Projekt, který pro žáky základních škol připravilo občanské sdružení Post Bellum, nese název Příběhy našich sousedů.
„Děti můžeme tímto způsobem učit zajímat se o své okolí, setkávat se s lidmi o generace staršími a vytěžit z jejich vzpomínek a zkušeností hodně cenného,“ řekla Zuzana Ouhrabková z Post Bellum.
Děti se navíc pod vedením svých učitelů a koordinátora z Post Bellum učí natáčet rozhovor celoživotních vzpomínek, práci s kamerou nebo profesionálním diktafonem, mají také možnost navštívit studio Českého rozhlasu či dílnu věnovanou střihu videa.
V okresním kole nakonec porota z devítky příspěvků vybrala jako vítězný poutavý příběh Miroslava Lišky, který zpracovali žáci ze Základní školy v Libině na Šumpersku.
Komunisté místo rodinného pole vydali mnohem horší pozemek
Potomek volyňských Čechů jim povyprávěl, jak jeho rodiče přišli několikrát o hospodářství a jak vzdorovali komunistům. Z Volyně utekli Liškovi po válce a v Libině začali hospodařit, po nástupu komunismu ale musel otec Miroslava Lišky vstoupit do družstva. Tam vydržel dva roky. Místo jeho pole mu dali jiné na těžko přístupném a odlehlém místě 3,5 kilometru od dědiny.
„Komunisté si samozřejmě ponechali naše lépe situované pozemky. Navíc táta musel dodávat třeba dvakrát až třikrát větší dávky z výměry zemědělské půdy než družstvo,“ popsal Liška.
Se sourozenci musel ve volném čase hlavně vypomáhat v hospodářství. Brzy ráno vstát, vyhnat krávy na pastvu, poté se prostřídat a utíkat do školy a po vyučování zase zpátky na statek. Až po roce 1989 stát rodině vrátil zabrané pozemky.
Vítězům pomohlo mít mezi sebou vnučku pamětníka
„Je to úžasné, vůbec jsme to nečekali,“ radoval se z vítězství Pavel Janoš. Spolu s ním byly v týmu ještě Michaela Kobzová a Adéla Lišková.
„Adéla je vnučka pana Lišky. Moc nám to pomohlo, určitě byl otevřenější. Byl zážitek s ním mluvit,“ říká Janoš.
Teď má se spolužačkami další starost. Hned po soutěži začali přemýšlet, jak prezentaci zatraktivnit. Vítězové okresních kol jsou totiž pozvaní na americkou ambasádu a do kulturního centra v Praze, kde svou práci představí.
„Je to úžasný příběh a zaslouží si víc. Třeba se v Libině najde někdo, kdo by nám zasponzoroval publikaci. Třeba nám pomůže i radnice,“ přeje si Janoš.
Všechny žákovské výstupy jsou uloženy na www.pribehynasichsousedu.cz, natočená svědectví se také stanou součástí sbírky Paměť národa, která dnes představuje na tři tisíce pamětnických příběhů.