Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Židé věří, že u hrobu zemřelého zůstává kousek jeho duše, říká historička

  8:44aktualizováno  8:44
O prostějovských Židech napsala historička Marie Dokoupilová řadu odborných textů a pečlivě zkoumala i historii starého židovského hřbitova. Mecenáš z USA chce lokalitě, kde hřbitov byl, vrátit důstojnost. Projekt hodlá financovat ze soukromých zdrojů. Město Prostějov ovšem jakékoli změny celého prostoru odmítlo.

Historička Marie Dokoupilová se zabývá prostějovským židovským ghettem i historií zdejšího hřbitova. | foto: Tomáš Frait, MAFRA

Historička z prostějovského muzea Marie Dokoupilová se dějinami židovského ghetta v Prostějově zabývá dlouhé roky. V rozhovoru pro MF DNES povyprávěla i o tom, proč je důležité vrátit židovskému hřbitovu jeho někdejší důstojnost.

„Židé věří, že v místě, kde je mrtvý pohřbený, i po letech zůstává kousek jeho duše,“ vysvětluje Dokoupilová.

Jak významné bylo židovské ghetto v Prostějově?
V Prostějově bylo po Mikulově židovské ghetto jedno z největších na Moravě na počet obyvatel. V polovině 18. století tady žilo kolem 1 800 Židů, což byla v té době skoro čtvrtina obyvatelstva města. Postupně se poměr snižoval, protože Židé se stěhovali do větších měst, jako je Brno, Praha nebo Vídeň, kde měli lepší podmínky pro podnikání, kterým se po celou dobu živili. V Prostějově působili zejména v oblasti obchodu a půjčování peněz. Časem se věnovali také podnikání v průmyslu a v Prostějově založili řadu textilních podniků. V polovině 19. století zde vznikla firma bratří Mandlů, která byla první konfekční továrnou ve městě.

Fotogalerie

Mělo to nějaké historické důvody, proč se Židé do Prostějova stěhovali?
Do Prostějova Židé přišli v polovině 15. století především z Olomouce, protože byli vyhnáni z královských měst. Olomouc byla nejbližší královské město. Prostějov nebyl daleko, takže se tady usadili.

Jaká je historie zdejšího židovského hřbitova?
Hřbitov v dnešní Studentské ulici vznikl v roce 1801, kdy si Židé od měšťanky Budíkové koupili pozemek. Do té doby měli povoleno pohřbívat své mrtvé podél městských hradeb. V roce 1905, jak se město rozvíjelo a postupovala zástavba, si koupili další pozemek za křesťanským hřbitovem v dnešní Brněnské ulici. Poslední pohřeb na starém hřbitově byl v květnu roku 1908.

Co všechno víte o likvidaci starého židovského hřbitova?
Dodneška se bohužel nepodařilo najít historické prameny, které by přesně určily, kdy likvidace začala, kdy se začaly odvážet pomníky a co se s nimi přesně stalo. Jsou to analogie, co se s židovskými hřbitovy stalo v dalších městech, například v Kroměříži. Pokud budeme mluvit o ostatcích, ani tady nemáme žádné historické doklady, zda byly převezeny a kam. Vodítkem je skutečnost, že je potvrzeno, když se v sedmdesátých letech stavěla škola a kopaly sítě, že se zde ostatky nacházely. Faktem také je, že do svého majetku město Prostějov hřbitov získalo v září roku 1943, kdy do konce války zbýval už jen rok a půl. Těžko říct, zda by někdo v této době dokázal ostatky odstranit.

Ví se o tom, že náhrobky skončily u kameníků, ale odváželi si je i lidé. Dávali je do základů, stavěli z nich sklepy, zídky nebo udělali dlažbu. Překvapilo vás, že se nyní v okolí Prostějova tolik ztracených náhrobků našlo, když se po nich začalo v poslední době více pátrat?
Nepřekvapilo, protože jsem tušila, že někde musejí být. Ale ze začátku jsem byla hodně skeptická k tomu, že se lidé přihlásí.

Co se týče ostatků, zaznamenal jsem hlasy, že byly převezeny na nový židovský hřbitov. Je to tak?
Myslím si, že ne, protože v době, kdy se hřbitov likvidoval, tady většina Židů už nebyla. V létě roku 1942 byli transportováni do Terezína. Nepředpokládám, že by se někomu mohlo podařit odvézt ostatky. A určitě ne na židovský hřbitov. Před pár lety jsem zaznamenala výzvu v místním tisku na pátrání po ostatcích. Ozvali se pamětníci z doby, kdy se stavěla škola. Tvrdili, že se vybagrovala hlína, ve které snad nějaké ostatky ještě byly. Hlína se podle nich odvážela někam k OP. Dokonce se k celé věci vyjadřoval někdo z OP, že o tom nevědí, ale pokud se tato věc prokáže, že se místo budou snažit nějak pietně označit. Nikdy na to nedošlo.

Nyní se ovšem plán na obnovu hřbitova opět objevil. Ale rychle skončil. Co si o tom myslíte?
No, já bych to obnovou v žádném případě nenazývala. Obnovovat hřbitov v jeho původní podobě nikdo nechce. Celou věc chápu tak, že zástupci židovského mecenáše přišli s nějakým návrhem na radnici a čekali, že město bude mít určité požadavky a připomínky a že se po vzájemných ústupcích doberou k nějakému závěru. Ale město řeklo striktně ne.

Město Prostějov tvrdí, že to není vhodné, protože je vedle škola a přes tuto lokalitu chodí děti. Je podle vás pieta nevhodná pro děti?
Pokud by se tam postavila nějaká skupina nalezených náhrobků, tak si naopak myslím, že to může zájem o Prostějov pozvednout, protože židovských památek tady příliš nemáme. Židovské město se vybouralo, bývalá synagoga je přestavěná a má jiné využití a nový židovský hřbitov je daleko od centra. Kdyby se na jedno místo rozmístily nalezené úlomky náhrobků, hřbitov by se tím připomněl. Úlomky jsou samy o sobě atraktivní, protože jsou na nich různé symboly a hebrejské nápisy. A co se týče dětí, je to naopak. Děti bychom měli vést k tomu, aby přemýšlely o tom, že tady žili Židé a že tady měli hřbitov. Myslím si, že by to dětem nijak nevadilo.

Co tedy vidíte za neochotou města?
To mohu těžko posoudit a vlastně bych se nerada do takového hodnocení vůbec pouštěla.

Liší se nějak židovská tradice ve vztahu k mrtvým od křesťanské?
Jsou tam odlišnosti. Židé třeba nechodí na hroby s květinami, ale dávají tam kamínky a jejich pohřeb bývá prostý. Co se týká zásady neporušitelnosti hrobů, Židé věří, že v místě, kde je mrtvý pohřbený, i po letech zůstává kousek jeho duše. Židé se proto k hrobům vracejí, zvlášť když tam je pochovaný nějaký učenec, rabín nebo významná osobnost. Věří, že jejich duše a vědomosti se neztratily, ale částečně v místě zůstávají.

Proč se tedy podle vás o židovský hřbitov nikdo nezajímal už dřív?
Před rokem 1989 to nešlo. Po válce tady byly protižidovské procesy, Židé emigrovali do Izraele a stále jich ubývalo. V šedesátých letech jich v Prostějově žilo jen kolem šedesáti a jejich počet dál klesal. Židovská obec tady v podstatě neexistovala. Po sametové revoluci se obnovila činnost židovských obcí v Olomouci a Brně, ale jejich členové měli pravděpodobně dost svých starostí. Znovu se zájem o Prostějov a o zdejší židovský hřbitov objevil až nedávno.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.