Objev, který se loni v létě prostějovským jeskyňářům podařil, totiž nemá v posledních desetiletích obdoby. Ve svahu údolí naproti známým Javoříčským jeskyním se prokopali do rozsáhlých podzemních prostor s labyrintem chodeb a dómů s bohatou krápníkovou výzdobou. Systém se dá podle znalců přirovnat k objevu druhé části Javoříčských jeskyní, Jeskyni míru, z roku 1958.
"Z ocenění jsme samozřejmě měli obrovskou radost. Je to taková odměna za naši práci, protože v jeskyni Za hájovnou se hrabeme již od začátku sedmdesátých let," řekl šéf prostějovských jeskyňářů Miroslav Vaněk.
"Původně měl systém necelých dvě stě metrů. Nám se loni podařilo objevit dalších šest set metrů labyrintu a přes zimu jsme se navíc dostali do navazujících prostor o délce sto třicet metrů. Průzkum však pokračuje dál. Pod zemí je ještě spousta míst, která čekají na svůj objev," dodal.
K posledním objevům patří pětadvacet metrů vysoká jeskyně
Ze Sloupu u Macochy v Moravském krasu, kde měli čeští speleologové každoroční tradiční setkání, si Prostějovští nedávno odvezli všech pět tuzemských cen například za nejvýznamnější objev, prezentaci nebo příspěvek do sborníku. Za posledních jednatřicet let, kdy se ceny udělují, se nikdy nestalo, aby všechna ocenění získala jediná organizace.
"Těžko se dá popsat, co jsme při objevu cítili. Všichni, co jsme tam byli, jsme ani nedýchali," popsal Vaněk.
V Javoříčku je ojedinělý především rozsah podzemí. "Překvapující je hlavně to, že jsou to tak obrovské a hodně vysoké prostory. Výzdoba ve vrchních partiích navíc vypadá, jako by byla z ledu. Krápníky jsou krásně průhledné, je to čistý kalcit. To moc často nebývá," vysvětlil.
Za vše mluví názvy jednotlivých jeskyní, jako například Ledový dóm, Suťový dóm, největší Katedrála, která má dvanáct metrů na šířku, třicet na délku a dvacet na výšku, nebo Dóm u parníčku pojmenovaný podle mohutného stalagmitu, který připomíná parník. "Náš poslední objev je prostora o průměru asi čtyři metry, ale o výšce kolem pětadvaceti metrů. Nyní zde provádíme průzkum," dodal Vaněk.
