Lázně Dolní Lipová

Lázně Dolní Lipová | foto: Wikimedia Commons, Gorics

Lázně v Lipové dočasně odvrátily konkurz a jednají s kupci o záchraně

  • 0
Zkrachovalé lázně v Lipové-lázních na Jesenicku, které už rok nepřijímají pacienty, by se přece jen mohly dočkat „resuscitace“. Jeden ze spolumajitelů a bývalý ředitel Radim Hatlapatka potvrdil, že vyjednává s dvojicí nových zájemců. Ti zvažují, že do lázní napumpují peníze a znovu zahájí provoz.

Lázně měly původně už v létě skončit v konkurzu, Hatlapatka a ostatní spolumajitelé ale nakonec vyjednali s věřitelskou bankou odklad splátek dluhu a prodloužili tak naději, že se do tradiční lázeňské obce zdravotnická péče v nějaké podobě opět vrátí. Investory se snaží přilákat už dlouhé měsíce, dosud však všechny pokusy zkrachovaly.

„Zatím se nedařilo. Teď ale jednám se dvěma zájemci, kteří berou svůj vstup do lázní velmi vážně. Očekávám, že s jedním z nich bych mohl ještě letos podepsat smlouvu o prodeji,“ věří Hatlapatka. Jména firem, které vstup do Lipové-lázní zvažují, však zatím nechce odtajnit.

„Jedna z nich podniká v hotelnictví, druhá se vedle dalších činností zabývá investicemi. Víc teď prozradit nemůžu,“ říká Hatlapatka. Podle něj je reálné obnovit v lázních zdravotnický provoz.

„Není jisté, že to bude přímo lázeňství, i když to by bylo samozřejmě nejlepší. Ve hře jsou ale také projekty jako léčebna pro lidi trpící Alzheimerovou nemocí nebo domov pokojného stáří,“ nastínil spolumajitel lázeňského areálu.

Dle něj by byl podpis smlouvy ještě do konce roku optimální. „Pokud by se měl obnovit lázeňský provoz, bylo by přes zimu dost času na nejnutnější úpravy v provozu a jednání se zdravotními pojišťovnami, aby se zhruba v polovině roku mohly lázně znovu rozběhnout,“ domnívá se Hatlapatka.

Banka a věřitelé svolili s odkladem konkurzu

Obnova lázní by prospěla cestovnímu ruchu, míní ředitelka Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Andrea Závěšická.

„Lipovské lázně jsou spojené se silným příběhem jejich zakladatele Johanna Schrotha a jeho velké rivality s Vincenzem Priessnitzem, zakladatelem lázní v nedalekém Jeseníku. A cestovní ruch na Jesenicku je z velké části spojen právě s lázeňstvím. Uzavřením lipovských lázní cestovní ruch významně utrpěl,“ řekla Závěšická.

Starosta Lipové Lubomír Žmolík je zatím opatrný. „Obec by obnovení lázní přivítala, ale já vyčkám, až se tak stane. Takzvaně slibných pokusů už bylo několik a pořád se nic neděje,“ upozornil Žmolík.

Sám Hatlapatka mluvil po sérii minulých nezdarů o tom, že pošle zadlužené lázně do konkurzu, aby nenarůstaly dluhy. Zatím tak ale neučinil.

„Domluvili jsme se s bankou a dalšími věřiteli, že s konkurzem ještě vyčkají, takže mám volné ruce k jednání o prodeji lázní. Pořád věřím, že klasický prodej dopadne mnohem lépe, než pokud by se lázně prodávaly v konkurzu. Co je nepříjemné, pořád narůstají úroky z dlužné částky, takže trpělivost věřitelů nebude bez hranic,“ shrnul Hatlapatka.

V 90. letech měly lázně až 220 pacientů a stovku zaměstnanců

Lipovské lázně vyhlášené léčbou cukrovky, nadváhy a závažných kožních onemocnění, jako lupénky nebo atopického ekzému, se dostaly do problémů po restrikcích v lázeňství před několika lety. Loni v říjnu už přestaly brát pacienty a koncem roku 2013 skončily definitivně.

Přitom v nejlepším období v devadesátých letech se zde léčilo najednou až 220 lidí, o které se starala stovka zaměstnanců. Uzavřením lázní trpí vedle řady bývalých zaměstnanců, kteří pořád nesehnali práci, také místní podnikatelé. Po uzavření lázní se v obci téměř neprodávají suvenýry s lázeňskými motivy, minimální tržby mají také obchůdky s květinami nebo s drogerií ležící v blízkosti lázní. Nízké tržby mají také místní restauratéři.

Společníci se marně pokoušejí lázně prodat už od jara loňského roku, část doby se navíc nemohli shodnout mezi sebou a jedna ze spolumajitelek prodej blokovala.

„Pro úspěch prodeje bylo důležité, že jedna ze spolumajitelek slevila ze svých požadavků. Lázně opravdu není možné prodat tak, aby kromě částky na úhradu dluhů vynesly ještě další peníze pro nás spoluvlastníky. Nový majitel totiž bude muset jenom před zahájením provozu dát na nejnutnější úpravy desítky milionů korun. Je dobré, že si to kolegyně nechala vysvětlit,“ podotkl Hatlapatka.