Archeologický nález z roku 1894, kdy v Předmostí u Přerova objevil Karel Jaroslav Maška hrob s kosterními pozůstatky dvaceti lovců mamutů, se zapsal do učebnic světové historie. Dnes jej připomíná několik naučných stezek, památník lovců či socha mamutího mláděte v životní velikosti.
Jak by měl Mamutov vypadat |
V roce 2007 ale město přišlo s nápadem vytvořit zde šestihektarový kulturně rekreační areál Mamutov, který měl být dominantou slavné lokality.
Moderně pojatý projekt počítá s modely pravěkých zvířat v životní velikosti, prehistorickými obydlími a naučnými trasami. Ty by návštěvníky seznámily s běžným životem lidí, kteří v Předmostí žili v době před 20 až 30 tisíci lety.
Součástí by měla být i rozhledna, ze které by zájemci dalekohledy mohli sledovat v okolí místa, kudy kdysi táhla stáda mamutů. Areál by navíc nabízel sportovní i relaxační vyžití.
Samotná stavba je téměř připravena, chybí „jen“ peníze
Původně město předpokládalo, že se Mamutov otevře někdy v roce 2013 či 2014. Nakonec ale výstavba ztroskotala na penězích. Náklady jsou totiž odhadovány až na čtvrt miliardy korun.
Nyní se nové vedení města k projektu vrací. „Mamutovem se koncem roku 2015 zabývala rada města. V současné době se prověřuje možnost ucházet se o dotaci společně s polským partnerským městem Ozimek. Zatím je ale vše ve stavu zjišťování. Peníze jen z městské pokladny na to nejsou, myšlenku na Mamutov ale zástupci města neopustili,“ uvedla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Možným zdrojem peněz by mohla být právě přeshraniční spolupráce s polským Ozimkem, která by umožnila získat finance z některého z dotačních programů. Na samotnou stavbu je přitom město už z dřívějška připraveno.
„V současné době jsou připraveny podklady pro územní rozhodnutí, je potřeba pouze vyřešit vlastnický vztah jednoho z pozemků, kde se ale jedná o problém spíše administrativního rázu,“ informoval vedoucí odboru stavebního úřadu a životního prostředí Pavel Juliš, který kdysi u zrodu projektu stál.
Mamutov by vrátil významnou lokalitu na výsluní
Odborníci považují projekt za možnost, jak Přerov zviditelnit a přilákat sem turisty. „Takto pojatý projekt, jak ho autoři navrhli, by pozvedl turistický ruch v celém Olomouckém kraji. Přece jen se jedná o lokalitu s celosvětovým významem, která by si zasloužila návrat na výsluní,“ míní přerovský archeolog Zdeněk Schenk.
„Kolegům z Dolních Věstonic se již podařilo uvést do života obdobnou záležitost, se kterou ale přišli mnohem později než my. Je to pavilon, který se také nachází na autentickém místě nalezišť z období mladého paleolitu. Měli ale podporu kraje a díky tomu se jim to podařilo rozjet dříve než nám,“ podotkl Schenk.
Předmostí, dnes místní část Přerova, patří spolu s Dolními Věstonicemi do všech světových archeologických učebnic. Významné naleziště v průběhu dvacátého století velmi poškodila těžba vápence a stavba panelového sídliště v osmdesátých letech.
„I dnes má ale Předmostí velký potenciál a může v budoucnu přinést zajímavé nové objevy,“ doplnil Schenk.
