkem minulosti spojeným s úvěrem na spolufinancování evropských projektů?
Když mezi sebou srovnáte kraje, tak samozřejmě všechny financovaly evropské projekty či silnice. Pokud se ale podíváte na rozdíly, jsou opravdu astronomické. Je to pochopitelně i o hospodaření krajů. Jsem ten poslední, kdo by říkal, raději nebuďme zadlužení, než abychom kofinancovali evropské dotace. Vím, že je důležité ty peníze přilákat do regionu. S penězi EU ale hospodařily všechny kraje. A když srovnáte zadlužení třeba Pardubického kraje s Olomouckým, je to velký rozdíl.

Proč tam je?
Je to o rozhodování volených zástupců, jaké projekty a za jaké peníze se uskuteční. Je to o efektivitě a výběru projektů. Je to jako na obcích. Také nemůžeme realizovat nesmyslné plány.

Voličům nabízíte, že v rámci dopravy vylepšíte provázanost integrovaného systému kraje. Co konkrétně tím myslíte?
Máme řadu inspirací ze zahraničí, kde mám možnost se hodně pohybovat. Je to větší provázanost železniční a autobusové dopravy. Vezmu paradoxní situaci u nás na Šumpersku. Jeden provozovatel provozuje železnici Desná i autobusovou dopravu. A byť to má jeden provozovatel, tak vlaky a autobusy jezdí současně. V odlehlejších regionech jsou to věci jako komunitní taxi. V zahraničí existují v málo osídlených oblastech taxi, která pořizují obce. Senioři se střídají při jejich provozování a kdokoli ho může za symbolickou cenu využít.

Toto je řešení, které byste jako kraj finančně podpořili?
Samozřejmě finančně a také tím know-how. V méně osídlených oblastech může pomoci aplikace, skrze kterou když Franta pojede do města, tak Pepa to bude vědět a bude se s ním moci svézt.

Myslíte, že lidé, kteří jsou založení tak, aby takovou aplikaci využívali, to už dnes přes Facebook či i osobní domluvu nedělají?
Jde o to, přiblížit to všem občanům. Často jezdím do Estonska a tam i senioři vše vyřizují či volí elektronicky. A vím, že i u nás, kdybychom chtěli zavést internet pro všechny zdarma, tak se na to hodně ptají senioři. Doba už je jiná. Souvisí to s naší další prioritou - zavedení vysokorychlostního internetu do všech částí regionu. Jsou na to teď evropské dotace. Je to 60 miliard pro Českou republiku určených pro lokality, kde se to komerčně nevyplatí. Navíc je to významná pomoc při podpoře zaměstnanosti. Znám opuštěné skotské ostrovy, kde ale fungují pracovníci v IT, jsou tam různá internetová úložiště či daňoví účetní, kteří pracují prostřednictvím vysokorychlostního internetu. A děti se skrze něj také vzdělávají.

V programu nabízíte zracionalizování fungování krajského úřadu. V čem konkrétně podle vás nefunguje nyní racionálně?
Jako starostové se pohybujeme na krajském úřadu, jsme v kontaktu s mnoha tamními odbory. A toto je jedna z věcí, kterou vám opravdu spousta lidí, kteří na krajském úřadu pracují, zřejmě potvrdí. Krajský úřad jako instituce nefunguje. Jde o to, že některé odbory byly účelově zrušeny, například odbor kultury.

K tomu se ještě dostaneme...
Druhá věc, vidíme velkou fluktuaci zaměstnanců - třeba v rámci odboru strategického rozvoje a dalších. Tím, že jsem velmi často v kontaktu s těmito lidmi, vím, že se opravdu neustále točí. A to nepřispívá k tomu, aby kraj úspěšně čerpal finanční prostředky. Dnes už nejsou přiděleny v rámci Regionálního operačního programu, ale centrálně. Takže čím lepší tým bude kraj mít a čím lepší projekty bude podávat, tím více získá peněz.

Proč se tam ti lidé tolik točí?
Je to samozřejmě organizací a vedením úřadu jako instituce. A také atmosférou, která tam je. Dobře z vlastní zkušenosti víme, že pokud chceme nadstandardní výkony od zaměstnanců a pokud chceme udržet ty nejlepší, musíme pro to vytvořit prostředí a podmínky. A to dle našeho názoru na krajském úřadu v současné době není. Atmosféra tam není dobrá.

Zmínil jste odbor kultury, který současné vedení krajského úřadu zrušilo a kultura je nyní začleněna pod odbor školství a památková péče zase pod oddělení stavebního úřadu. Proč to bylo podle vás účelové rozhodnutí?
Domníváme se, že to bylo účelové rozhodnutí. Pokud se týká například developerských projektů... Zmíním ten asi nejznámější - Šantovka Tower, která by měla stát v bezprostřední blízkosti historického centra Olomouce ve stejné výšce jako radnice. Byl opakovaně schválený památkáři na magistrátu, ale v rámci krajského úřadu byl vrácen. Úplně bezprecedentní je, že ke zrušení tohoto odboru došlo jen rozhodnutím ředitelky krajského úřadu. To nás vede k velkým pochybnostem a rovněž k tomu, že tento odbor byl skutečně zrušený účelově.

Účelově, aby...?
Aby se umožnil vznik Šantovka Tower a dalších developerských projektů. Dát památkovou péči pod stavební úřad je asi jako dát životní prostřední pod ministerstvo průmyslu. Rádi bychom odbor kultury obnovili.

Jaký je váš názor na Šantovka Tower?
Jsme jako Starostové ProOlomoucký kraj proti výstavbě Šantovka Tower. Domníváme, že i z hlediska ochrany památkové zóny UNESCO se jedná o bezprecedentní krok, aby v centru Olomouce stála tato budova. Olomouc je nádherné město a velmi cenné. Podobným projektem se tento ráz zničí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.