„S ohledem na situaci na trhu práce jsme navyšovali nástupní platy, vylepšili systém benefitů pro zaměstnance,“ zaznívá například z olomouckého závodu společnosti Koyo Bearings ČR. V podobném duchu, tedy o nárůstu mezd, hovoří i další firmy z regionu, jež se potýkají s nedostatkem pracovní síly a jsou ochotné za ni patřičně zaplatit.
I proto v kraji v prvním kvartále roku dosahovala průměrná hrubá mzda 24 500 korun, což je meziročně o dvanáct set víc než ve stejném období loni. Takové peníze ovšem ani zdaleka nepobírají všichni, průměr totiž táhnou směrem nahoru šéfové velkých firem, manažeři bank či lékaři specialisté.
„Podle čistého měsíčního příjmu na osobu spadalo nejvíce domácností do skupin s příjmem 10 až 12 tisíc korun a 12 až 15 tisíc (tyto částky pobíralo přibližně 45 procent obyvatel kraje – pozn. red.),“ píše Joanna Pozdíšková z olomoucké pobočky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve zprávě o životních podmínkách domácností.
Zároveň v ní ale uvádí, že téměř 28 procent lidí nosilo domů výplatu pod hranicí deseti tisíc korun. Právě do této skupiny spadají domácnosti, které omezené rozpočty nutí, aby se uskrovnily v jídle.
„Patnáct procent domácností z Olomouckého kraje uvedlo, že si nemohlo dovolit jíst obden maso, což byl třetí nejvyšší podíl mezi kraji ČR,“ podotýká Pozdíšková.
Na novou pračku nemá třetina rodin, pětina má problém vyjít
Statistici narazili při svém šetření i na další zjištění, která mohou překvapit. Například na to, že jednorázový neočekávaný výdaj 9 900 korun, což zhruba odpovídá ceně automatické pračky či lednice, znamená pro 34 procent rodin neřešitelný problém, protože zmíněnou částku nemají v rezervě.
Ještě o jedno procento více domácností raději nestuduje katalogy cestovních kanceláří. A to ani ty nabízející pobyty v tuzemských hotelech či penzionech, protože na „luxus“ v podobě týdenní dovolené mimo domov prostě nemají.
„Sice tyto hodnoty (množství rodin, které nemají našetřeno 9 900 korun a nemohou si dovolit týdenní dovolenou – pozn. red.) meziročně poklesly, Olomoucký kraj přesto stále patří ke krajům s nejvyššími dosaženými hodnotami. Vyšší podíly byly zjištěné jen v Ústeckém a Moravskoslezském kraji,“ píše Pozdíšková.
Některé domácnosti ovšem mají problémy nejen s neočekávanými výdaji, nýbrž i se zaplacením svého provozu. A není jich málo. Jen velmi těžko či s obtížemi vychází s příjmy více než pětina rodin, dalších téměř 36 procent hlásí menší problémy. Naopak snadno nebo velmi snadno vydrží do výplaty pouze něco málo přes 12 procent domácností.
Společnost sice bohatne, části populace se to ale netýká
Navzdory zmíněným zjištěním se přesto podle statistiků finanční situace rodin meziročně zlepšila.
„Průměrný čistý příjem na osobu se zvýšil na 165 600 korun za rok. Zároveň se snížil podíl domácností s měsíčním příjmem na osobu do 12 tisíc,“ konstatuje Pozdíšková.
Ředitelka olomoucké pobočky organizace Člověk v tísni Kateřina Dobrozemská má ovšem pocit, že lidí s existenčními problémy spíše přibývá.
„Je pravda, že společnost jako celek bohatne, části populace se to ale netýká. Do rizikové skupiny patří zejména lidé s nižším vzděláním, matky a otcové samoživitelé, lidé s důchody či osoby odkázané na sociální dávky,“ popisuje ředitelka.
Za problémy často může i nízká finanční gramotnost, která vede k tomu, že si lidé berou půjčky, aniž by zvážili, zda je budou moci splácet i při výpadku příjmů.
„Někteří se ale do spirály dluhů dostanou proto, že nejsou schopní vzhledem k nízkým příjmům ušetřit a musejí si půjčit třeba na nedoplatek za vodu,“ podotýká Dobrozemská.
