Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidmi nechtěný lom dostal od úřadů šanci. Místní se bojí hluku i o vodu

  12:15aktualizováno  12:15
I přes odpor místních může provozovatel lomu v Baldovci na Prostějovsku dál plánovat prodloužení těžby. Lidem vadí těžké náklaďáky a navíc mají obavu, že hloubení lomu se může negativně projevit na kvalitě i množství podzemních vod. Krajský úřad však dal plánu zelenou, pokud těžaři splní stanovené podmínky.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Radek Miča, MAFRA

Petici proti pokračování těžby v kamenolomu v Baldovci v minulosti podepsalo přes sedm desítek lidí z této osady, což je naprostá většina tamních obyvatel. Těžba podle nich přináší dopravní zátěž, exhalace a devastaci silnic.

Kromě toho navíc podle nich další hloubení lomu může kontaminovat podzemní vody a vést k úbytku vody ve studních i v potoku Bílá voda, který je zásobárnou klíčové říčky Moravského krasu Punkvy.

„Vůči následujícím generacím máme povinnost zachovat přírodní bohatství v obci a okolí, do něhož lze zařadit Moravský kras, který by mohl být hloubením lomu ohrožen. Proto s rozšířením těžby nesouhlasíme,“ stojí v petici.

Provozovatel lomu místo ukončení těžby přišel s nápadem pokračovat v lámání kamene dalších 15 let. Obnáší to prohloubení o patnáct metrů na ploše jeden a půl hektaru, což představuje sto tun ročně. Josef Grmela z Baldovce z toho má strach. Už dnes si stěžuje na trhliny ve svém domě, odlétávající kameny a hluk.

„V zatáčce před domem jsem byl dokonce jednou při vyhýbacích manévrech náklaďákem ohrožen,“ rozčiluje se.

Kraj určil firmě podmínky, proti další těžbě však není

Plán na rozšíření těžby posuzoval Krajský úřad v Olomouci a nedávno vydal závazné stanovisko, které provozovatel musí splnit, pokud bude chtít v těžbě pokračovat.

„Na základě autorizovaných studií, posudku a veřejného projednání úřad dospěl k závěru, že negativní vlivy nepřesahují míru stanovenou zákony při respektování podmínek tohoto stanoviska,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí na kraji Josef Veselý.

„Podmínky byly stanoveny především pro zajištění ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany ovzduší a snížení hluku,“ dodal.

Další opatření se pak týkají zpevnění sjezdů, zřízení komise k řešení aktuálních potíží nebo povinnost skrápět cesty.

Majitel lomu lidem slibuje po skončení těžby les i koupaliště

Majitel kamenolomu Josef Pernica z nedalekého Lipovce tvrdí, že lom přináší pracovní místa, obec Rozstání, pod kterou Baldovec spadá, z něho má každoročně desítky tisíc korun do rozpočtu a navíc zdarma materiál například na opravy cest.

Těžař také argumentuje, že podle posudků podzemní voda ohrožená nebude a ani žádné znečištění půdy nehrozí, protože v lomu se používají výhradně ekologické oleje.

„Jiná cesta než přes Baldovec bohužel do lomu nevede,“ krčí rameny Pernica. Jeho plán počítá s tím, že po patnácti letech provoz skončí a lom zaplaví voda.

„Nákladní auta přestanou jezdit a vznikne vodní plocha, kolem které se vysází les,“ slibuje.

Lidi z Baldovce však nepřesvědčil. „Diskuse pokračují a obyvatelé Baldovce jsou samozřejmě z 95 procent proti, stejně jako část lidí z Rozstání, kudy náklaďáky jezdí. Zastupitelstvo není jednoznačně pro ani proti. Je to tak napůl,“ říká starosta Rozstání Jiří Szymsza.

Hlavní silnici kraj v roce 2011 opravil a dimenzoval ji na plně naložená nákladní auta.

„Je tam však spousta dalších výhrad, které se týkají ztrát vody či přítoku do potoka. S tím se majitel lomu musí poprat,“ dodává.

Získané peníze způsobené škody nevyváží, protestuje spolek

Problém může nastat také s platným územním plánem Baldovce. Podle něj je v lokalitě sice povoleno dobývání kamene, ale pouze jako povrchová těžba.

„Báňský úřad proto musí rozhodnout, zda lom může jít do patnáctimetrové hloubky. V případě, že to nebude souhlasit, musela by se udělat změna územního plánu. Zatím ale žádná žádost na změnu nepřišla,“ dodává Szymsza.

Předpokládá, že vše bude trvat minimálně další dva roky. Obec v současné době od kamenolomu dostává do 40 tisíc korun ročně.

„Majitel lomu veřejně přislíbil, že by podporu v budoucnu zvýšil,“ podotýká starosta.

Podle spolku Moravský kras, který proti těžbě protestuje, však peníze škody nevyváží.

„Dopady na přírodu a lidi nelze kompenzovat. Naší povinností je dbát o předání krajiny a přírodního dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím,“ říká předseda spolku Roman Brablec.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.