V lokalitě u základní školy a reálného gymnázia v Prostějově je dnes parkoviště a park, kde lidé venčí psy. Přitom tam v zemi spočívají ostatky možná až dvou tisíc židovských obyvatel města.
„Objevily se negativní emoce veřejnosti a dokonce i projevy antisemitismu. To nás přimělo vyjádřit znepokojení nad manipulací s historickou pamětí, ale také nad obecným neporozuměním historickým a tím i současným událostem,“ vysvětluje ve společném prohlášení desítka pracovníků Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Centrum se zabývá dějinami moravských Židů a jejich myšlenkovým a kulturním dědictvím, jehož součástí jsou rovněž hřbitovy.
Hřbitovy jsou místem klidného odpočinku
„Studenti judaistiky vědí, že nedotknutelnost židovských hřbitovů byla součástí nejen židovského myšlení, ale odrazila se dokonce i v křesťanské legislativě, která od středověku brala pod svou ochranu jak těla, tak i náhrobky zesnulých Židů. Vědí ale také, že tyto ušlechtilé zásady byly po staletí překračovány, a to zejména během protižidovských perzekucí. Rovněž k demolici prostějovského židovského hřbitova z let 1801 až 1908 došlo ve válečné době, kdy byla židovská komunita v Prostějově zcela bezbranná a její členové byli nacistickým režimem odsouzeni k záhubě. Rehabilitace místa, kde jsou uloženy ostatky významných náboženských, společenských a kulturních osobností, které zásadně přispěly k rozkvětu nejen města Prostějova, ale celého regionu, by proto měla být aktem vzájemného pochopení a historické sebereflexe, nikoli podnětem k nenávisti,“ uvedli ve společném prohlášení pracovníci centra.
Návrh podoby pietního místa |
Zbyněk Tarant ze Západočeské univerzity v Plzni, který se zabývá judaismem a antisemitismem, dodává, že hřbitovy jsou především místo klidného odpočinku.
„Tělo je podle židovské tradice obrazem božím. A to, jak se chováme k lidskému tělu, odráží i naše chování k Bohu. V nitru lidského těla sídlí podle tradice duše, které musí být po smrti dána možnost pokojného odchodu do půdy, odkud je pak připojena k ostatním duším, čekajícím na vzkříšení těl. Tělo nesmí být žádným způsobem narušováno, mumifikováno, pitváno či snad páleno. Těla by se rovněž neměl nikdo nepovolaný dotýkat, neboť momentem úmrtí se tělo zesnulého stává tabu a dotyk znamená rituální znečištění,“ objasňuje Tarant tradiční židovský pohled na celou věc v článku Etická a rituální specifika archeologického výzkumu židovských ostatků.
„Je přísně zakázáno se zesnulými hýbat“
V praxi to znamená, že čím méně je klid zesnulých narušován, tím lépe. Pokud se na daném hřbitově nepohřbívá, pak nemusí být ani nutné, aby byl veřejnosti přístupný.
Na hřbitovech je přísně zakázáno provádět jiné než pohřební bohoslužby, neměly by sem vstupovat osoby z kněžského rodu a přísně zakázáno je rovněž vodit sem zvířata. Všechna tato ustanovení se podle Taranta vysvětlují jako soubor opatření proti modloslužbě.
„Je-li tělo zesnulého jednou uloženo na židovském hřbitově, pak by se s ním nemělo v žádném případě hýbat, a to ani v rámci hřbitova samotného například za účelem optimalizace hrobových míst. Taková situace by se musela řešit navezením nové vrstvy zeminy a starý židovský hřbitov v Praze obsahuje takovýchto vrstev hned několik. V případě odhalení židovského hřbitova například při stavebních pracích či archeologických výkopech je přísně zakázáno se zesnulými hýbat. Výzkum musí být prováděn s maximální opatrností. Židovské komunity to chápou jako vysoce citlivou záležitost,“ vysvětluje Tarant.
V roce 2006 například vznikl problém při výstavbě parkovacího domu pro obchodní centrum Plaza v Plzni, kde stavebníci narazili na židovský hřbitov. Případ byl o to kurióznější, že investorem byla izraelská developerská společnost. Reagovala rychle, do hrobů zbytečně nezasahovala a se zástupci židovské komunity dojednala kompromis.
O prostějovském problému bude jednat rada města
V prostějovském případě dobročinná nadace a federace židovských obcí navrhuje zvýšení piety místa, živý plot, rozšíření zeleně nebo vystavení několika nalezených náhrobků (více o prostějovské debatě zde).
Proti tomu vznikla petice, kterou podepsalo přes tři tisíce lidí. Petiční výbor však zveřejnil nepravdivou vizualizaci, kde je celé místo před školou obehnáno cihlovou zdí. Kromě kritiky tak projekt provázejí antisemitské reakce. O celé věci bude v úterý jednat rada města Prostějova.
K dění se vyjádřil například také prostějovský taneční soubor Rut, který jako jeden z prvních v České republice reprezentoval židovskou kulturu. Znovuobnovení památky hřbitova je podle vedoucí souboru Evy Štefkové pro Prostějov obrovskou příležitostí, jak se ke kulturní tradici znovu přihlásit.
„Chceme věřit, že rada města zváží do budoucna celou situaci jak s ohledem na skutečnost, že se jedná o kulturní památku, která odkazuje na důležité události v dějinách našeho města, tak i s ohledem k pietnímu místu, které má pro židovské náboženství mimořádný význam,“ uvedla Štefková.
6. prosince 2016 |
