Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Přerov bude učit rodiny z ghett hospodařit. Kdo uspěje, získá bydlení

  • 38
Radnice v Přerově přišla s dalším nápadem, jak pomoci lidem z tamních ghett k lepšímu životu. Pod dohledem úředníků se budou učit hospodařit. Řada rodin totiž utratí většinu peněz, jakmile je dostane. Pak ale nemá na zaplacení složenek, a někdy proto končí na ulici či v ubytovnách.

Radnice bude obyvatele sociálně vyloučených lokalit učit hospodařit s penězi v takzvaném tréninkovém bydlení. Čtyřem vytipovaným rodinám přidělí obecní byty. V nich je sociální pracovníci budou učit utrácet jen za to nejpotřebnější. Kdo uspěje, bude moci v městských bytech zůstat.

Po kontroverzním projektu zaměstnávání lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce, je to další pokus města, jak motivovat obyvatele z problémových míst ke změně života.

„Aktuálně žije v Přerově na ubytovnách šest stovek lidí. Další desítky rodin bydlí v sociálně vyloučených lokalitách a mnohé se potýkají s neschopností udržet si byt. Dostanou peníze, nakoupí si jídlo nebo oblečení - a pak zjistí, že vlastně nemají na zaplacení nájmu, elektřiny nebo třeba vody. Proto je potřeba dát jim v tomto ohledu jakousi školu života,“ řekl náměstek primátora Tomáš Navrátil.

Čtyři rodiny se na rok přestěhují do obecních bytů. Tam budou pod dohledem muset žít tak, aby na konci měsíce nebyly v minusu.

„Nebudeme jim zasahovat do běžného osobního života, ale určený pracovník je bude učit hospodařit. Jednou týdně je navštíví, jinak budou docházet na úřad,“ popsala vedoucí odboru školství a sociálních věcí magistrátu Romana Pospíšilová.

Kdo prokáže dobré hospodaření, bude moci v bytě zůstat

Rodiny, které uspějí, budou moci i po roce dál žít v obecních bytech. „Lidé, kteří v tréninkovém bydlení ‚propadnou‘, se budou muset vrátit tam, odkud přišli. Na ubytovnu, do azylového domu či k rodině,“ doplnila mluvčí radnice Lenka Chalupová.

Za úspěch bude radnice považovat, když v projektu uspějí aspoň dvě rodiny ze čtyř.

„Stoprocentní úspěšnost nelze očekávat,“ míní Pospíšilová.

Na to, že ne vždy má nový projekt takový ohlas, jaký by si přála, přišla radnice už loni. Když dlouhodobě nezaměstnaným nabídla práci v technických službách, členové výběrové komise vyslechli řadu výmluv, proč oslovení lidé pracovat nemohou (více čtěte zde). Kdyby totiž uchazeči práci odmítli bezdůvodně, úřad práce by je vyřadil z evidence a přišli by o podstatnou část dávek.

Program míst pro dlouhodobě nezaměstnané sklidil i kritiku

Server Romea.cz ale upozornil na to, že radnice možná jen dělá populistické gesto.

„Podle přerovského úhlu pohledu je třeba dlouhodobě nezaměstnané k práci přinutit. Musí vzít jakoukoli práci, jinak zneužívají sociální dávky,“ napsal server, který pro srovnání citoval z průzkumu vládní Agentury pro sociální začleňování.

„Dlouhodobě nezaměstnaní - rozhodně nikoli všichni - nezneužívají sociální dávky a nevyhýbají se práci, nýbrž se prostě snaží uživit rodinu, přežít alespoň na nějaké elementární úrovni. Nechtějí vcelku logicky přijmout jakoukoli práci, když by to mohlo znamenat výrazné snížení příjmu. Neseženou práci, která by je slušně uživila, jsou zadlužení, jsou v pasti...“ uvádí.

Problém totiž často je, že nezaměstnaní jsou zadlužení a srážka ze mzdy by je připravila o podstatnou část peněz.

Tréninkové bydlení ale neziskové organizace vítají. Podle regionálních zástupců Člověka v tísni myšlenka odpovídá nejnovějším trendům sociální práce.

„Bydlení je základ. Pokud má rodina dobré zázemí, může se stabilizovat, dá se s ní pak pracovat na dalších tématech. Pokud bydlí v provizoriu, ve velmi drahém nájmu, nebo na ubytovně, kde to není ideální, neřeší zaměstnání nebo to, zda děti chodí do školy a školky. To všechno jde stranou,“ vysvětlila ředitelka olomoucké pobočky Člověka v tísni Kateřina Dobrozemská.