"Bude to poprvé, co budeme mít takový památník obětem povstání v našem vlastnictví na území jiného města," řekl mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal. Připomněl, že Přerov byl na sklonku války prvním městem v českých zemích, jehož obyvatelé se postavili společně na odpor. Známější Pražské povstání přišlo až 5. května.
Roznětkou pro zmobilizování odporu Přerovanů byla 1. května 1945 nepodložená zpráva, že Němci kapitulovali. Informace se rozšířila po městě a obyvatelé začali vyvěšovat československé vlajky. Kromě toho se někteří pustili do staveb barikád a snažili se odzbrojovat německé vojáky a policisty.
Největší boje se odehrály na nádraží, kde se povstalci zmocnili několika německých vojenských vlaků. Fašisté ale postupně Přerov znova dostali pod svou kontrolu.
"A povstání odneslo mimo jiné i těch jedenadvacet lidí, které 2. května v Olomouci popravili," popsal Přidal. Zhruba tři roky byla těla popravených pohřbená v přerovském městském parku v Michalově. "Poté byla exhumována a převezena na zdejší starý městský hřbitov," doplnil Přidal.
K velkému významu, jaký pro historii Přerova povstání má, přihlíželi při svém rozhodování o dalším osudu pomníku i olomoučtí radní. "Protože se jedná o pomník popraveným obyvatelům Přerova, a koná se u něj každoročně při květnových oslavách pietní akt s kladením věnců, rozhodli jsme se žádosti Přerovských vyjít vstříc," potvrdil náměstek olomouckého primátora Martin Major.
Památník je také nemovitou kulturní památkou. "O toto místo jsme se zajímali na podnět zdejší pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu," vysvětlil mluvčí přerovské radnice Přidal.
