Přelomový projekt se dotkne tří stovek adeptů, kteří se nacházejí v nejspodnějších patrech nezaměstnanosti a jsou dlouhodobě závislí na penězích od státu.
Pokud této šance nevyužijí a práci odmítnou, čeká je sankce v podobě krácení dávek. V opačném případě, když se osvědčí, je čeká profesní růst. Projekt chce Přerov spustit už na podzim.
„Dostanou nyní práci, kterou zvládnou bez vzdělání i bez kvalifikace,“ říká přerovský radní a manažer prevence kriminality Jiří Kohout, který projekt nastartoval.
Připouští, že se toto opatření dotkne z velké části i přerovských Romů, z nichž je bez zaměstnání více než devadesát procent.
Vysoká nezaměstnanost souvisí s Romy, říká radní
Podle Kohouta má nezaměstnanost, která je v Přerově nejvyšší v celém Olomouckém kraji, i jiné příčiny než jen prostý nedostatek pracovních míst.
„Je třeba si jasně říci, že dlouhodobá nezaměstnanost v Přerově má souvislost s existencí sociálně vyloučených lokalit a početnou, téměř čtyř a půl tisícovou skupinou Romů. Při odhadované míře jejich nezaměstnanosti, která činí více než 90 procent, nám vychází podstata trvale zvýšené míry nezaměstnanosti na území Přerova. Z mého pohledu jde často o vědomě udržovanou nezaměstnanost, o projev vědomého jednání,“ míní Kohout.
Nový projekt si posvítí právě na osoby, které se práci snaží vyhýbat a spoléhají přitom na štědrou sociální podporu státu.
„Bohužel, pro některé lidi se nezaměstnanost stala životním stylem, a právě tento trend chceme nabourat. Pokud se člověk ocitne bez práce, měl by mít záchrannou síť, kterou mu stát na určitou dobu poskytne. Není ale možné pomoc zneužívat celé roky,“ dodal radní.
I když jde často o Romy, nemá projekt rasový podtext
Zároveň upozornil, že ačkoliv řada zúčastněných budou Romové, projekt nemá rasový podtext. „Hlavním kritériem bude délka pobytu v evidenci úřadu práce,“ zdůraznil Kohout.
Přerov do své nové aktivity zapojí i úřad práce a další státní instituce.
„V následujících týdnech vytvoříme novou organizační strukturu, která v Přerově zvládne organizovat veřejně prospěšné práce. Po dohodě s Povodím Moravy budou nezaměstnaní například uklízet břehy Bečvy nebo vykonávat jinou práci, kterou zvládnou bez jakéhokoliv vzdělání,“ vysvětlil Kohout.
Autoři projektu si uvědomují, že nejprve bude nutné, aby nezaměstnaní získali pracovní návyky, které mnohým z nich chybí.
„Město se na druhou stranu dočká lépe upraveného a uklizeného veřejného prostoru,“ podotkla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Prvních šest měsíců čekají účastníky projektu nekvalifikovaná místa, která bez potíží zvládnou.
„Ti, kteří vydrží a osvědčí se, budou přesunuti do druhé, vyšší skupiny. Postupně mohou přejít z nekvalifikované práce na odbornější, kde jim bude umožněno třeba obsluhovat jednoduché stroje,“ objasnil Jiří Kohout.
Později mohou podle jeho slov najít uplatnění například v technických službách nebo v normálním pracovním poměru.
„A když se budou snažit, budou mít možnost růst platově i společensky. Město jim vytvoří jakousi pracovní historii a bude garantovat jejich pracovní morálku,“ dodal.
Počítá se i s tím, že někteří dlouhodobě nezaměstnaní si práci neudrží. „Potom je čeká nemilé překvapení, protože budou sankčně vyřazeni z pracovního úřadu a přijdou o část dávek. A na to si chci osobně dohlédnout. Není ale možné dále přihlížet tomu, že určití lidé žijí třeba dvacet let z dávek, aniž by se snažili hledat práci,“ zdůraznil Kohout.
Radní počítá i s výhrůžkami. Spoléhá na policii
Připraven je i na tlak ze strany lidí, kterým se sáhne na peníze, na něž byli bez práce až dosud zvyklí.
„Jednal jsem v této věci už i s policií, která s námi aktivně spolupracuje. Pokud dojde k zastrašování a výhrůžkám, budou nám policisté nápomocni. Zrovna tak budou tito lidé pod větším drobnohledem, aby si chybějící peníze neopatřovali nekalým způsobem,“ řekl přerovský manažer prevence kriminality.
Upozornil, že celý projekt je koncipován v souladu se zákony a zároveň i vládní koncepcí prevence kriminality.
„Určitě budeme ze začátku čelit i kritice, ale doufám, až se projekt utřepe, že půjdou vidět i jeho dobré výsledky,“ je přesvědčený Kohout.
Přerovsko má v současné době osmiprocentní nezaměstnanost, tedy nejvyšší v celém Olomouckém kraji. Zároveň má i největší podíl osob, které jsou bez práce dlouhodobě.
„Podíl lidí, kteří jsou bez práce déle než dvanáct měsíců, činí v okrese Přerov 55 procent,“ informoval analytik úřadu práce Jaroslav Mikšaník.
Množství nezaměstnaných, kteří jsou bez práce déle než dva roky, je na Přerovsku rekordní i ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Zatímco průměr činí třicet procent, v okrese Přerov je to až 37 procent.
