Co se skrývá za obratem, který radní se zástupci školy ani předem neprojednali, se mimo jiné snaží odhalit bývalí absolventi školy. Pod petici, v níž požadují navrácení primy, nasbírali v Přerově už přes 1 300 podpisů.
„Podepsaly ji mimo jiné stovky bývalých studentů. Nevidíme žádný relevantní důvod pro to, aby rada Olomouckého kraje tímto způsobem rozhodla. Nikdo zatím nenabídl odpověď, kterou bychom mohli považovat za důvodnou,“ řekl Václav Havlík, absolvent gymnázia a nynější student Právnické fakulty a Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze.
O tom, že příští osmiletý cyklus gymnázium neotevře, se škola dozvěděla pouhé dva dny před oznámením kritérií pro přijímačky. Měla tak nulový prostor reagovat.
„V této oblasti pracuji už deset let a za celou dobu si nepamatuji, že by se někde na poslední chvíli vzala třída, aniž by to někdo se školou projednal. Tento postup byl nestandardní a vůči naší škole velmi necitlivý,“ říká ředitelka Romana Studýnková.
Pro školu byla celá situace o to víc nepříjemná, že už rozjížděla kurzy, které měly zájemce připravit na přijímací zkoušky. Zklamaní tak odcházeli hlavně rodiče potenciálních budoucích studentů.
Krajští radní třídu škole vzali, u konkurence otevřeli novou
Pro přesun třídy primánů z této školy na Gymnázium Jakuba Škody hlasovali jednomyslně všichni radní Olomouckého kraje. Mezi nimi i Petr Vrána, jenž „sedí“ také v přerovské radě.
„Mým zájmem nebylo zrušit třídu na Gymnáziu Jana Blahoslava, ale otevřít novou třídu na Gymnáziu Jakuba Škody. Abychom umožnili přerovským dětem vzdělávat se na elitním ústavu, který je standardně a dlouhodobě hodnocen jako jeden z nejlepších v republice,“ řekl Vrána později na krajském zastupitelstvu, kde museli radní své rozhodnutí vysvětlovat.
Svůj hlas pro Gymnázium Jakuba Škody Vrána obhajuje „ratingem“, tedy jakýmsi hodnocením školy. Argumentuje tím, že gymnázium se umisťuje na předních příčkách programu ministerstva školství Excelence, který hodnotí střední školy podle výsledků v soutěžích.
Zastánci Gymnázia Jana Blahoslava ovšem upozorňují, že radní srovnává nesrovnatelné - celkové hodnocení jejich školy totiž snižuje fakt, že gymnázium je spojeno se střední pedagogickou školou, jejíž odborně zaměření studenti nemohou gymnaziánům konkurovat.
Obě gymnázia podle nich navíc nejde relevantně porovnávat už jen proto, že je každé jinak zaměřené. Zatímco Gymnázium Jakuba Škody je spíše všeobecné, Gymnázium Jana Blahoslava cílí na zvýšenou jazykovou přípravu.
Jednali hodně nefér, pokárala radní senátorka Seitlová
Krajští zastupitelé nakonec přiměli radní, aby se Gymnáziu Jana Blahoslava omluvili.
„Postup, který zvolili, byl naprosto nevhodný. Skoro působí dojmem, že mohl být záměrný. Vůči rodičům dětí a také zaměstnancům školy to bylo hodně nefér,“ míní přerovská senátorka Jitka Seitlová, která je zároveň členkou krajského zastupitelstva.
Omluva gymnáziu příští osmiletý cyklus nevrátí. Vedení školy teď bojuje alespoň za to, aby se mu primu podařilo znovu otevřít od dalšího školního roku. Kraj to nevylučuje, zástupci radních budou jednat s ředitelkou Studýnkovou o variantách řešení.
„Hledáme cesty. Možnost, že se tam prima vrátí, je pořád ještě otevřená,“ sdělil náměstek hejtmana Ladislav Hynek. Podle něj se kraj nechystá na žádnou redukci, ale zároveň ani posilování víceletých gymnázií, drží se pouze již dříve schváleného dlouhodobého záměru. Ten doporučuje zajistit třídy na víceletých gymnáziích pro pět až deset procent dětí daného věku.
„Nemůžeme tam nechat nastoupit třicet procent žáků, protože ti pak chybí v učebních a technických oborech,“ uvedl Hynek.
Tahanice kolem primy na gymnáziích není jediným kontroverzním krokem kraje, který se dotýká Přerova. Už na začátku roku vyplynulo na povrch také to, že po čtvrtstoletí končí ve městě pobočka hranické střední zdravotnické školy (psali jsme zde).
„Mám pocit, že se s Přerovem spekuluje. Tyto kroky nesvědčí tomu, aby se město rozvíjelo tak, jak bychom si přáli. Ubývá obyvatel a ubývat bude i studentů. To je pro Přerov velká škoda,“ upozornila Seitlová.
