Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové našli keramiku i hrnčíře, který ji před 200 lety vyrobil

  12:53aktualizováno  12:53
Místy až detektivní pátrání připomínal poslední výzkum prostějovských archeologů poblíž centra Prostějova. Díky dochovaným cechovním knihám a dalším údajům se jim podařilo najít konkrétního hrnčíře z Vodní ulice, který vyrobil zbytky objevených dvě stě let starých keramických nádob.

Při objevu 200 let staré keramiky se archeologům v Prostějově podařilo dohledat i jejího konkrétního tvůrce - Jana Skřivánka. Narodil se zde v roce 1773. | foto: ÚAPP Brno

Jan Skřivánek se v Prostějově narodil v roce 1773, toufarským mistrem se stal v roce 1802, kdy vstoupil do cechu. Byl takzvaným předměšťanem, protože bydlel na Wassergasse, dnešní Vodní ulici.

Bylo to mimo městské hradby v domě, který zdědil po svém otci. Později působil na opačném konci města, kde si v roce 1818 nechal postavit pec.

Jeden z mnoha životních příběhů prostějovské historie se nyní opět rozvinul díky nálezům zdejších archeologů, kteří v souvislosti s výstavbou polyfunkčního domu ve Vodní ulici zkoumali poněkud zpustlé parcely na takzvaném Brněnském předměstí.

„Archeologie je zvyklá na to, že když něco vykopeme, tak je to v drtivé většině anonymní. V tomto případě jsme se objevům začali věnovat podrobněji a rozklíčovali jsme jméno konkrétního hrnčíře. Tato archeologie s příběhem je výjimečná záležitost,“ vysvětlil Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

V zemi byly střepy novověké majolikové keramiky, neglazované fragmenty a produkty toufarského řemesla. Šlo například o krédl, což byla hvězdicovitá keramická pomůcka, která sloužila k oddělování nádob při vypalování.

Hrnčířova dílna z přelomu 18. a 19. století se našla v roce 1996

V publikaci Moravská lidová keramika, která odkazuje na cechovní knihy hrnčířského cechu v Prostějově z let 1796 až 1836, pak archeologové našli jména, životopisná data, údaje o majetkových poměrech a o umístění dílen prostějovských příslušníků toufarského řemesla. Tyto údaje porovnali s dochovanými skicami města Prostějova z roku 1833.

„Došli jsme tak k nečekanému zjištění. V dotčeném prostoru, přesněji na Brněnském předměstí v domě číslo 44, se dne 17. května 1773 narodil Jan Skřivánek, který byl v roce 1799 vzpomínaný jako předměšťan a majitel otcovského domku. V zápisu o jeho úmrtí je uváděný jako toufarský mistr přijatý do cechu dne 24. října 1802,“ sdělil archeolog Fojtík.

Objev a příběh z 19. století

Další pátrání pak archeology přivedlo na Olomoucké předměstí, kde si mistr Skřivánek, jak ukazuje dochovaný plánek, nechal v jednom domku v roce 1818 postavit toufarskou pec. Při pokládce telekomunikačních kabelů v roce 1996 se zde opravdu našla hrnčířská dílna z přelomu 18. a 19. století.

„Ve vyzvednuté keramice můžeme pozorovat i nápadnou podobnost některých technologických detailů s materiálem pocházejícím právě z ulice Vodní. Na základě našich nálezů a historických záznamů jsme dokázali ke konkrétní archeologické situaci přiřadit konkrétního člověka a jeho příběh,“ popsal Fojtík.

Toufarští mistři měli tajné recepty na hlínu či barvy

Toufarských mistrů bylo v Prostějově na přelomu 18. a 19. století podle cechovních knih asi osm, což na tehdejší dobu znamenalo velkou konkurenci. Hrnčíři měli své tajné recepty pro skladbu a rozdělávání hlíny, pro barvy nebo polevy ke glazurám. Připomínalo to malou alchymii. Čím byly barvy výraznější, veselejší a zajímavější, tím totiž měly větší šanci na trhu.

V prostějovské Vodní ulici se archeologům podařilo najít například stopy modrého a manganově červeného pigmentu a zároveň zlomky kameninových mís se zbytky barvy pro bílou cíničito-olovnatou polevu.

„Chemická analýza je umí rozdělit na prvočinitele, a chemici tak dnes dokážou sestavit v podstatě celou původní recepturu,“ dodal Fojtík. V důsledku by se tak dala například v muzejních sbírkách mezi tisíci exponáty najít práce konkrétního hrnčíře.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.