„Když pracuji, mám křeč v levé ruce.“ „Musel bych dojíždět a o půl čtvrté ráno rozhodně vstávat nebudu, jsem otcem pěti děcek.“ „Mám ruku tak slabou, že v ní neudržím ani lžičku.“ „Mám alergii na píchnutí vosy, takže nemohu dělat venku.“ „Jsem neplavec - to říkám kvůli tomu úklidu u Bečvy.“
Může se hoditNajděte si práci, která Vás bude bavit. Vybírejte z aktuálních volných pracovních pozic na jobDNES.cz. Dejte o sobě vědět. Vytvořte si profesionální CV zdarma. |
Takové a mnoho dalších výmluv slyšeli v Přerově během výběrového řízení v rámci nového projektu pro dlouhodobě nezaměstnané. Vybrat prvních dvanáct lidí byl nakonec nečekaně náročný úkol a to přesto, že si před pár dny přerovský úřad práce pozval hned šedesát adeptů.
„Dostavilo se jich pětačtyřicet, a bez pár výjimek skoro všichni měli bolavá záda, ruce, nohy nebo ledviny. Více než jako výběrové řízení to vypadalo spíše jako v ordinaci neurologa a ortopeda,“ popsala situaci mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.
Někteří z účastníků řízení měli dokonce potřebu výběrové komisi názorně ukázat, kde všude jim bolest vystřeluje, jiní jen lakonicky oznámili, že si seženou potvrzení lékaře.
„Hledáme pracovníky, kteří budou uklízet Přerov, čistit břehy Bečvy a vykonávat další pomocné práce,“ shrnul autor projektu a přerovský manažer prevence kriminality a radní Jiří Kohout.
„Nabízíme sice minimální mzdu, ale na druhou stranu možnost profesního růstu. Kdo se osvědčí, nemusí skončit po půl roce, ale bude mít šanci dostat se třeba výš a získat další pracovní smlouvu v technických službách nebo v jiných firmách,“ dodal.
Rekordman je už 7 344 dnů bez práce
Město chce nabídnout práci těm lidem, kteří by u běžných zaměstnavatelů pohořeli, a tím je vrátit na trh práce. Ukázalo se ale, že to nebude tak snadné.
„Připadal jsem si při výběrovém řízení spíše jako posudkový lékař. Slyšel jsem desítky důvodů, proč pozvaní nezaměstnaní nemohou od října začít pracovat, a to od pondělí do pátku od šesti ráno do půl třetí odpoledne,“ poznamenal Kohout.
Členové výběrové komise tak slyšeli kromě už zmíněných třeba také podobné důvody, proč je nástup do práce problém:
„Mám bolavá záda, střílí mi to až pod lopatku.“ „Rozvádím se s manželkou, takže teď do práce nemůžu, ale možná bych to příští rok zkusil.“ „Když dlužím milion, kolik mi z výplaty zůstane?“
Osloveni přitom byli jen ti dlouhodobě nezaměstnaní, kteří předtím v žádosti o práci neuvedli žádné zdravotní omezení.
„Někteří jsou v evidenci až dvacet let, jeden z rekordmanů je bez práce 7 344 dnů,“ doplnila Jana Psotková z Úřadu práce Přerov.
Část lidí nakonec na nabídku kývla, i když nadšená z práce není
Komise nakonec získala příslib od dvanácti nezaměstnaných. „Někteří z nich ale na nabídku kývli jen velmi neochotně, zřejmě pouze proto, aby nebyli na půl roku sankčně vyřazeni z úřadu práce, protože když práci odmítnou a nemají vážný důvod, čeká je nepříjemnost,“ řekl jednatel Technických služeb města Přerova Bohumír Střelec.
Samotného jej zajímá, kolik lidí ve skutečnosti 1. října nastoupí a kolik z nich práci vydrží až do konce dubna, jak je naplánováno.
Letos nastartovaný projekt, na kterém se spolu s městem podílí i několik dalších organizací, postupně nabídne práci až 300 lidem z nejspodnějších pater pracovního trhu (více o něm čtěte zde).
„Chceme je tímto vyvést z kruhu chudoby, ve které se točí už několik generací. Jde o lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a zcela závislí na finanční podpoře státu,“ přiblížil Kohout. Mnoho z nich má ale o práci značně nereálné představy.
„Většina z nich má základní vzdělání, ale mají představu, že jim nabídneme tolik, jako třeba odborníkovi středoškolákovi. Upozorněni byli i na to, že do práce nemohou chodit opilí. Někteří byli evidentně pod vlivem už na informativní schůzce,“ vzpomněl Kohout.
Radnice: Být bez práce je trend, chceme ho nabourat
Výběrová řízení budou pokračovat a město osloví další adepty. Přerovsko má nyní osmiprocentní nezaměstnanost, tedy nejvyšší v celém Olomouckém kraji.
„Podíl lidí, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, činí v okrese Přerov více než polovinu,“ informoval analytik úřadu práce Jaroslav Mikšaník.
„Je třeba si jasně říci, že dlouhodobá nezaměstnanost v Přerově má souvislost s existencí sociálně vyloučených lokalit a početnou skupinou téměř 4,5 tisíce Romů. Při odhadované míře jejich nezaměstnanosti, která je přes 90 procent, nám vychází podstata trvale zvýšené míry nezaměstnanosti na území města,“ nastínil před časem Kohout a poukázal na to, že tento stav má i jiné příčiny než prostý nedostatek pracovních míst.
Podle něj jde často o vědomě udržovanou nezaměstnanost (podrobnosti zde) a první kolo výběrového řízení mu nyní dalo za pravdu.
„Bohužel, pro některé lidi se nezaměstnanost stala životním stylem, a právě tento trend chceme nabourat,“ uzavřel.
