Národní park Jeseníky.

Národní park Jeseníky. | foto: Koláž - iDNES.cz, ČTK

Prestiž, nebo kůrovec? Pro a proti národnímu parku v Jeseníkách

  • 7
V Jeseníkách se o vznik národního parku bojuje dva roky. Petici pro vytvoření páté "perly České republiky" podepsalo přes 15 tisíc lidí, od národního parku si slibují lepší ochranu přírody a prestiž. Z druhé strany se ale ozývají některé obce a společnosti, které se bojí přísných pravidel, vyhubení kamzíka a náletu kůrovce.

Jaká jsou pro a proti vzniku národního parku v Jeseníkách? Redakce iDNES.cz sesbírala základní argumenty.

Proč by měl park vzniknout?

Prestiž a známost území - Národní park Jeseníky by byl prestižní značkou pro region. O lokalitě by se vědělo i v zahraničí. "Region Jeseníků je zanedbaný a odlehlý, ale zaslouží si podstatně větší pozornost jak z hlediska propagace cestovního ruchu ekologicky čistou formou, tak rozvoje zaměstnanosti. Národní park není všelék, ale jedinečná příležitost, která může dostat region na mezinárodní úroveň," argumentuje zástupce petičního výboru za NP Jeseníky Ondřej Bačík.

Lepší ochrana přírody - Stávající Chráněná krajinná oblast je podle odborníků výjimečná a plní veškeré přírodovědecké předpoklady pro vyhlášení národního parku. Rostou a žijí v něm endemické druhy, které lidé nenajdou nikde jinde na světě. "Roste zde lipnice jesenická, zvonek jesenický, jitrocel tmavý sudetský, hvozdík kartouzek sudetský. Máme zde významného motýla okáče horského sudetského," jmenoval příklady Jan Halfar z CHKO Jeseníky. Dodal, že vyhlášení parku by podle něj pomohlo péči o lesní nebo nelesní ekosystémy.

Národní park Jeseníky

Národní park by se rozkládal na území o velikosti asi 150 kilometrů čtverečních, současná Správa CHKO přitom zabírá 740 kilometrů čtverečních.
Park by se rozkládal v neobydleném území horské centrální části Hrubého Jeseníku. Vést má od Obřích skal přes masiv Šeráku a Keprníku včetně Červené Hory, vyhýbá se prostoru Červenohorského sedla, aby chaty a lanovky nebyly součástí. Dále povede na Jezerníky, Praděd, odtud po silnici vedoucí od Bělé pod Pradědem po hranici Karlovy Studánky. Od Národní přírodní rezervace Praděd západně do masivu Mravenečníku, kde se hranice vyhýbá přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně. Na jih povede okolo Kočičích skal až ke Skřítku.

Rozvoj turistického ruchu a zázemí pro návštěvníky - Status národního parku by Jeseníkům dělal reklamu a přilákal do oblasti turisty i mimo sezónu. Příliv peněz ze státu a z Evropské unie by navíc zajistil opravu stezek, zajištění informačních tabulí, vznik muzeí přírody a podobně. "Jsme uživatelé přírodních krás a hor. Máme dobré zkušenosti se vznikem národního parku v Krkonoších, kde se všechno lepší a opravují se cesty. Národní park musí být turistům přístupný a vstup do něj nesmí být nijak plošně omezován. Pak bude mít oblast vyšší vážnost, lepší infrastrukturu a vybavenost, zázemí," míní Jaroslav Venzara z olomouckého Klubu českých turistů.

Dodal, že například cesta z Keprníku na Šerák by si zasloužila opravit. Nyní na to však peníze nejsou. "Za 41 let existence CHKO Jeseníky nedošlo k vybudování žádného reprezentativního muzea o přírodě a krajině Jeseníků," doplnil Bačík.

Rozvoj regionu a oblasti - Národní park může pomoci zejména regionům v odlehlejších oblastech. "Taková známka pomůže oblastem, které jsou situovány do odlehlejších míst. Pomůže jejich rozvoji prostřednictvím ekologicky šetrné turistiky. V parku pracuje tým profesionálů, kteří pořádají přednášky, zajišťují průvodcovské služby. Zvýší se počet strážců přírody a zlepší se stezky i péče o území," míní za příznivce parku v Jeseníkách Bačík.

Příliv peněz a podpora zaměstnanosti - Dalším důležitým argumentem, proč by měl park v Jeseníkách vzniknout, je příliv peněz do regionu a přímá i nepřímá podpora zaměstnanosti. "Tím, že jsou národní parky mezinárodně uznávané instituce, mají významné finanční možnosti. Pomáhají tak místnímu ekonomickému rozvoji. Vypisuje se tedy celá řada výběrových řízení, kam se mohou přihlásit místní firmy. Vypisují se minitendry, přicházejí živnostníci, je to nepřímá podpora zaměstnanosti," uvádí Bačík.

Správa parku je navíc významnou státní institucí, která vytváří nová pracovní místa. "Zaměstnává mnohonásobně více lidí, než Správa chráněné krajinné oblasti. Jen pro příklad Národní park Krkonoše zaměstnává asi 330 lidí a většina z nich jsou lidé do terénu a na práci s veřejností. Zatímco CHKO Jeseníky jen 17, ty rozdíly jsou propastné," uzavřel za podporovatel parku Bačík.

Mapa navrženého umístění a hranice Národního parku Jeseníky, který má zabrat zhruba čtvrtinu stávající chráněné krajinné oblasti.
Schematická mapka navrženého umístění a hranice Národního parku Jeseníky, který má zabrat zhruba čtvrtinu stávající chráněné krajinné oblasti.

Navržené umístění a hranice Národního parku, který má zabrat čtvrtinu stávající CHKO.

Proč by měly Jeseníky zůstat CHKO?

Žijí tam kamzíci - V oblasti žije slušná populace kamzíků horských. Tato zvířata sem přirozeně nepatří, člověk je tu uměle vysadil. Hory ale zdobí. Petici za záchranu populace kamzíka horského podepsalo už přes 25 tisíc lidí. Pokud by totiž v Jeseníkách národní park vznikl, populace kamzíků by se musela ztenčit, tedy z velké části vystřílet.

Co na to ministerstvo?

Do Jeseníků se kvůli debatám o národním parku vydal i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Pokud se jednotlivé strany na vzniku parku dohodnou, bude to záležitost několika let, odhaduje ministerstvo.
"I v případě kladného názoru vedení ministerstva životního prostředí na vznik národního parku a hladkého průběhu přípravy, půjde o dlouhodobý proces v řádu měsíců až let," potvrdila mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.
Ministerstvo zatím vyhlášení národního parku nepřipravuje. "Nyní shromažďujeme pouze odborné podklady, které umožní stanovit, zda a v jaké podobě v daném území může být v budoucnu navržen národní park. V případě, že vedení ministerstva zařadí vyhlášení Národního parku Jeseníky mezi úkoly rezortu, začneme připravovat podklady (návrh zonace, plánu péče, nebo zákona) a předjednávání se zástupci regionu," dodala Jendeková.

"Účelové argumenty, že kamzík ničí jesenickou přírodu a ohrožuje vzácné květiny, se nám daří vyvracet. Kamzík se v Jeseníkách pohybuje už sto let a kytky tu pořád jsou," ohrazuje se organizátor petice za zachování kamzíků Zdeněk Pavlíček. (Více o petici za záchranu kamzíků čtěte zde)

Kůrovec a hospodaření - Podle lesníků tvoří Jeseníky kulturní lesní porost tvořený převážně smrčinami, a ne přírodní pralesy s přirozeným vývojem. O lesní porosty se tu starají Lesy České republiky, převážná část lesů se dá označit za les hospodářský. "Návrh vůbec nezohledňuje současný stav lesních porostů, protože park zahrnuje rozsáhlou výměru kulturních smrčin. V případě, že se park ponechá samovolnému vývoji, jsou ty smrčiny extrémně ohroženy kůrovcovou kalamitou. Pokud se navíc porosty rozpadnou, hrozí rozsáhlejší sesuvy půdy a narůstá tu riziko povodní," varoval ředitel Krajského ředitelství Lesů české republiky Šumperk Pavel Indra.

"Žijeme tu z cestovního ruchu, nemůžeme si dovolit žádné experimenty a další kůrovcovou kalamitu," vzkázal starosta obce Malá Morávka Ondřej Holub.

Stát na to nebude mít peníze - Pokud se Jeseníky stanou českým národním parkem, bude to zemi něco stát. Česká republika se přitom dosud nevzpamatovala z ekonomické krize, může si tedy financování dalšího národního parku dovolit? "V dnešní době CHKO Jeseníky funguje dobře za podstatně menší peníze, než by spotřeboval národní park a nevím, jestli stát je v takové situaci, aby si mohl dovolovat národní park se všemi úředníky a veškerým aparátem," míní starosta Holub.

"V současné době lesnickou činnost z devadesáti procent hradí lesy České republiky. Ze zisků firmy podporujeme celospolečenské funkce lesa jako osvětu, turistiku a vzdělávání," dodal Indra.

Stávající ochrana je dostatečná - Podle odpůrců národního parku stačí mít Jeseníky jako chráněnou krajinnou oblast, protože už tak tam platí vysoké stupně ochrany. "Třicet procent území je první zóna CHKO a národní přírodní rezervace, téměř sedmdesát procent území je evropsky významná lokalita Praděd a přes devadesát procent území je ptačí oblast Jeseníky," míní Indra z Lesů ČR.

Zavření lyžařského areálu Ovčárna - Tamní obce profitují z turistického ruchu. Vyhlášení národního parku v Jeseníkách by podle starosty Holuba znamenalo konec lyžařského areálu Ovčárna, který je už nyní ve špatném stavu. "Národní park by vytvořil ještě větší tlak na fungování tohoto malého střediska, které je už nyní zastaralé. Jsou zde třeba investice do nových technologií a stávající správa CHKO už nyní velice komplikuje současné projekty na rozvoj areálu," míní Holub.