Situací se přerovští zastupitelé zabývali již před prázdninami, kdy deklarovali, že za pozemky nedají více než 1,1 milionu korun, tedy tolik, kolik je cena v místě a čase obvyklá. Společnost MJM přitom za parcely o rozloze 1 100 metrů čtverečních, které leží v blízkosti jejich provozovny v Dluhonské ulici, požaduje částku tři a půl milionu korun.
„Společnost MJM, která vlastní pozemky, jež je potřeba vykoupit, požaduje pro nás nepřijatelnou částku tři a půl milionu korun. Teď je v jednání jedna z možností, aby byla silnice překlasifikována na první třídu, čímž by se stavba stala veřejně prospěšnou a bylo by možné vyvlastnění pozemků,“ popsal za město náměstek přerovského primátora Pavel Košutek.
Město přitom spoléhá na prezidentem nedávno podepsanou novelu zákona, která jednoznačně definuje, že dopravní stavby jsou veřejně prospěšnými stavbami.
„Tím otevírá zrychlení procesu nabytí vlastnických práv proti vůli vlastníků,“ doplnil primátor Vladimír Puchalský.
„V takovém případě se budou pozemky vykupovat za cenu v čase a místě obvyklou podle znaleckého posudku,“ uvedl Košutek.
Firma: Jde nám o zabezpečení provozu areálu po dobu stavby
Společnost MJM Litovel ale tvrdí, že od června, kdy o věci rozhodovali přerovští zastupitelé, žádné jednání s městem ani Olomouckým krajem, který je hlavním investorem stavby, neproběhlo.
„Ze strany investora ani města Přerov nikdo nereagoval na doručené návrhy. Žádné jednání se od té doby neuskutečnilo, o žádné další jednání nebyl klient ani požádán,“ řekla právní zástupkyně společnosti MJM Litovel Dana Holcman.
Již dříve také popsala, proč její klient požaduje cenu tři a půl milionu korun.
„Nemohu souhlasit s tím, že by požadovaná cena pozemků převyšovala trojnásobek ceny obvyklé, když cena požadovaná společností MJM Litovel a.s. je 2 200 korun za metr čtvereční a cena stanovená znaleckým posudkem je 985 korun. MJM Litovel by v případě dohody o ceně nepožadovala ničeho dalšího z titulu ušlého zisku, tedy náhrady škody,“ odpověděla na dotaz MF DNES.
Pro společnost je podle ní totiž prioritou zabezpečení provozu areálu po dobu výstavby.
„Podnikání v provozu v Dluhonské ulici je zaměřeno výhradně na prodej a služby v oblasti zemědělství, přičemž největší návozy, naskladňování a prodej zboží probíhají v období jara, léta a podzimu čili právě v období plánované výstavby. Současně je plánované zkrácení do železniční vlečky ve vlastnictví MJM Litovel, což společnost pociťuje rovněž jako újmu,“ uvedla před časem Holcman.
Křižovatka má vyřešit komplikované křížení rušných ulic
Připravovanou změnu komunikace na vyšší třídu jen proto, aby to napomohlo případnému vyvlastnění pozemků, vnímá její klient jako jednání, které by v právním státě nemělo mít v zákoně žádnou oporu.
„Proti uvedenému postupu využije všech zákonných prostředků,“ podotkla.
Plánovaný kruhový objezd má vyřešit komplikovanou dopravní situaci v křížení přerovských ulic Polní, Dluhonská a Tržní. Investorem stavby křižovatky je sice v současné době Olomoucký kraj, ale Přerov se musí postarat o chodníky a cyklostezky, které budou její součástí. Právě kvůli nim zmíněné pozemky vykupuje.
Na okružní křižovatku tří ulic přitom čekají Přerované dlouhá léta. Kvůli velkému provozu je zde problém dostat se z vedlejší cesty nebo případně na některou z vedlejších silnic v protisměru odbočit. V rámci plánovaného dálničního sjezdu navíc ŘSD plánuje rozšířit Polní ulici na čtyřproudovou silnici, kde už nebude možnost odbočit přes protisměrné jízdní pruhy, které budou odděleny svodidlem.
„Okružní křižovatka by ale tento dopravní problém vyřešila,“ vysvětlila mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová.
