Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Školáci navždy uchovali osud potomka volyňských Čechů, oběti kolektivizace

  12:54aktualizováno  12:54
Zatímco jejich vrstevníci trávili čas u počítačů nebo jinou zábavou, party spolužáků z několika škol na Šumpersku v průběhu roku zpovídaly pamětníky. Jejich vzpomínky na válečné události i represe komunistického režimu pak zpracovali do krátké prezentace včetně videa.

Žáci Základní školy v Libině Pavel Janoš, Michaela Kobzová a Adéla Lišková vyhráli okresní kolo projektu Příběhy našich sousedů se zpracováním osudu potomka volyňských Čechů Miroslava Lišky. | foto: pribehynasichsousedu.cz

Projekt, který pro žáky základních škol připravilo občanské sdružení Post Bellum, nese název Příběhy našich sousedů.

„Děti můžeme tímto způsobem učit zajímat se o své okolí, setkávat se s lidmi o generace staršími a vytěžit z jejich vzpomínek a zkušeností hodně cenného,“ řekla Zuzana Ouhrabková z Post Bellum.

Děti se navíc pod vedením svých učitelů a koordinátora z Post Bellum učí natáčet rozhovor celoživotních vzpomínek, práci s kamerou nebo profesionálním diktafonem, mají také možnost navštívit studio Českého rozhlasu či dílnu věnovanou střihu videa.

V okresním kole nakonec porota z devítky příspěvků vybrala jako vítězný poutavý příběh Miroslava Lišky, který zpracovali žáci ze Základní školy v Libině na Šumpersku.

Komunisté místo rodinného pole vydali mnohem horší pozemek

Potomek volyňských Čechů jim povyprávěl, jak jeho rodiče přišli několikrát o hospodářství a jak vzdorovali komunistům. Z Volyně utekli Liškovi po válce a v Libině začali hospodařit, po nástupu komunismu ale musel otec Miroslava Lišky vstoupit do družstva. Tam vydržel dva roky. Místo jeho pole mu dali jiné na těžko přístupném a odlehlém místě 3,5 kilometru od dědiny.

„Komunisté si samozřejmě ponechali naše lépe situované pozemky. Navíc táta musel dodávat třeba dvakrát až třikrát větší dávky z výměry zemědělské půdy než družstvo,“ popsal Liška.

Se sourozenci musel ve volném čase hlavně vypomáhat v hospodářství. Brzy ráno vstát, vyhnat krávy na pastvu, poté se prostřídat a utíkat do školy a po vyučování zase zpátky na statek. Až po roce 1989 stát rodině vrátil zabrané pozemky.

Vítězům pomohlo mít mezi sebou vnučku pamětníka

„Je to úžasné, vůbec jsme to nečekali,“ radoval se z vítězství Pavel Janoš. Spolu s ním byly v týmu ještě Michaela Kobzová a Adéla Lišková.

„Adéla je vnučka pana Lišky. Moc nám to pomohlo, určitě byl otevřenější. Byl zážitek s ním mluvit,“ říká Janoš.

Teď má se spolužačkami další starost. Hned po soutěži začali přemýšlet, jak prezentaci zatraktivnit. Vítězové okresních kol jsou totiž pozvaní na americkou ambasádu a do kulturního centra v Praze, kde svou práci představí.

„Je to úžasný příběh a zaslouží si víc. Třeba se v Libině najde někdo, kdo by nám zasponzoroval publikaci. Třeba nám pomůže i radnice,“ přeje si Janoš.

Všechny žákovské výstupy jsou uloženy na www.pribehynasichsousedu.cz, natočená svědectví se také stanou součástí sbírky Paměť národa, která dnes představuje na tři tisíce pamětnických příběhů.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.