Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První desítky hektarů půdy přestaly být na Jesenicku „zemí nikoho“

  9:41aktualizováno  9:41
Vidnavě na Jesenicku už nebudou bránit v rozvoji nejasné vlastnické vztahy k půdě u polských hranic. Sedm desítek hektarů pozemků, ke kterým úřady nenašly možné polské majitele, připadly státu. Vidnava je tak prvním místem, které přestane trpět následky administrativního narovnání česko-polské hranice z roku 1958.

Ve Vidnavě na Jesenicku konečně přestanou lidem i obci komplikovat život nejasné vlastnické vztahy desítek hektarů půdy. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Nejasné vlastnické vztahy na území dříve označovaném jako "země nikoho" teď konečně přestanou místním lidem i samotné obci komplikovat život. Desítky hektarů pozemků totiž neměly žádného majitele a město tak vlastně zčásti fakticky leželo na polském území, což mu bránilo v rozvoji.

Teď se to změní. Českým úřadům se ve spolupráci s polskými institucemi nepodařilo vypátrat možné polské majitele těchto parcel, takže pozemky připadly českému státu.

"Na listu vlastnictví už není uveden jako majitel neznámý vlastník, ale český stát. Ve Vidnavě jde o necelých 70 hektarů," shrnul ředitel krajské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Karol Siwek.

Lidé, firmy i město se teď nemusí bát restitučních nároků

Jedná se o lesy, ornou půdu, zahrádky i obytnou zástavbu. Lesní půda se převede na Lesy ČR, o pozemky pod stavbami či cestami si mohou žádat radnice a jednotliví majitelé, kteří tak mohou své stavby legalizovat. Úřadům se tak po letech podařilo vyřešit alespoň část problematické hranice.

"Ve spolupráci s polskými institucemi jsme se pokoušeli vypátrat polské majitele. Ani v Polsku ale nebyli žádní v evidenci," vysvětlil Siwek. Pozemky tak na základě dohody připadly České republice.

"Lidé, firmy a město je nyní mohou užívat bez obav z případných restitučních nároků," potvrdil Siwek. Podle něj jde o půdu, která byla po poválečném odsunu německého obyvatelstva zestátněna.

Vidnava nemohla opravit školní hřiště nebo kanalizaci

"Pro nás je to nesmírně důležité. Požádáme například o převod pozemku, na kterém leží školní hřiště, které jsme nemohli zrekonstruovat. Dokud totiž není prokazatelně na našem pozemku, nemáme šanci na dotace," popsala starostka Vidnavy Eva Pavličíková.

Podle ní je nabytí pozemků pro město důležité také kvůli přístupové komunikaci a kanalizaci. Jakékoli opravy totiž byly protizákonné, i když je město párkrát stejně muselo dělat. Podobně je pro Vidnavu důležitý také pozemek pod a okolo obecní bytovky.

"Přece jen se nám nyní bude lépe dýchat. Právní nejistota pro nás byla velmi nepříjemná," řekla Pavličíková.

Problémy způsobilo administrativní narovnání česko-polské hranice v roce 1958. Tehdejší Československá socialistická republika získala 1 205 hektarů polské půdy, Polsko si však ukrojilo z českých pozemků jen 837 hektarů. A právě ve Vidnavě leželo nejvíc "polských" pozemků ze všech obcí na česko-polské hranici.

Převod pozemků na Českou republiku ve Vidnavě neznamená, že se snížil český územní dluh vůči Polsku. Jednání o jeho nápravě dál pokračují a Česká republika v rámci česko-polského majetkového vyrovnání dál hledá pozemky, které by mohla Polsku předat. Zatím se to ani po 20 letech vyjednávání a hledání nedaří.

Vidnava na Jesenicku (zelený bod) je prvním místem, které přestane trpět následky administrativního narovnání česko-polské hranice z roku 1958.

Vidnava na Jesenicku (zelený bod) je prvním místem, které přestane trpět následky administrativního narovnání česko-polské hranice z roku 1958.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.