Prostějovská radnice.

Prostějovská radnice. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Město až teď zachraňuje 15 milionů z dotace, o problému ale ví už roky

  • 0
Prostějovu už delší dobu hrozí, že bude muset vrátit dotaci ve výši patnáct milionů korun na opravu Husovy školy. Zastupitelstvu ovšem začalo vše řešit až nedávno. Univerzita Tomáše Bati, na kterou byla dotace vázaná, přitom školu opustila už na podzim roku 2012. Část budovy je dodnes prázdná.

Projekt s pobočkou zlínské Univerzity Tomáše Bati prostějovské radnici vůbec nevyšel. V letech 2008 a 2009 získala dotaci na opravu základní školy na Husově náměstí, kde univerzita našla sídlo a později zde i nějakou dobu fungovala.

 Vysoká škola však přišla o akreditaci a výuka v Prostějově skončila na podzim roku 2012. Podmínkou dotace však bylo, že zde škola bude minimálně 10 let.

Do části budovy se sice nastěhovala Art Econ – Střední škola Prostějov, zbylá půlka je ovšem od roku 2012 opuštěná a nevyužitá.

To je v rozporu s podmínkami dotace a městu hrozí, že patnáct milionů včetně penále a dalších několika milionů na daních bude muset vracet ministerstvu financí. Opozice v prostějovském zastupitelstvu za to odpovědnou náměstkyni primátora Ivanu Hemerkovou tvrdě kritizuje a požadovala její rezignaci.

Koalice náměstkyni podpořila, problém však zůstává

„Víme, kdo pochybil, kdo se snažil celou věc utajit a kdo musí nést odpovědnost. Vedení města a vládnoucí koalice ČSSD, KSČM a PéVéčka se musí postavit k celé záležitosti čelem. Proto vyzýváme koaliční partnery, aby sami navrhli odvolání náměstkyně Hemerkové z funkce,“ prohlásila před časem šéfka klubu hnutí ANO v městském zastupitelstvu Hana Naiclerová.

Koalice náměstkyni Hemerkovou podržela, problému s hrozícím vrácením dotace a využitím budovy na Husově náměstí se tím však nezbavila.

„K výzvě na odvolání se nepřipojím a nepokládám ji ani za dobrou. Důrazně žádám, abychom počkali, jak dopadne jednání s ministerstvem. V této chvíli jsou důvody k odvolání příliš vágní,“ reagoval primátor Miroslav Pišťák.

Náměstkyně Hemerková už v prosinci roku 2012 získala od ministerstva souhlas, že zbylou část budovy Husovy školy může využívat prostějovské reálné gymnázium. Nejenže se to však nikdy nestalo, ředitel reálky Rostislav Halaš se navíc o tomto plánu dozvěděl až loni a rozhodně ho odmítl.

„Odpovědně říkám, že Husovu školu potřebujeme asi tak jako zimní stadion,“ řekl Halaš.

Na přelomu roku proto vedení města přišlo s jinou variantou, že Husovu školu bude využívat městská knihovna a základní škola v Kollárově ulici, a nechalo si to tentokrát posvětit i od městského zastupitelstva. Je to však v příkrém rozporu s tím, co náměstkyně Hemerková ještě loni na konci roku tvrdila v souvislosti s reálným gymnáziem.

„Ministerstvo jednoznačně deklarovalo, že nám tam nepovolí žádný jiný subjekt. Toto je jediná možnost, kterou nám ministerstvo bylo ochotno akceptovat,“ argumentovala ještě v prosinci.

Gymnázium tam být nemusí, říká dnes náměstkyně

Dnes náměstkyně tvrdí, že nová varianta je pro pražské úředníky schůdná.

„Na ministerstvo jsme již poslali žádost a čekáme na jejich vyjádření. Zaslali jsme jim i přesné plány s doplněním, kde která instituce bude v budově Husovy školy sídlit. Na ministerstvu jsou noví lidé, znovu se dívali do smluv a řekli nám, že gymnázium nemusí být striktně dodrženo,“ vysvětlila Hemerková.

Šéfové knihovny a školy Kollárova nejsou proti. „Máme několik akreditovaných vzdělávacích programů pro vzdělávání učitelů, případně by tam mohla být počítačová školení nebo školení pro úředníky. Pokud by taková možnost byla, tak jsem souhlasil, že by to šlo,“ sdělil ředitel „Kollárky“ Josef Hrachovec.

„Provozovali bychom tam podobnou činnost jako v knihovně. Besedy, setkávání se spisovateli nebo bychom tam pořádali větší výstavy, které se do knihovny nevejdou,“ dodal také ředitel knihovny Aleš Procházka. Obě instituce, stejně jako reálné gymnázium, zřizuje město Prostějov.