Ovzduší v Prostějově dlouhodobě patří k nejznečistěnějším v zemi. Spolu s Přerovem a Olomoucí je město na vrcholu žebříčku nejvíce postižených míst v Česku, navíc leží v kotlině, což situaci jen zhoršuje.
Například v loňském roce obyvatelé Prostějova dýchali vzduch zamořený zplodinami celý měsíc. Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se počet dní, kdy imisní hodnoty překročily povolené limity, zastavil v Prostějově na třicítce.
Jedním z hlavních znečišťovatelů jsou nákladní auta, která projíždí centrem Prostějova. Na křižovatkách musí automobily často zastavovat a popojíždět, což znečištění dál prohlubuje.
Před volbami v roce 2010 radnice s velkou slávou otevírala takzvanou jižní spojku, která spojuje výpadovky na Brno a Boskovice či Blansko. Od počátku představitelé města slibovali, že malý jižní obchvat odvede část nákladní dopravy z centra, a ulehčí tak ovzduší. Zákaz pro těžké vozy, který zde platil kvůli hluku, se však radnici nikdy nepodařilo zrušit.
Primátorka Prostějova Alena Rašková nyní naopak přišla s tím, že zákaz rozšíří i na další části obchvatu.
„Náklaďáky v současné době bloudí po sídlišti Svobody, protože u rondelu na jižní spojce zjistí, že dál pokračovat nemohou kvůli zákazu. Lidé ze sídliště si pak stěžují, že je tam hluk, nedá se tam dýchat a navíc jsou tam v nebezpečí jejich děti. Proto jsem řekla, ať se značka se zákazem vjezdu automobilů nad tři a půl tuny umístí už v Plumlovské ulici,“ oznámila na posledním zasedání městského zastupitelstva primátorka.
Opozice: Obchvat je zavřený pro náklaďáky nesmyslně
S tím ovšem řada zastupitelů nesouhlasí. „Musím razantně oponovat. V té oblasti bydlím a ještě jsem neviděl, že by některý z řidičů bloudil. Pokud se s kamionem vrací zpátky, tak je to právě proto, že je jižní spojka nesmyslně zavřená pro náklaďáky. Většina to pak vezme přes Drozdovice, což také není ideální,“ zlobil se například opoziční zastupitel Tomáš Blumenstein.
Proti plánům radnice na řešení nákladní dopravy v Prostějově vystupuje dokonce i Komise pro dopravu, kterou si zřídila jako svůj poradní orgán přímo rada města.
„Dopravní komise se vždy snažila situaci okolo jižní spojky zvrátit a vždy jsme dávali doporučení radě města, aby byl tento vnitřní okruh zprovozněn pro nákladní dopravu. A stejný názor zastává dopravní komise i teď,“ řekl předseda Komise pro dopravu a zastupitel Petr Kousal.
I přesto, že představitelé města dlouhé roky slibovali, že nákladní auta na jižní spojku pustí, loni svou snahu definitivně vzdali. Těžká doprava by totiž nevyhověla hlukovým normám.
Nákladní doprava na jižní spojce? S tím projekt nepočítal
Eva Čehovská z Krajské hygienické stanice v Olomouci vysvětlila, že původní projekt s těžkou dopravou na jižní spojce vůbec nepočítal.
„Od počátku bylo v EIA a také ve všech fázích projektové dokumentace uvedeno, že nákladní auta na jižní spojku jezdit nebudou. Podmínkou pro průjezd osobních vozidel bylo vybudování protihlukových stěn. S tím hygienická stanice souhlasila,“ uvedla hygienička.
Nad tím však kroutí hlavou odborníci. „Celá věc nás velice překvapuje. Z hlediska dopravy v Prostějově bychom přivítali, aby nákladní auta na jižní spojku mohla. Je vždy lepší, aby jezdila bokem, nikoli přes centrum a okolo domů,“ sdělil inženýr z Dopravního inspektorátu v Prostějově Michael Vafek.
Radnice však argumentuje, že tranzitní dopravu by měl řešit stát na státních silnicích. Podle náměstka primátorky Zdeňka Fišera navíc sčítání dopravy ukázalo, že tranzitní doprava ve směru z Boskovic a Brna je v Prostějově minimální.
„Vychází to tak na jedno auto za tři minuty. Z Boskovic se do Brna jezdí přímo a z oblasti Malého Hradiska je těch automobilů opravdu minimum,“ prohlásil nedávno Fišer.
Na jižní spojce poblíž dětského hřiště je paradoxně vybudovaný záliv a zastávka pro autobusy. Ty však na komunikaci nemohou. Radnice nyní opět slibuje, že se pokusí spojku zprůjezdnit aspoň pro městkou hromadnou dopravu.
