Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Padlý primátor Prostějova mohl skončit na vrcholu, ale neuměl odejít včas

  14:41aktualizováno  14:41
Miroslav Pišťák, až do neděle primátor Prostějova, mohl z politiky odejít jako vážený muž na vrcholu své kariéry, který vzorně hospodařil a dobře se staral o město. Místo toho skončil jako člověk se zničenou pověstí, který do vedení radnice vrátil komunisty a přijímal finanční dary od soukromých firem.

Nyní už bývalý primátor Prostějova Miroslav Pišťák skončil ve funkci kvůli kauze finančních darů od soukromých firem. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

V březnu loňského roku se tehdy pětasedmdesátiletý primátor Pišťák pár dní po návštěvě prezidenta Miloše Zemana rozhodl, že bude opět kandidovat v komunálních volbách. Na tento okamžik zřejmě sociálnědemokratický politik už nikdy nezapomene.

Pišťák byl dlouhá léta strážcem městské kasy, primátorem se stal po volbách v roce 2010. Za jeho éry město prosperovalo. Finance držel pevně pod kontrolou a jako strážce peněz Prostějov provedl těžkou hospodářskou krizí. Nezadlužené město tak díky němu pravidelně dostává jeden z nejvyšších možných ratingů v zemi, který svědčí o neobvykle zdravých financích, což je u tradičně rozhazovačných politiků z ČSSD docela výjimka.

Se žádnou z místních kauz Pišťák nebyl přímo spojený. Kritiku dokázal zvládat s přehledem a dá se říct i s noblesou. Jeho politická hvězda rostla. První pochyby přišly na podzim roku 2012, kdy překvapivě začal mluvit o tom, že z politiky odejde. Říkal, že je zvyklý nést odpovědnost, ale práce ho musí bavit.

„Jsem ale bojovník,“ dodával. A krizi nakonec přestál. Něco se však změnilo. Stále častěji se dostával do sporů s opozicí ohledně přestavby středu města nebo bourání Kulturního a společenského centra.

Z městské kasy také musel zaplatit odtrženým Držovicím dlužné peníze za vybrané daně nebo pokutu antimonopolnímu úřadu za obcházení zákona o veřejných zakázkách, čímž vlastně město nepřímo uznalo, že se při stavbě akvaparku napakovaly místní firmy. Bylo jasné, že to primátorovi, který si hodně zakládá na svém nezpochybnitelném vystupování, dost vadí.

Váhal, zda pokračovat. A pak přivedl na radnici komunisty

Před loňskými komunálními volbami pak Pišťák dlouho zvažoval, zda v politice pokračovat. Těžko říct, co rozhodlo. Přemluvili ho kolegové z ČSSD? Opět se probudil bojovník, nebo to už bylo opojení mocí a vlivem? Či snad penězi? Krátce po volbách Miroslav Pišťák každopádně oznámil, že do rady města bere komunisty. Pro řadu lidí (nejen) v Prostějově to byl šok.

Na radnici se dokonce vrátili ti samí, kteří zde seděli v roce 1989 a volali po větších represích proti tehdejším odpůrcům režimu. Řada osobností kvůli tomu vrátila Cenu města a obraz primátora utrpěl těžký šrám. Paradoxní je přitom skutečnost, že Pišťák byl kdysi sám komunistou, po sovětské okupaci ale zažil represe a skončil v kamenolomu.

Po volbách začala v zastupitelstvu fungovat silná a hlasitá opozice. Nové vedení města se dostalo pod silný tlak, na což do té doby nebyl v Prostějově nikdo zvyklý.

Atmosféra zhoustla a přišly i politické prohry. Okresní soud v Prostějově například v prvním kole zrušil smlouvu s investorem o přestavbě centra města, kterou radnice do té doby podporovala. Začaly i hádky a naschvály. Na to distingovaný primátor nebyl připravený ani v politice, ale ani v soukromém životě.

„Nemám rád, když se mi říká zdrobněle. Všechny své přátele proto varuji: Jednou mně řekneš Mirečku, a zabiju tě,“ naznačil Pišťák v jednom rozhovoru loni před volbami, jaký styl jednání mu vyhovuje.

Po odhalení podivných darů od firmy následoval rychlý konec

Minulý týden MF DNES Pišťáka a jeho stranického kolegu a náměstka hejtmana Aloise Mačáka oslovila ohledně statisícových finančních darů, které dostávali od soukromých firem z regionu. Primátor vzal od společnosti DT výhybkárna a mostárna Prostějov čtvrt milionu korun (více čtěte zde). Okamžitě poté, co aféra s dary vyšla najevo, rezignoval.

Miroslav Pišťák

Narodil se 6. června 1939 v Prostějově. Vyučil se soustružníkem a maturitu si dodělal později na střední ekonomické škole. U soustruhu a také jako zámečník pracoval v Agrostroji Prostějov do roku 1970, později se živil jako kamenolamač či manipulační dělník. Po roce 1989 se stal vedoucím ústavu sociální péče či pracovníkem okresního úřadu.

V politické kariéře nejprve v roce 1960 vstoupil do Komunistické strany Československa, mezi lety 1965 a 1969 byl také členem Lidových milicí. Z KSČ byl vyloučen v roce 1970.

Do prostějovského zastupitelstva byl Pišťák poprvé zvolen v roce 1994, o čtyři roky později se stal místostarostou a od roku 2010 starostou, později po změně na statutární město primátorem.

„V souvislosti s tím, co se objevuje, nechci, aby bylo jakýmkoli způsobem zmiňováno město Prostějov,“ řekl Pišťák. Jenže už bylo příliš pozdě.

O tom, jak citelný to byl pro primátora šok, jak velký pád zažívá a jaký má stres, svědčí fakt, že svou rezignaci vysypal na prostějovských hodech překvapeným hodovníkům, které si pozval na radnici.

„Pokud takto důležité rozhodnutí sděluje primátor města na polosoukromém setkání představitelů města s účastníky hodových oslav, je to obrazem toho, jak vážně k takovému kroku přistupuje,“ povšiml si toho i opoziční zastupitel z TOP 09 Aleš Matyášek.

Kdyby si Miroslav Pišťák před rokem řekl dost, odešel by s úctou a s odkazem, co dobrého pro Prostějov udělal. V pondělí ale na funkci rezignoval zlomený muž dotlačený k odchodu, kterého teď bude kvůli podezření z korupce vyšetřovat policie (podrobnosti zde).

„Bylo by čestné, kdyby všechny darované peníze vrátil. Takové jednání bych nejenom já považovala za jedině správné,“ vyzvala ho navíc předsedkyně opozičního klubu hutí ANO v Prostějově Hana Naiclerová.

Na místě je tak otázka - stál ten rok ve funkci Miroslavu Pišťákovi za to?



Oblékněte dítě hezky a levně
Oblékněte dítě hezky a levně

Nakupujte v dětském bazárku eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.