Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prostějovští speleologové získali všech pět jeskyňářských Oskarů

  7:01aktualizováno  7:01
Všech pět tuzemských cen, které každoročně uděluje Česká speleologická společnost za nejvýznamnější objev předešlého roku a kterým se přezdívá "jeskyňářské Oskary", dostali letos odborníci z Prostějova. V Javoříčku v loňském roce totiž objevili rozsáhlé podzemní prostory.

Šéf prostějovských speleologů Miroslav Vaněk. Jeho skupině se podařilo v jeskyni Za hájovnou v Javoříčku nalézt rozsáhlý podzemní systém o délce přes 250 metrů. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Objev, který se loni v létě prostějovským jeskyňářům podařil, totiž nemá v posledních desetiletích obdoby. Ve svahu údolí naproti známým Javoříčským jeskyním se prokopali do rozsáhlých podzemních prostor s labyrintem chodeb a dómů s bohatou krápníkovou výzdobou. Systém se dá podle znalců přirovnat k objevu druhé části Javoříčských jeskyní, Jeskyni míru, z roku 1958.

"Z ocenění jsme samozřejmě měli obrovskou radost. Je to taková odměna za naši práci, protože v jeskyni Za hájovnou se hrabeme již od začátku sedmdesátých let," řekl šéf prostějovských jeskyňářů Miroslav Vaněk.

"Původně měl systém necelých dvě stě metrů. Nám se loni podařilo objevit dalších šest set metrů labyrintu a přes zimu jsme se navíc dostali do navazujících prostor o délce sto třicet metrů. Průzkum však pokračuje dál. Pod zemí je ještě spousta míst, která čekají na svůj objev," dodal.

K posledním objevům patří pětadvacet metrů vysoká jeskyně

Ze Sloupu u Macochy v Moravském krasu, kde měli čeští speleologové každoroční tradiční setkání, si Prostějovští nedávno odvezli všech pět tuzemských cen například za nejvýznamnější objev, prezentaci nebo příspěvek do sborníku. Za posledních jednatřicet let, kdy se ceny udělují, se nikdy nestalo, aby všechna ocenění získala jediná organizace.

Fotogalerie

"Těžko se dá popsat, co jsme při objevu cítili. Všichni, co jsme tam byli, jsme ani nedýchali," popsal Vaněk.

V Javoříčku je ojedinělý především rozsah podzemí. "Překvapující je hlavně to, že jsou to tak obrovské a hodně vysoké prostory. Výzdoba ve vrchních partiích navíc vypadá, jako by byla z ledu. Krápníky jsou krásně průhledné, je to čistý kalcit. To moc často nebývá," vysvětlil.

Za vše mluví názvy jednotlivých jeskyní, jako například Ledový dóm, Suťový dóm, největší Katedrála, která má dvanáct metrů na šířku, třicet na délku a dvacet na výšku, nebo Dóm u parníčku pojmenovaný podle mohutného stalagmitu, který připomíná parník. "Náš poslední objev je prostora o průměru asi čtyři metry, ale o výšce kolem pětadvaceti metrů. Nyní zde provádíme průzkum," dodal Vaněk.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.