Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trám je nadějí expertů, má na rok přesně odhalit stáří staletých hradeb

  16:03aktualizováno  16:03
Je to jako archeologická detektivka. Naděje přerovských historiků se nyní upínají k trámu vsazenému do klenbového oblouku výpadové branky, která skrze někdejší opevnění spojuje historické jádro města s nábřežím Bečvy.

Pohled na klenbu výpadové branky, která skrze někdejší opevnění spojuje historické jádro Přerova s nábřežím Bečvy | foto:  Zdeněk Schenk

Klenbu tzv. fortny město opravuje. Odborníci věří, že ze vzorku původního dřeva dokážou na rok přesně zjistit, kdy bylo opevnění Přerova postaveno. Datum doposud jen odhadovali.

Archeologové se při opravách oblouku branky dostanou ke zbytkům dřevěného mechanismu, jehož pomocí předkové ovládali otevírání a zavírání mřížové brány.

Pohled do výpadové branky

„Ve výpadové brance se zachovaly dřevěné konstrukční prvky. V případě jednoho trámu, který je zasazený do kapsy a tvořil mechanismus zvedání branky, doufáme, že nebyl v průběhu novověku vyměňován. To by nám pomohlo upřesnit dataci branky,“ řekl přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Badatelům pomůže metoda zvaná dendrochronologie (datování založené na analyzování letokruhů dřeva - pozn. red.). Ze vzorku odebraného přímo v klenbovém oblouku mohou odborníci ve specializované laboratoři určit nejen rok, v němž byl poražen strom na výrobu trámu, ale zjistí i druh dřeviny, kterou předkové použili.

Právě dendrochronologie pomohla archeologům už před dvěma lety přesně datovat například vzorek dřevěného vodovodního potrubí v Lipníku nad Bečvou.

„Z archeologické dokumentace jsme věděli, že výstavba vodovodu by měla spadat do období raného novověku. Díky vzorku a rozboru v laboratoři jsme zjistili, že konkrétně kmen, ze kterého byla vyrobena nalezená trubka, byl pokácen v roce 1539,“ popsal předchozí úspěch Schenk.

Branka sloužila obráncům města k nečekanému výpadu

O přerovských hradbách se ví jen to, že vznikly na přelomu 15. a 16. století za vlády rodu Pernštejnů. Jako první získal Přerov v roce 1475 Vratislav z Pernštejna. S jeho příchodem začal Přerov, zdecimovaný husitskými válkami ve 20. letech 15. století, vzkvétat.

„S příchodem pozdní gotiky a renesance a s příchodem Pernštejnů Přerov povstal z popela jako bájný pták Fénix. Nejenže bylo obnoveno Horní náměstí, ale vznikl i pozdně gotický zámek a rovněž unikátní městské opevnění, které se řadí mezi jedny z nejcennějších městských fortifikací na střední Moravě,“ objasnil Schenk.

Výpadová branka je ulička, která vedla z jádra opevnění až na břeh řeky Bečvy a sloužila obráncům města k tomu, aby mohli v případě potřeby překvapit nepřítele nečekaným výpadem. Později ji měšťané a řemeslníci využívali coby zkratku k řece. Branka v severní části hradeb je v Přerově jediná dochovaná.

Vstupní brána do historické části Přerova bude až do 13. května uzavřena kvůli opravám. Odborné zásahy přijdou město na 82 tisíc korun. Stavební firma odstraní narušené části cihel, zdivo klenby očistí a ošetří nátěrem. V plánu je i čištění spár.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.