Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po šesti letech slibů svitla naděje, nákladní auta míří k jižní spojce

  16:37aktualizováno  16:37
Dlouhých šest let po otevření jižní spojky v Prostějově svítá naděje, že na ni konečně budou moci vjet i nákladní auta, a uleví se tak přetíženému, zamořenému centru. Silnice pohodlně spojuje frekventované výpadovky na Brno, Plumlov a Boskovice. Radnice doufá, že nákladní vozy tudy budou jezdit už v první polovině roku.

Jižní spojka v Prostějově | foto: Petr Janeček, MAFRA

Zatím to byly jenom sliby, které se opakovaly dlouhých šest let. V roce 2010 prostějovská radnice slavnostně otevřela takzvanou jižní spojku, která na jihozápadním okraji města propojuje frekventovanou výpadovku na Brno s cestami směrem na Plumlov a Boskovice.

Brzy po otevření však vyšlo najevo, že sem nemohou nákladní automobily. Těžké vozy tak na zmíněných trasách dál musely kličkovat centrem a zamořovat tu ovzduší výfukovými plyny. Představitelé Prostějova přislíbili, že situaci rychle vyřeší.

Provoz je jen provizorní, říkalo město už před lety

Radnice tehdy vysvětlovala, že provoz na jižní spojce je pouze provizorní a zákaz pro nákladní auta se pokusí co nejrychleji zrušit. Město se vymlouvalo na hlukové zkoušky.

Když se blížily komunální volby v roce 2014, politici radostně oznamovali, že měření hluku je hotové.

„V jednom místě je norma mírně překročená. Co nejdříve to vyřešíme. Chceme, aby jižní spojka začala fungovat i pro nákladní auta,“ slíbila například Alena Rašková, tehdy náměstkyně, dnes primátorka Prostějova.

Po volbách však město na jižní spojce začalo stavět dvě kruhové křižovatky a stavbu za 21 milionů dokončilo vloni. Na jednání zastupitelstva v říjnu pak vedoucí odboru rozvoje a investic magistrátu Antonín Zajíček slíbil, že nákladní auta a autobusy budou po jižní spojce jezdit ještě do konce roku 2015.

Ani tento slib se splnit nepodařilo. Vše nicméně nasvědčuje tomu, že se karta přece jen pomalu obrací a jižní spojce konečně svítá naděje.

„Koncem loňského roku byl zkolaudován poslední úsek vnějšího okruhu. Původní plán byl takový, že nákladní auta tudy budou jezdit už od ledna letošního roku. Podkladem bylo mimo jiné i měření hluku. Jakékoliv změny však mohou být provedeny až nyní, kdy je vedeno příslušné správní řízení podle zákona o provozu na pozemních komunikacích,“ vysvětluje náměstek primátorky Prostějova Pavel Smetana, který má na starosti dopravu ve městě.

Rozhodnutí by podle něj mělo být jasné v řádu několika týdnů. Optimismus brzdí akorát skutečnost, že měření hluku se po definitivní kolaudaci bude muset opakovat. Studii si již město objednalo, ale aby měření nezkreslil například sníh, nejbližší možný termín připadá na březen nebo duben.

„Měření hluku se dělá v jarních měsících. Teprve pak uvidíme, jaký to bude mít vliv na tranzitní dopravu. O povolení vjezdu nakonec rozhodne odbor dopravy jako státní orgán,“ upřesnil další náměstek primátorky Zdeněk Fišer.

Nákladní auta nesmí na obchvat? Nesmysl, říká expert

Nad skutečností, že na jižní spojku nemohou nákladní vozy, kroutí hlavou dopravní odborníci.

„Celá věc nás velice překvapuje. Z hlediska dopravy v Prostějově bychom přivítali, aby nákladní auta na jižní spojku mohla. Je vždy lepší, aby jezdila někde bokem, nikoliv přes centrum a okolo domů,“ uvedl dopravní inženýr z Dopravního inspektorátu v Prostějově Michael Vafek.

„Považuji to za nesmysl. Obchvat měl dopravu a především nákladní auta odvést z přilehlých ulic a z centra. Nechápu, proč je na jižní spojku zákaz. Je to absurdní,“ divila se i Hana Nováková, která v této části města žije.

Zplodiny z nákladních automobilů se podílejí na velkém znečištění ovzduší v Prostějově, které patří k jednomu z největších na Moravě.

Stavba jižní spojky byla podezřelá

Samotnou stavbu jižní spojky provázely před šesti lety podezřelé okolnosti. Výběrové řízení na stavbu silnice vyhrála Insta CZ a na stavbu kanalizace společnost Pozemstav tehdejšího dlouholetého radního Prostějova a vlivného člena ODS Zdeňka Peichla.

Za silnici prostějovská radnice zaplatila 38 milionů korun, kanalizace přišla Moravskou vodárenskou na téměř 28 milionů. Insta i Pozemstav však zakázky prodaly další stavební firmě Strabag. Za kolik, to tehdy všechny zúčastněné firmy odmítly sdělit...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.