"Před sto lety bylo na Zemi čtrnáct procent deštných pralesů, dnes jsou to tři procenta, to je neuvěřitelný úbytek. Prales přitom hraje důležitou roli při výrobě kyslíku, množství vlhkosti a navíc v něm žije 60 procent všeho živého," vysvětluje jeden z autorů projektu Milan Jeglík, který dříve pracoval jako kriminalista.
Práce ho ale nenaplňovala, a tak se nakonec společně se Zuzanou Kolouškovou ocitl až v daleké Indonésii.
"Odešel jsem z práce a dostal jsem příležitost odjet do Indonésie pracovat jako instruktor potápění. Potom jsem žil několik let na české expediční lodi. Nakonec jsme se se Zuzanou rozhodli, že projekt na Sumatře je pro nás důležitější než komerční potápění, a pustili jsme se do toho naplno," vypráví Jeglík, jak záchrana pralesa začala.
V pralese drží protipytlácké hlídky
Nyní vlastní už 33 hektarů pralesa, o který se starají a také v něm drží protipytlácké hlídky.
"Lidé se nás často ptají, co má Česká republika společného s ničením deštného pralesa. Jenže my se na něm podílíme stejnou měrou jako ostatní země. Ať už se jedná o palmový olej v našich výrobcích, kaučuk nebo nábytek z exotického dřeva," vysvětluje Jeglík, proč se nadchli pro myšlenku prales chránit.
"Chceme lidem ukázat, že toto by mohla být cesta. Každý si může kousek pralesa koupit, a tím zabránit jeho ničení," dodává.
Nyní se vždy po třech měsících na Sumatře vrací na tři měsíce domů. V Čechách pak objíždějí s přednáškami školy.
"Děti nám velmi pomáhají, některé školy nám třeba věnují výtěžek ze sbírky papíru nebo víček a my jim pak ukazujeme, co vše se za jejich peníze podařilo udělat," doplňuje Zuzana Koloušková s tím, že zapojit se může každý.
"Jeden ar stojí zhruba 800 korun, celkem chceme nakoupit 100 hektarů, které jsou významnou součástí teritoria tygra sumaterského. Lidé nám navíc mohou pomoci přímo na Sumatře jako dobrovolníci," shrnula.
