Je to jako kvízová otázka: přestavbu mostů v Komenského ulici u restaurace Bristol a na Masarykově třídě v rámci stamilionových protipovodňových opatření zaplatí: za a) Magistrát města Olomouce a Olomoucký kraj, za b) Povodí Moravy skrze dotaci.
Jaká je správná odpověď, není jasné. Jistota je teď jen jedna. Práce podle Povodí Moravy začnou později, než původně plánovalo. Původní letošní termín totiž padl.
Vše souvisí s nastavením podmínek pro udělení klíčové dotace, na starosti je má ministerstvo zemědělství. Dokud nebudou hotové, nikdo neví, kolik peněz do ochrany Olomouce před povodněmi skrze dotaci ze státního rozpočtu přesně půjde.
Pokud jich ale bude méně, než je potřeba, je pravděpodobné, že proměnu mostů zaplatí právě jejich vlastníci. U mostu na Masarykově třídě jde o olomoucký magistrát, most u Bristolu patří Olomouckému kraji. Oběma nyní nezbývá nic jiného než čekat.
Současný a budoucí pohled na koryto řeky Moravy u mostu na Masarykově třídě.
Předběžně Povodí Moravy počítá s tím, že zabezpečení centra Olomouce proti velké vodě vyjde zhruba na 880 milionů korun. Město za ně získá především širší koryto řeky s takzvanými náplavkami a také dva nové mosty.
Kolik peněz Povodí získá, zatím ministerstva stále řeší
Stát budou na Masarykově třídě a v Komenského ulici na místě těch současných. Při případné povodni ovšem pod nimi voda bezpečně a rychle odteče z města. Stávající mosty totiž fungují v korytě Moravy spíš jako špunty, přes které se povodeň převalí do okolních ulic.
Jak se změní koryto Moravy |
Peníze na protipovodňová opatření doputují z ministerstva zemědělství, podmínky pro dotaci nyní v rámci programu prevence před povodněmi ladí s ministerstvem financí. Kolik peněz tak Olomouc získá, není zatím vůbec jasné.
"Objem finančních prostředků bude znám po schválení dokumentace programu. Předpokládá se, že financování bude vyžadovat i zapojení zdrojů mimo státní rozpočet. Například finanční prostředky od obcí a jejich sdružení či krajů," shrnul Hynek Jordán, mluvčí ministerstva zemědělství. Pokud jeho slova budou platit i pro olomoucké mosty, budou muset kraj i město do jejich přestavby vložit své peníze.
"Pokud poskytnutá dotace nepokryje celkové náklady navrženého opatření, musí náklady na nezbytné investice - například mosty či přeložky inženýrských sítí - hradit ten, v jehož prospěch se protipovodňová ochrana buduje. To jest město, obec, případně kraj. Povodí Moravy na to nemá vlastní prostředky," potvrzuje Lenka Urbánková z útvaru vnějších vztahů a marketingu na Povodí Moravy.
Možnost, že by Olomoucký kraj sám platil celou přestavbu mostu u Bristolu, však hejtman Jiří Rozbořil odmítá. Má za to, že se v rámci dotace musí i s touto položkou počítat. Samotným jednáním o případném příspěvku na nový most z rozpočtu kraje se však Rozbořil nebrání.
"Aby byl investorem kraj, to není možné, nemáme v plánu opravu mostu. Je to v rámci protipovodňových opatření, měly by zde tedy být vyčleněny prostředky i na tyto vyvolané investice," je přesvědčený Rozbořil.
Hlavně ať protipovodňová opatření stojí, zní z kraje i města
Variantu, že Povodí Moravy bude ovšem část peněz na nový most chybět, už ale zcela nevylučuje. Pokud taková situace nastane, je podle něj na tahu právě Povodí Moravy, které musí s krajem zahájit jednání.
"Postavíme se k tomu tak, že rozhodně nechceme zabít protipovodňová opatření. Ba naopak," upozorňuje Rozbořil. Jakýkoli výsledek možných jednání nechce předem odhadovat. Rozhodující bude, o jak vysoký příspěvek si případně Povodí Moravy řekne.
Olomoucký primátor Martin Novotný dodává, že v tuto chvíli jsou při čekání na podmínky ministerstva zemědělství otevřeny obě možnosti. Jak ta, že se město bude na stavbě nového mostu na Masarykově třídě podílet anebo ho zaplatí, tak i ta, že na jeho vybudování bude stačit dotace od státu.
"Přispějeme, když to bude nezbytné, jakákoliv jiná varianta by nás samozřejmě potěšila. Rozhodující je však především to, aby se skutečností stala protipovodňová opatření," uzavírá primátor.
