Autorem vyřezávaného mechanického betlému je řezbář Josef Nedomlel, po jeho smrti v roce 1990 se práce ujal syn František. Ten každým rokem vyrábí nové figurky - letos přibyli třeba dělníci u hamru. | foto: Luděk Peřina, ČTK

Slavný betlém vznikl i „díky“ komunistům, začal s ním přeložený kněz

  • 1
V Mohelnici je v těchto dnech opět k vidění jeden z nejslavnějších mechanických betlémů v zemi. Lidé ho mohli sestavený poprvé spatřit po štědrovečerní půlnoční mši a vystaven teď bude do začátku února. Paradoxem je, že na vzniku unikátu měl kdysi svůj podíl i komunistický režim, byť velmi nepřímo.

Komunistům totiž vadil oblíbený bruntálský farář František Martinek, kterého proto „uklidili“ právě do Mohelnice. A právě s jeho příchodem začal slavný betlém před 53 lety psát svou historii.

„Tehdy nešlo o betlém, který mohou lidé vidět dnes. Ke zdejšímu původnímu sádrovému přidal betlémy ze dvou dalších kostelů,“ popsal Pavel Nenkovský, který dílo v mohelnickém kostele svatého Tomáše Becketa každoročně sestavuje.

Pro bruntálský kostel tvořil betlém před více než půl stoletím tamní řezbář Josef Nedomlel. Když farář odešel, začal vyřezávat i betlém pro Mohelnici. V díle Josefa Nedomlela navíc dodnes pokračuje jeho syn, který betlém také rozpohyboval.

Unikátní mechanický betlém

„Letos jsem vyřezal hamr, vodní kolo a pět figurek dělníků pracujících na výrobě oceli,“ popsal Nedomlel mladší.

Pavel Nenkovský začal každoročně betlém skládat po smrti faráře Martinka v roce 1975.

„Já jsem tady ministroval a pan farář, který už byl vážně nemocný, chtěl, abych po něm stavbu betlému převzal. Teď jsem tomu rád,“ vypráví Nenkovský.

Loni si spočítal, kolik času na stavbě betlému stráví. „Bylo to téměř 60 hodin čistého času. Dřív to trvalo po večerech až měsíc. Teď jsem v důchodu, takže to zvládnu za týden,“ dodává.